Byli jsme tři pěkně nadržení kluci a měli jsme chuť na sex. No to se ví, že jsme si ji nenechali přejít ani jsme se nesprchovali studenou vodou a nedrhli froté ručníky. Domluvili jsme se a Honza zavolal Pavle, ať vezme kamarádky. Přišli jsme, chvíli trsali a pak do sebe začali lámat jednu vodku za druhou. Protože se se servírkou dobře známe, nosila nám místo vodky už od třetího panáka jenom dobrou vodu, zatímco holkám jsme rvali do hlav procenta čistého lihu. Dali jsme pár ploužáků, smáli se na celé kolo i úplným kravinám a dobře se bavili. No a pak se ukázalo, že nastala ta správná chvíle.
Petruška, taková malá blondýnka, s něžnou, téměř dětskou tvářičkou, krátce střiženými vlasy a nádherně tvarovanými lýtky se začala mazlit s Markem a já jsem si uvědomil, že Jitka, vysoká černovláska s bujným poprsím, která snad byla na diskotéce poprvé, se ke mě také podezřele tulí. Petr s Pavlou byli dobří kamarádi, občas spolu něco měli, takže fakt, že se k sobě tiskli ani nikoho nepřekvapil.
„Co budeme dělat?“ zeptala se Pavla. „Pojďte ke mě, naši nejsou doma,“ vypálil Marek a tak jsme jeli. U Marka to bylo velice pěkné. Stylově zařízený pokoj s videem, kam nás uvedl byl prostorný, na zemi před gaučem kožešina a ve stěně skvěle vybavený bar. Po chvilce vyndal Marek jednu bezvadnou hru pro dospělé, která měla poněkud drsná pravidla. Děvčata byla přiopilá a tak se po chvilce hecování a přemlouvání nechala ukecat a šli jsme do toho. Šlo o to, že každý má číslo od jedné do šesti. Hází se vždycky třikrát. První a druhé číslo určí, kdo s kým a další číslo udává, co se bude dělat. Když jeden z páru nesouhlasí, nevadí hází se ještě jednou, ale maximálně dvakrát navíc a pak se musí dodržet disciplína, ať to bude, co to bude.
Marek, jako hostitel, házel první. A už to bylo. Honza s Jitkou předstoupili před nás a začali se svlékat. Honza byl nadržený, jak divoký bejk, takže jsme se jenom smáli, když se jeho kůl vyvalil ze slipů jako lavina. V Jitce trochu hrklo. Vypadala, že měla chuť spíš na mě, ale hra je hra a tak si pomalu sundávala tričko, ze kterého se vyvalily dva pěkně naducané melounky, takové ty pevné, mladičké s doširoka roztáhlými bradavkami.
Jitka se cudně usmála a začala si rozepínat džíny. Byly dost těsné, ale po chvilce se svezly podél štíhlých nohou k zemi a odhalily pěkný pevný opálený zadeček sevřený v krajkovaných kalhotkách. Dívka vypadala, že náhle vystřízlivěla. Nesměle se podívala na mě a pak na Marka. „Pravidla jsou pravidla, dolů s tím,“ prohlásil nekompromisně Marek a Jitka s pohledem zabořeným do země si pomalu stáhla bílé kalhotky a držela sevřenou prdelku i nožky tak blízko u sebe jak jen to šlo.
„Vždyť ti to sluší, tak se nestyď,“ ozvala se Petruška. „Na nás taky přijde řada.“ „Jo, ať z toho taky něco kluci maj,“ hecovala ji Pavla. „Že máš pěkný prsa, to vědí všichni, tak ukaž i dírku.“ Jitka dala nohy od sebe a odměnou jí bylo pochvalné zamručení všech přítomných kluků. Těžko říct, jestli onanovala s lahví nebo zda byla předurčena pro soulož se slonem, ale naskytl se nám pohled na ukázkovou buchtičku, která přímo sváděla, aby v ní člověk zalovil nejdříve prstem a pak třeba celou dlaní.
Jitka celá červená, jako by četla naše myšlenky dala nožky zase k sobě a podívala se a Marka. „Tak házej.“ Chvíle napětí byla neskutečně dlouhá. Kostka se několikrát převalila a pak se objevilo číslo pět. Marek zalovil ve svém chlíváckém seznamu úkolů a zasmál se: „Mám tady něco o orálním sexu. Nejdřív si Honzu pěkně dorůžova vymydlíš, osušíš a pak mu to uděláš jazýčkem.“
„Ale já to ještě jazykem nedělala. To nedokážu. Hnusí se mi to,“ remcala Jitka a tvářila se dost zoufale. „Bude se ti to líbit, řekla Pavla,“ přinejhorším, když ti to nepude, tak se hodí ještě jednou. V seznamu je i ruční práce, třeba budeš mít kliku,“ zasmála se.
Jitka došla k Honzovi a vzala do ruky jeho chlapáka. Opatrně ho umyla v umyvadle, kdy jsme jí radili, co a jak a jen ho osušila, tak se na něm objevila lesklá kapička. Jitka ji jemně setřela kapesníčkem, ohrnula předkožku a vzala obrovitý žalud do úst. Chvíli ho dumlala, zkoušela sát, ale nešlo jí to. Pyj byl sice nalitý k prasknutí, ale snad právě to byla příčina, že se najednou Jitka začala dávit a vyndala si ho z pusy.
„Ne, tohle ne. Takhle to nedokážu, to si mě klidně zprzněte všichni, ale do pusy ne.“ „Dobře“, prohlásil Marek. „Házíme ještě jednou. Souhlas?“ „Jo.“ ucedila Jitka a útrpně zasedla do podřepu. Marek hodil a zalovil v sešitku. „Tak to je drsné. Mám tady něco se zadečkem, ale předtím tě podle pravidel musíme trochu rozrajcovat ve vaně. Jdeš do toho?“
„Jo,“ ucedila Jitka, která si neuvědomila, co takové rajcování u Marka obnáší. „Pojďte, pomůžete mi s ní,“ prohlásil Marek a vzal ji za ruku a táhl do koupelny. Petr s Honzou vylovili z krabice nějaké pomůcky a vyrazili za ním. Petruška s Pavlou se na sebe vyjeveně koukaly, ale pak šly do koupelny za kluky.
„Tak si dřepni do vany a roztáhni nohy,“ řekl Marek. Jitka nějak automaticky poslechla a roztáhla půlky od sebe. V prostorné velké vaně vypadala jako nějaké rozcapené zvíře s doširoka rozevřenými půlkami, mezi kterými visely široké stydké pysky a nad nimi se svírala úzká zadní dírka. Petr ji zlehka potřel gelem a řekl: „Holky, podržte mi ji a trochu si s ní hrajte, jinak bude celá nesvá.“
Petruška chytila Jitku za kozičky tak prudce, že vyjekla. Nikdy netušila, jak strašně si tato drobná dívka chtěla pohrát s pěknými melounky, které sama neměla a dost ji vzrušovalo, že se Jitka stala figurkou, na které si může v rámci hry vyzkoušet cokoliv, když tím neporuší pravidla.
Pavla na tom byla podobně. Říkali o ní, že je trochu dominantní, ale to bylo přes den a to se krotila. Nyní chytla Jitku pevně za nohy, rozevřela jí je a ukazováčkem jí zajela mezi půlky. Děvče s sebou zaškubalo a heklo. „Ale to je mi citlivka,“ prohlásil Marek a zajel jí rovnou třemi prsty do štěrbinky. Jitka ztuhla a pomalu a rytmicky začala proti Markově ruce přirážet. Ten narovnal prsty k sobě a pomaloučku jí je zasouval hloub a hloub. Jitka začala křičet.
„To není dobré,“ prohlásil Marek. „Máme nervní sousedy, aby někoho nezavolali..“ „Tohle je porušování pravidel, ale i na to jsme připraveni.“ Honza vytáhl z krabice roubík a během několika sekund ho nacpal Jitce do pusy tak hluboko, že ho Petruška zastavovala, aby jí při utahování řemenu neroztrhl koutky rtů. Dál už se ozývalo jen tlumené hekání. Jitka s sebou škubala, přirážela proti ruce a marně se snažila vymanit prstíkům, které se postupně zasouvaly do jejího zadečku.
Pavla přitvrdila a třemi prstíky rozevírala dírku do šířky na všechny strany. „Mám tady šampus,“ prohlásil Petr a vrazil do koupelny s flaškou v ruce. „To je dobře, houknul na něj Marek, vyndal z naběhlého Jitčina přirození ruku a během několika sekund pomazal láhev lubrikačním gelem v tlustých vrstvách. Pak s lahví zatřepal, sundal z ní drátěný košíček a kývl na Pavlu. Ta vyndala z Jitky své prsty a vzápětí do ještě rozevřeného otvoru vrazil Marek hrdlo láhve šampusu, ze kterého se pomaloučku začal tlakem bublinek vysouvat špunt.
Jitčin svěrač se kolem ústí láhve pevně sevřel a pak něco uvnitř luplo a v láhvi zašumělo. Na to Marek čekal. V tu chvíli na nagelovanou láhev zatlačil a do náhle křečovitě přetlakem rozevřeného otvoru Jitce narval láhev až k vinětě. Pavla i Petruška jen vytřeštěně zíraly, jak se Jitka svíjí a mnohem víc než sebevědomou černovlásku s bujným poprsím připomíná rozvášněné zvíře, šílící svíjející se kus masa v extázi, ze kterého kouká láhev a podél ní tryskají pramínky šampaňského.
„Tak co budeme pít?“ nadhodil Petr a přinesl skleničky. Honza vylovil z baru láhev silného burbonu a začal nalévat. Přiťukli jsme si a kopli jsme to do sebe. Jitka vypadala, že by si také něco dala a začala se pomalu sápat z vany. Marek, který jí stále přidržoval láhev šampusu v rozevřeném análu ji však ztrhnul zpět do vany a prohlásil. „No tak, sice se mi trochu točí hlava, ale to neznamená, že tady tu kočičku necháme vystřízlivět.“
„To víš, že ne,“ rozlítila se Petruška: „dáme jí pořádně do těla, stejně říkala, že by chtěla být otrokyní nebo v harému.“ „Tak to by se dalo skoro splnit,“ houkl Honza, kterému Pavla přesně v souladu s pravidly intenzivně masírovala naběhlý žalud tak, že už byl tmavě rudý.
Petruška vylovila z krabičky od společenské hry dva kolíčky a pohladila klečící Jitku po prsou. Pak ji nejdříve něžně a potom docela surově štípla do bradavek. Jitka s sebou škubla tak prudce, že měl Marek co dělat, aby láhev, která z ní prudce vyjela ven, vrátil zpět dřív než se dírka uzavře.
„Cvakni jí je tam, ať si můžeme hrát dál.“ prohlásil Marek a Petruška vzala oba kolíčky a přiskřípla jimi naběhlé dudlíčky na špičkách visících vemínek. Jitka jen koulela očima a huhlala něco přes roubík. „Držte mi ji všichni,“ řekl Marek: „teď přijde ta drsnější část hry.“
Levou rukou přidržoval Jitce láhev v análu a pravou vylovil z krabice vibrační gumovou kouli velikosti pěsti. Byla průhledná a plná malých korálků, které s sebou po zapnutí škubaly, narážely do sebe a v rytmu vibrací měnila celá koule tvar od oválu až po hrušku. Na to Marek čekal. V okamžiku, kdy byl tvar vibrátoru něco mezi hruškou a banánem, pohladil Jitku po stydkých pyscích, ze kterých se řinula její šťáva promíchaná s gelem a kývl na Honzu, který ji vší silou plácl přes zadek. Děvče se zhouplo a v okamžiku, kdy vystrčilo prdelku, jí Marek vší silou zarazil do vagíny rozvibrovanou kouli. Jitka se rozklepala a na zádech jí naskočila husí kůže.
„Nechte ji vydechnout, ať se z toho vzpamatuje,“ řekla Pavla: „já s ní pak ve škole nevydržím.“ „Ale vydržíš,“ usmál se Marek: „uvidíš, že se sem ještě ráda vrátí,“ a začal pomalu vysouvat láhev z Jitčina zadečku. Vyklouzla ven jako po másle a zanechala za sebou doširoka rozevřenou bránu, která vydechla úlevou. Jitka se zhroutila do vany.
„Ale, ale, to je nějak brzo,“ pohladil ji Marek po útlých ramínkách, sjel podél boků až k bříšku a silou si ji nadzvedl zpět do původní polohy. „Ještě jsme neskončili.“ Pustil sprchu. Ani se nezdržoval odšroubováním nástavce a zasunul sprchu tak, jak byla, bez odporu do široce rozevřené Jitky. „Pusťte vodu.“
Honza pustil nejdříve studenou a pak přidával teplou. Jitčin anál se během několika sekund sevřel kolem sprchy a podél hadice stříkal silný proud. „Dobrý, už teče teplá,“ konstatoval Marek a Honza přestal otáčet kohoutkem. „Jak jí teď zavřeme, aby se vypláchla?“ zeptala se Petruška, která právě studovala v návodu další bod disciplíny. „Vždyť to z ní crčí na všechny strany.“ „Trocha násilí to vyřeší,“ prohlásil Marek „Dostane na holou a pořádně. Však se jí ta prdelka sevře,“ a začal Jitku plácat dlaní přes zadek. Ta s sebou škubala ze všech sil, ale nebylo jí to nic platné. Děvčata ji držela vší silou a chlapci jí seřezali, co to šlo. Jen tlumené hekání a doširoka rozevřené udivené oči svědčily o tom, že Jitka prožívala silné emoce. Po každém plácnutí se jí kruhově rozevřený otvor prudce stáhl, aby se vzápětí opět doširoka otevřel a vyvalily se z něho proudy vody s něčím, co vzápětí mizelo odtokem pryč.
Po chvilce již z Jitky stříkala jenom průzračná voda. „To vypadá dobře,“ řekl Honza, který si Jitku pečlivě prohlížel a zatáhl za hadici. Ta vyklouzla z uvolněného na pohled rozervaného otvoru a dopadla do vany. Pavla vypnula vodu a s úžasem zírala do růžového širokého otvoru, který zůstal zeširoka otevřený a jen se slabě chvěl tak, jako jeho majitelka s hlavou zabořenou do vany a zadnicí vystrčenou.
„Snad už bychom jí mohli vyndat roubík,“ řekla Pavla. „Že už budeš potichu, viď…,“ pohladila Jitku po vlasech. Odpovědí jí bylo neznatelné kývnutí. Nadzvedla jí hlavu a opatrně vyjmula povolený roubík z naběhlých rtů. Jitka vypadala, jako by byla smířená se vším. „Chceš pokračovat nebo vybereme něco jiného?“ zeptal se jí Marek „Už nám zbývá jen málo a bude to z téhle disciplíny všechno..“
Jitka si uvědomila, že by nepřežila, kdyby měla něco podobného zažít znovu od začátku a hlesla: „Dokončím to..““Ale musíš být zticha, souhlas?“ Kývla.“No, prdelka se nám začíná nějak stahovat, ale to my přece nechceme, copak vibrátor nepracuje dobře?“ teatrálně prohlásil Marek a zalovil v Jitčině dívčí štěrbince neomaleně dlaní. Chvilku si v ní hrál až se mu podařilo někde uvnitř nahmátnout regulátor. „Maximální otáčky nám to udělají zajímavější. Jsou tam čerstvý baterky,“ uchychtl se.
Jitka se rozklepala, ale jenom hryzala spodní ret. Chtěla to už mít za sebou a nesnesla představu, že by v sobě měla znovu ten odporný roubík, který ji dřel do koutků a degradoval ji na pouhé zvíře.“ Petruška vyndala gel a začala Markovi hustě potírat ruku přes zápěstí až k lokti. „Opravdu se na to cítíš? To bude náročné.“ “ Pro ni ale víc..,“ ucedila Pavla, která s hrůzou četla v příručce další popis disciplíny.
„Ták, držte mi palce a přidržte mi ji ať se moc necuká,“ sykl Marek a s elánem zasunul do Jitčina konečníku dva hustě nagelované prsty. Pomalu přidal další a ještě jeden. Teď už tam měl všechny a Jitka začala rytmicky přirážet a ztěžka dýchat. „Držte mi ji pořádně,“ křikl Marek a zatlačil. Pomalu projel dívce do análu až po zápěstí. Jitka vydechla úlevou a půlky se jí sevřely k sobě. Petruška přiskočila a nagelovala Markovi ruku. Jitka potočila hlavu a vyděšeně vykřikla: „Co, co chcete dělat?“
„Tohle,“ prohlásil Marek a znovu na ruku zatlačil. Pomalu v děvčeti lovil, prohrabával se záhyby vnitřních orgánů a Jitka se v objetí silných rukou svíjela a škubala. „Už to mám,“ nahmátl močový měchýř a stiskl. Na ruku mu vytryskl proud žlutavé tekutiny. Mírně povytáhl ruku a znovu zalovil. Pomaličku se dostával hloub a hloub, ale Jitka stále kladla odpor. „Když se uvolníš a pustíš mě do sebe až po loket, tak jsme skončili,“ řekl a pohladil děvče druhou rukou po smáčených vlasech.
Jitka vyšpulila půlky jak nejvíc od sebe to šlo a prohnula se jako kočka prohýbá hřbet. Pak se začala pozvolna narovnávat. Ve chvíli, kdy se již Marek začal ponořovat o něco hloub, vší silou zatlačila proti němu, jako kdyby chtěla vykonat potřebu a vytlačit jeho ruku ze sebe jednou provždy. Nastal však pravý opak. Markova lesklá ruka náhle hladce zajela jejího doširoka rozevřeného otvoru, který zcela přestal klást odpor a pustil ji do sebe až na doraz.
„Ty jo, to bych nevěřil,“ prohlásil Honza a zíral na Marka, který měl do Jitky zabořenou ruku až po loket. „Tak jak ti je?“ zajímala se Petruška a hladila vytřeštěnou Jitku po tvářích plných slz. Jitka se znovu rozklepala a celá zrudla. Bylo jasné, že to dlouho nevydrží. Marek s rukou párkrát škubnul a divoký Jitčin orgasmus málem rozboural vanu. Nabodnutá na jeho ruku se svíjela, cukala a přerývaně oddychovala.
„Vydržte ještě chvilku,“ zavolal Honza, který na Jitčino doširoka rozevřené lůno a Markovu ruku až po loket v jejích útrobách jenom vyjeveně zíral. „To se musí vyfotit. Kde máš foťák?“ „Ve skříni v obýváku, ale hoď s sebou. Tohle dlouho nevydrží,“ křikl Marek. Jitka se náhle začala zmítat. Prudké záškuby se pokoušely vytlačit Markovu ruku, ale marně. Jediným výsledkem bylo, že se vyškubla čtyřem rukám kamarádek, které ji držely a začala se plazit po dlaždičkách na stěně nad vanou.
„Prosím, už ne, udělám cokoliv, ale už ne,“ šeptala, a tiskla se na studené plochy dlaždiček, zatímco Marek zápolil s jejím svěračem, který mu škrtil a lámal ruku. „Ták, úsměv!“ zahlaholil Honza a všem se ulevilo. Děvčata strhla Jitku na všechny čtyři a Marek s ní zacloumal tak, že z ní jeho ruka trčela jako nějaký sloup. Záblesk a ještě jeden dopadly do vyjevené tváře děvčete, ze kterého vzápětí vyjela ruka i vibrátor současně.
Schoulila se do klubíčka ve vaně a tiše vzlykala. Pavla s Petruškou ji začaly hladit. Nejdříve, kolem roztažených otvůrků pak po vlasech a po tváři. Honza ji jemně osušil a Marek nadzvedl. Opatrně pod ni nasunul své svalnaté ruce, zvedl ji z vany a odnesl na gauč. Zatímco ji všichni hladili a líbali, namíchala jí Petruška utěšující prostředek. Ten Jitka vzápětí vypila a usnula s nevinným výrazem ve tváři hlubokým spánkem zapomnění.
