Skorofotr II.

Jako naschvál se Renému povedlo tu noc přivést mámu do jiného stavu. Byl to pro ní šok, když se jí to projevilo, že tomu nechtěla uvěřit a pořád si myslela, že se jedná o nějakou poruchu. Pak již bylo pozdě a tak toho dne přišla máma ubrečená a Renému sdělila tu novinu. Byl to hrozný cirkus, co René ztropil. Vynadal mámě do pitomců a kurev, nejdříve jí obviňoval, že mu to udělala schválně a pak zase, že bůhví s kým to má. Nakonec jí nafackoval až začala brečet a pak jí zatáhl do ložnice, kde jí ošukal svojí rychlovkou.

Od toho dne se něco změnilo. Všiml jsem si, že se René začíná dívat po sestře, bylo jí něco přes dvanáct let a byla z ní již hezká holka, ale mladičká, což mu asi vůbec nevadilo. Schválně se před ní předváděl polonahý a dělal různé narážky, až se červenala studem a utíkala do svého pokoje. Máma ho sice stále okřikovala, ale on si z ní vůbec nic nedělal a byl na ní šíleně hrubý. Jednou na ní začal řvát, že když je ona zbouchnutá a on jí už nešuká, tak mu hezky přidrží svojí dceru do které se udělá místo do ní. „Aspoň budete mít parchanty spolu!“ chechtal se té představě, zatímco máma jej okřikovala. To netušila, že se to téměř stane.

To byla máma již téměř v pátém měsíci těhotenství. Její bříško již vystupovalo tak, že musela nosit mateřské šaty a docela se styděla před sousedkami, že v tolika letech čeká dítě. Ale moc jí to slušelo, celá nějak zkrásněla a její prsa se ještě více zvětšila mlékem. Toho dne jsem s ní byl u lékaře, vlastně jsme si tam dali sraz až půjdu ze školy, chtěla pomoci s nákupní taškou, René by se jí na to vykašlal. Měla radost, že jí lékař potvrdil, že je vše v pořádku a v pohodě jsme šli domů. Tam nás čekal šok. Hned mezi dveřmi jsme uslyšeli nějaký divný hluk.

V obýváku nahý René nutil rovněž nahou malou sestru aby mu kouřila čuráka a fackoval jí za to, že to dělá špatně. Sestře tekly slzy, ale nebylo jí to nic platné. „Tak dělej ty malá děvko, nebo ti ho vrazím rovnou do tý tvý maličký píči až ti jí roztrhnu!“ křičel na sestru René zatímco ta se snažila lízat jeho stojícího ptáka tak, jak jí poroučel, a slzy jí tekly po tváři. Náhle uviděl mámu stát mezi dveřmi a zařval na ní: „Nestůj tam jako kráva a pojď mně tu tvojí malou kurvu přidržet, ať jí konečně ošukám!. Píču má tak malou, že jsem jí tam nemohl čuráka vrazit a chci, aby mi ho alespoň vykouřila! Ukážeš jí hezky jak to má dělat, aby to uměla tak perfektně jako ty!“ křičel René na mámu a smál se jejímu zděšení. „No co čumíš, přece nebudu šukat s tebou když máš buben. Máš tady zástupkyni, ta tě nahradí, ale musíš jí to hezky naučit!“ dodal dál rval čuráka do pusy plačící sestry.

Tak to už bylo hodně i na mámu. Beze slova přistoupila k telefonu a začala vytáčet číslo. „Kam voláš ty krávo!“ řval rozvášněný René na mámu. „Právě volám policii a udám tě, pokud okamžitě nevypadneš a už se nikdy neukážeš!“ řekla máma rozhodným hlasem, že jsem jí vůbec nepoznal a vytáčela dál číslo policie. Šokovaný René pustil sestru a zařval na mámu, „Nech toho ty píčo, už jdu a nikdy se nevrátím. Chci vědět, kdo tě bude teď šukat, když čekáš parchanta a zůstaneš sama! A vím, jak jsi teď co tě nešukám pěkně nadržená!“ dodal škodolibě a během minuty si sbalil svojí tašku a s prásknutím dveří zmizel z našeho bytu jako duch.

Zůstali jsme v obýváku sami a cítili jsme to jako vysvobození. Alespoň já jsem to tak cítil a divil se v duchu mámě, jak mohla tak dlouho vydržet s takovým debilem. Jenom proto, že jí občas a ještě blbě ošukal? Život je holt složitý! Máma se ujala brečící dcery a odvedla jí do jejího pokoje. Zůstal jsem sám a znovu si s úlevou připomínal, že ten buran z našeho domu vypadl.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *