Před několika málo měsíci jsem nastoupil na nejmenovanou univerzitu. Protože jsem až dosud vyrůstal v malém zastrčeném městečku v jižních Čechách, byla to pro mne dost razantní změna. Hlavně v tom, že život tady se proměnil v jeden nikdy nekončíčí mejdan. Jenže jak už to tak bývá, brzy jsem zjistil, že mé zdejší žití má i své stinné stránky – že je jaksi nad poměry. Přestávaly mi totiž stačit peníze. A i když jsem se mermomocí snažil sehnat nějakou pořádnou práci, která by se dala nějakým rozumným způsobem sladit se školou, neměl jsem pořád tolik potřebné štěstí. A to až do chvíle, kdy mi jeden z mých spolužáků nabídl, že mne seznámí s jeho kámoškou Adélkou, která pracuje v dětském domově, a která by snad o něčem mohla vědět. Slovo dalo slovo a po předchozí vzájemné domluvě mi Michal sdělil, že mám do daného ústavu zavolat, že tam mají volné místo nočního hlídače.
Zavolal jsem tam hned ten den, a po hlase velmi milá paní mne ujistila, že pokud jsem ten Michalův známý, tak toto místo je dosud volné a mám se co nejdříve přijít „ukázat“, i když už podle toho co o mně slyšela budu nejspíš jejich požadavkům vyhovovat.
Našel jsem to snadno a plný očekávání jsem zamířil do kanceláře ředitelky. Zaklepal jsem na dveře. Mé zaklepání přišlo zaručeně nevhod, protože zpoza dveří zaznívaly zvuky, které jsem důvěrně znal, ale které mi k tomuto místu a probíhajícím úředním hodinám, jaksi nepasovaly. „Moment,“ ozvalo se zpoza dveří a uvnitř nastalo velmi rychlé oblékání. Zaslechl jsem také jakýsi útržek věty, která druhé osobě, patrně muži přikazovala ať se schová do skříně. Konečně se ozvalo: „Dále,“ a já vstoupil.
Přivítala mne asi tak pětadvacetiletá blondýnka, viditelně narychlo obléknutá, obdařená od přírody zvláště velkými kozičkami, se kterými si nedokázala její průsvitná bílá halenka s velkým výstřihem poradit a odhalovala je více než je zdrávo, snad proto, že si v tom spěchu nestačila vzít podprsenku. Zatímco jsem si ji velmi odvážným a zvědavým způsobem prohlížel – a bylo se rozhodně na co dívat – popisovala mi má nová šéfová, zvaná v ústavu Kozatá Adélka, občanským jménem Adéla Veselá, co bude má nová práce obnášet a potutelně se na mě usmívala. Zřejmě ji těšilo, že mé oči tak zvídavě objíždějí křivky jejího těla a tak vstala a hluboce se předkloníc, nabídla mi pohled, při kterém můj penis prudce napnul kalhoty. Velmi krátká sukýnka, totiž odhalila její sladké tajemství – nestihla si totiž v tom spěchu obléct ani kalhotky. Hodila po mne očkem, jako co já na to, a když spatřila můj hladový pohled, setrvala v této pozici a přehrabovala nadále obsah skříňky. Prohlížel jsem si její krásnou pičku, kterou zahaloval jen velmi úzký proužeček chloupků. Bylo na ní vidět, že ještě před malou chvílí přijímala velikou dávku rozkoše, tak byla ještě urousaná. V duchu jsem si představoval, jak jí její něžnou dírku zpracovávám jazykem a o na řve blahem, ale brzy mne z mých báječných představ vytrhla. Náhle vítězoslavně vykřikla: „Konečně, už to mám!“ a narovnajíc se vydala zpět ke stolu. „Líbilo se ti to?“ zeptala se bez ostychu, když spatřila na mém obličeji se zračíčí zklamání z ukončené velmi rajcovní podívané. Zrudnul jsem, ale snažíc se zachovat chladnou hlavu zeptal jsem se nechápavě: „Co jako?“ Usmála se a povyhrnula si svou krátkou sukýnku, tak aby její kočička byla dostatečně vidět a odvětila: „Tohle přece, hlupáčku,“ a svojí něžnou ručkou lehce rozhrnula světlounké chloupky. Překvapeně jsem polknul. Tušil jsem co asi bude následovat a protože se mi líbila, tak jsem po pravdě odpověděl, že jí má moc krásnou a že jsem si už hodnou chvíli představoval jak si to s ní rozdávám. „To mám radost, že si ještě někdo všimne,“ pochválila mne za mou upřímnost. Takže dřív než podepíšem tu smlouvu budem se chvíli věnovat sami sobě.“
Věděl jsem, že je to všechno asi divadélko pro toho šoustáka schovaného ve skříni, který si při našich hrátkách honí svůj nenasytný kolík, ale ani mi to moc nevadilo. To jsem totiž ještě netušil, že Adélka není až zas tak upnutá na mužské pohlaví, s čímž se mi po nějaké době svěřila. „Vždyť šikovná holka přinese ještě víc rozkoše než sebešikovnější chlap,“ říkávala vždycky.
Přitáhla si mne k sobě a přejela rukou po bouli na mých kalhotech. „Tak už ho vypusť, je mu tam viditelně těsno,“ požádal jsem Adélku, která na nic nečekala a během chvilky ze mne sundala jak kalhoty, tak slipy, ze kterých můj penis vystřelil do délky, která jí viditelně rozradostnila. „Doufám, že je ti jasné, co tě tady čeká. Určitě už jsi někde slyšel o tom jak jsou zdejší chovanci nenasytní a nevybíraví v sexu. Takže dříve než si s nima začneš užívat, ráda bych tě měla jako první,“ řekla a začala mne vášnivě líbat a navíc nepřestávala honit můj ocas. Tak sladkýho francouzáka už jsem dlouho nedostal. Naše jazyky se proplétaly v milostných hrátkách v jednom nekonečném polibku. Pomalu se svými polibky začala přesouvat k mému ohonu, který poté co mi ho objela smyslně jazýčkem začala velmi fajnově kouřit. Brzy to na mě přišlo a tak svou pusinku na chvíli proměnila v jezero plné spermatu, který poslušně polykala. Skvělá kuřba a hrátky s jejíma dudama mne docela dost rozjely a tak jsem svůj zájem přesunul na její, po předchozí přerušené rozkoši s tím ve skříni, znovu vlhnoucí kočičku. Nejdříve jsem jí jen hravě oblízl, což kvitovala se slastným zavrněním. Pomalu jsem do ní začal pronikat jazykem. Laskal jsem její poštěváček a když se poprvé udělala začal jsem jí důkladně zpracovávat prstem. Můj prst v ní rejdil jedna báseň a brzy jí přestal stačit, tak byla rozdělaná. Postupně jsem přidával prsty až jsem do ní bez problémů zarval celou ruku. Poté, co jsem si dost vyhrál a dovedl jí přinejmenším ke třem orgasmům nechal jsem si ho chvíli zase kouřit a potom jsem jí labužnickými přírazy začal brát zezadu. Mé prsty si pečlivě pohrávaly s jejími vemeny a má ústa laskala její ouška. Rozpalovali jsme se čím dál tím víc a přírazy se stávaly rychlejšími a rychlejšími.
Rozhodli jsme se změnit polohu. Tentokrát jsem ji vzal do náručí, donesl až k inkriminované skříni, kde mne šikovně obepnula svýma dlouhýma nohama a střídavě laskajíc její levý a pravý cecek šoustali jsme až se skříň otřásala. Když už v mém penisu začalo znovu povážlivě škubat, poučila mne, že chce abych to do ní napumpoval a tak se taky stalo. Udělala se současně se mnou a pokynula mi směrem ke sprše. „Promiň, ale dneska už si musíme dát pohov. Mají sem přijít nějací inspektoři, protože jedna naše chovanka někomu práskla, že jsem si to s ní rozdávala. Příště si to zopáknem,“ rozloučila se a já zmizel za dveřmi, přemýšleje o tom, co mi tím chtěla říct.
Samozřejmě, že jsem tehdy ještě netušil, že ve skříni nebyl on, nýbrž ona. Janička byla nejstarší z chovanek a již několik let zůstávala věrná lásce s ženami. Adélka si jí oblíbila už od první chvíle, kdy si to spolu rozdaly, tehdy Janičce bylo asi čtrnáct a od té doby poctivě každý den docházela zpestřit své opatrovatelce nudné chvíle. Naše soulož – hlavně pak její zvuková kulisa Janičku, trpělivě setrvávající ve skříni, dost vydráždila, protože si její prstíky i přes značné nepohodlí začaly pohrávat se sladkými závojíčky, zatímco druhá ruka šimrala pírkem, které našla ve skříni, kozičky, jako ten nejněžnější polibek. Při tom jak slyšela křičet svou ochranitelku milostnou slastí, vybavovala si Janička, jak včera ve sprchách zaučovala mladou Nikol, sotva dvanáctileté mládě, které jsem přešoupli odněkud z východních Čech. A tu sérii nepřidstavitelně krásných orgasmů, které jí to mládě dokázalo svýma šikovnýma ručkama a jazýčkem přinést.
Nejdříve to vypadalo, jako kdyby se to té malé vůbec nelíbilo. Ale poté, co jí začala něžně omývat a její prsty kroužily nezbedně kolem její dírky, rázem pookřála a začala odpovídat na její horké polibky, které se od koziček pomalu přesouvaly níž a níž k lasturce zvlhčené milostnými šťavami. Při představě jejího rozkošného skučení se jen pousmála a začala do své vlhké kundičky zasouvat prstík dokončujíc tak tu velmi příjemnou práci, ze které byly s Adélkou vyrušeny. Skříň se pod naším zvyšujícím se náporem začala otřásat a poté co jsme se udělali i Nikol zvyšujíce své úsilí, prožila svou rukou první orgasmus. Nebylo to špatné. Asi sem budu muset chodit šmírovat častěji, přistihla se při hříšné myšlence, když její rozkoš pomalu odeznívala, ale z jejího rozjímání ji vyrušila Adélka, která jí zahrnula nejněžnějšími polibky a prosila ji za odpuštění, že neodolala tomu zrádnému mužskému plemeni. Nikol měla pro tuto její slabost pochopení, a tak jen nastavila svá ústa přívalu sladkých polibků a brzy již se jejich jazýčky proplétaly v milostné hře a jejich ručky zvědavě odhrnovaly závojíčky štěrbinek, které tak rádi laskaly …
Chodil jsem od té doby ze školy rovnou do práce a vždy než mi začala služba jsem si to s Adélkou rozdával. Ukázala mi ještě mnoho zajímavého, co jsem skrytě tušil a po čem jsem ve skrytu své duše toužil, když jsem kdysi četl článek o sexu v podobných ústavech. Totiž to, co dělají všechny ty holky, když se vydají do sprch, kde pořádně ukájí své chtíče, ať už pořádají pořádné lesbické orgie, či znásilňují mladší kluky. Dozvěděl jsem se také, že ani kluci příliš nedbají na stejné pohlaví při ukájení svých vášní. A tak jsem se vždy s očekáváním, kdy se mi poštěstí zůčastnit se těchto radostí vracel do tohoto sídla rozkoše, která zde byla tak snadno k mání, ale která se mi dosud bohužel nenaskytla.
Ale všechno se mělo brzy změnit…
