Poslední den milénia II.

První fant padl na Petru: odložila tričko a po další hře punčošku. Třetí hru jsem prohrál já: odložil jsem tričko. Po další prohře odložila Petra druhou punčošku a na mne se nalepila ohromná smůla (i když — jak se to vezme…): svlékl jsem obě ponožky a tepláky. Petra si svlékla sukýnku. Tak naproti sobě sedíme — já jen v trenýrkách a Petra v kalhotkách a podprsence — a míchá karty do další hry… Vyhrál jsem! Petra si sáhne dozadu pod lopatky a rozepne si podprsenku, jež jí sklouzne z ramínek. Odhalí tak svá pevná kulaťoučká ňadra a mě se zmocní hladová touha polaskat je rty…

„Tak teď je to kdo z koho, broučku,“ zašveholí Petra plná sebevědomí, když si v ruce srovná karty. U mne je to hotová beznaděj. Poslední hra nebyla dlouhá, bylo rozhodnuto předem: Petra měla v ruce dvě esa a dva svršky. „Ani to nebolelo, viď, broučínku?“ zasměje se z plných plic a vybízí mne, abych svlékl to poslední, co na sobě mám. „A tvoje přání?“ ptám se a vůbec nejsem zklamaný. Komu by se nelíbila taková „prohra“? Když naproti vám sedí polonahá nádherná holka, brečeli byste snad, že jste nevyhráli?

„No…“ na oko zaváhala, ale poznal jsem, že přesně ví, co chce, že si to připravila už během hry. „Můžu si přát úplně cokoliv — tak jsme se dohodli?“ „Jasně. Naprosto cokoliv,“ odpovím rozhodně a stále víc mne zajímá, co z ní nakonec vypadne. „Asi si budeš myslet, že jsem chlípnice,“ tázavě se na mne zadívá. „Ještě nikdy jsem neviděla, jak si to kluk dělá sám.“ Hledí mi do očí a čte v nich mé překvapení. „Chci, aby sis to přede mnou udělal.“

„Uff,“ vydechl jsem a zakoulel očima. „Tohle jsem teda fakt nečekal. Ne že bych to do tebe neřekl, to ne. No, já nevím…“ „Vyhrála jsem,“ argumentovala Petra lišácky. Věděla, že nakonec bude po jejím. Věděla, že jsem čestný a že sliby a sázky plním. S tímto vědomím se uvelebila naproti mně a s napětím očekávala, co bude.

„Překvapilas mě, tohle jsem vážně nečekal,“ povídám, když se sunu na okraj pohovky, abych se pohodlně opřel. Uchopím svůj penis do ruky a jemně jej hladím a prsty si s ním pohrávám, dokud nenaroste do žádané velikosti. To pak cítím v prstech jeho sílu a tvrdost, ženami tolik zbožňovanou. Mrknu očkem na Petru: upřeně se dívá na můj ocas trčící pyšně šikmo vzhůru. „Pořád je stejně nádhernej,“ hlesne.

Začnu pohybovat rukou dolů ke kořeni a zpět nahoru ke špičce, abych jí předvedl celou jeho krásu. Měním tempo i sílu pohybu a sleduji při tom Petřiny reakce. Ta po chvíli nevydrží jen tak se dívat na to, co dělám, a vsune si ruku pod kalhotky, zatímco druhou si něžně hladí prsa a tře bradavky mezi prsty. Pohled na ni mne nesmírně vzrušuje a nejraději bych se jí dotýkal sám, sál její bradavky a hnětl její kopečky. Vím, že i ona po tom touží, ale hra je hra a ona si o to sama řekla, uvažuji chladně.

Petra tiše vzdychá a pohrává si pod kalhotkami s chloupky a jistě si zajíždí prsty i dál… Ničí mne představa, že se dotýká svých stydkých pysků a rozvírá je, aby smočila prsty a na cestě zpět se letmo dotkla poštěváčku! Zrychlím pohyb ruky a cítím, že se každým okamžikem přiblíží vlna příjemného tlaku v podbřišku a já vybuchnu! Stále zrychluji a tlak se zvyšuje a zvyšuje, až dospěje k hranici, kterou už nelze udržet pod kontrolou!

„Nastříkej mi to na tělo!“ zaprosí Petra a vsune si ruku hlouběji pod kalhotky. Raději ani nehádám, kam směřují její prstíky! Pokleknu těsně k jejím stehnům a nakloním se nad ni. Honím si ho pořád rychleji a vlna výbuchu se blíží stále víc a víc… „Áááchhh!“ vystříknu první dávku na Petřin bělostný hrudník a další výstřiky směřují na prsa a bříško.

Její kalhotky se zběsile vlní pod pohyby jejích svižných prstíku, jimiž si kmitá po hrášku. Zaklání hlavu a z jejích úst vycházejí stále hlasitější vzdechy. Doširoka roztáhne stehna a znovu je pevně přimyká k sobě a já vím, že mne chce cítit uvnitř, chce vnímat pohyby mého penisu ve své štěrbince a obepnout jej vlhkými stěnami! Netrvá dlouho a její tělo se křečovitě vypne a k mým uším dolehne hlasitý výkřik plný slasti a vysvobození. Celičká se třese pod přívalem slastného uspokojení, hladí se po celém těle a hluboce oddychuje.

„Bylo to nádherný,“ zašeptá sotva slyšitelně. „Nikdy bych nevěřila, že mě něco takovýho tolik vzruší.“ Pohladí mne po tváři a v jejích očích čtu neskonalý vděk. Vtisknu jí na rty lehký polibek. „I mně se to moc líbilo. Nikdy bych do sebe neřekl, že si to udělám před holkou. I když před tebou jsem se nikdy s ničím netajil, Péťo.“ „Věděla jsem, že to takhle nějak dopadne. Že zažiju něco, co ještě nikdy s nikým. Jsem ti moc vděčná.“ „Taky jsem to čekal, ale přiznám se, že úplně jinak.“

Oba jsme se pustili do smíchu a nakonec jej nemohli zastavit. Smáli jsme se už jen tomu, že jsme u sebe a že jsme nazí a že jsme prožili společný orgasmus, aniž jsme se jeden druhého dotkli… „Nemáš chuť na sprchu?“ navrhl jsem, když mne záchvat jakž takž přešel. „Co mi zbývá?“ a oba jsme se znovu pustili do nepříčetného řehnění. Spontánně jsem jí rozmazal cákance spermatu po těle, až nezbyl ani jediný centimetr pokožky suchý. „A nechceš jít se mnou?“ nabídla mi, když si povšimla mého zaujatého pohledu.

Usmál jsem se a přikývl. „Moc rád.“ Políbil jsem ji a pomohl jí vstát. Postavili jsme se těsně k sobě pod proud vody: Kapičky vody bičují naše těla a masírují pokožku — naše pohledy se střetly. Pohladím Petru po tváři a něžně ji políbím na čelo. Vrátí mi polibek a naše rty se konečně střetnou! Splýváme v nekonečně dlouhém vášnivém polibku! Ruce pátrají vzájemně po našich tělech a nevynechávají jediné místečko nedotčené! Každým dotykem se ochutnáváme a zkoumáme, jako bychom spolu tak byli poprvé…

Namydlím si ruce a jezdím jimi po Petřině hrudi. Nanáším mazlavou vrstvu na její nádherná ňadra a roztírám ji všude, kam dosáhnu. Mazlím se s tuhnoucími bradavkami a hnětu při tom oba hebké kopečky. Moje dlaň nakonec zamíří dolu k podbřišku, kde se zastaví. Prsty vniknou do hustého porostu na Venušině pahorku a pohrávají si s jednotlivými chloupky. Potom sjedou ještě níž a lehce se dotknou stydkých pysků přimknutých opět k sobě. Prostředníček vnikne mezi řasy a oba postranní prstíky rozhrnou oponu, aby měl nejdelší prst volný průchod kamkoliv. Ten zamíří k otvůrku a jen se dotkne jeho okraje, Petřino tělo se zachvěje výbojem vzrušení. Krouží kolem vchodu do pochvičky a občas pronikne na okraj, ale nikdy ne hlouběji.

„Prosím!“ vydechne mi Petra do ouška a pevně mne obejme kolem ramen. Vyhovím jejímu přání a vsunu jeden prst hluboko do jejího nitra. Cítím, jak jej zalévá teplé vlhko milostných šťáviček a stěny pochvičky jej pevně sevřely. Rozpohybuji jej uvnitř a vysouvám jej ven, abych jím opět vnikl dovnitř. Petra slastně vzdychá a její pánev vychází vstříc mým pohybům. Když vycítím, že je v pochvičce dost místa pro víc, přidám druhý prst a opatrně oběma zajedu až na dno.

Takhle přidám ještě další dva a když se Petra začne svíjet ve slastných křečích a její nohy se nekontrolovatelně roztřesou, pokleknu a vnořím svůj obličej do houštinky. Jazýčkem mlsně zajedu mezi řasy a vyhledám místo, kde srůstají, abych jeho špičku rozkmital po bobtnajícím hrášku. Petřiny prsty mi zajedou do vlasů a tlačí mi hlavu do svého lůna, jako by toužila po tom, abychom takhle navždy srostli.

„Chci tě, Martine! Chci tě!“ vykřikne pod přívalem rozkoše a já jí vyhovím, protože sám už vlnu vzrušení nevydržím déle. „Prosím, vezmi si mě!“ Opřu Petru o stěnu a přizvednu si ji a ona si zavede můj tvrdý ocas do své roztoužené broskvičky! Tvrdě přirazím až na její dno a začnu se v ní pohybovat dovnitř a ven a neustále zrychluji. Petřiny vzdechy mne povzbuzují k ještě rychlejšímu tempu a tvrdším přírazům. Pevně se objímáme a vášnivě líbáme a naše těla tajou v rostoucím přívalu rozkoše.

Změním rytmus, abych při dalším zrychlení zvýšil Petřino vzrušení a dopomohl jí tak k mocnějšímu orgasmu. Její vzdechy se mění ve výkřiky a její prsty se mi zatínají do zad a do ramenou. To mne vyburcuje k šílenému výkonu! Píchám ji tvrdě a nelítostně, přirážím až na dno její prcinky, zaléván proudy milostných šťáviček! Vtom se ke mně Petra přimkne ještě pevněji a zaryje mi nehty do kůže ještě hlouběji a nespoutaně vykřikne! Celé tělo jí rozechvěje obrovská vlna orgasmu a její dech je tak těžký a její srdce bije tak šíleně, jako by se měla celá rozskočit rozkoší!

Ani mně už netrvá dlouho a po několika dalších přírazech se mi do podbřišku nahrne poslední špetka energie a ta vyvolá konečný výbuch. Plním Petřinu pochvičku teplým semenem a to se mísí s jejími šťávičkami, aby vyteklo z jejího nitra a líně stékalo po našich stehnech…

„Martine,“ špitne Petra a když se jí zadívám do očí, vidím v nich naprostou odevzdanost a zároveň nesmírné uspokojení. „Já tě miluju!“ Lačně přitiskne své rty na mé, aby tak polibkem stvrdila svá slova. „Šíleně moc tě miluju! Vždycky jsem tě milovala…“

Než hodiny věků odbijí očekávaný přelom, stačím ještě tiše zadoufat, že jsem právě nalezl člověka, s nímž je můj první krok do nového tisíciletí snad i osudový…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *