Má paní – profesorka I.

Líbila se mi od prvního momentu co jsem ji uviděl. Decentní, čtyřicetiletá dáma se stále krásnou postavou a výjimečnými boky. Ještě před pár týdny to byla má profesorka angličtiny na vysoké škole … dnes je to MÁ PANÍ … žena, pro kterou se vždy párkrát měsíčně stanu její bezmocnou sexuální hračkou.

Na její přednášky ve škole jsem se vždycky těšil, jazyky mě baví a ona byla jakousi třešničkou na dortu. Přišla vždy pečlivě upravená, v decentním kostýmku a přátelským výrazem, který si ale přesto zachovával patřičný odstup. Ten ještě umocňovaly její úzké rty, trochu upjatý účes z kratších světle hnědých vlasů, ale hlavně její tajemné hnědé oči za moderními brýlemi, které jí v očích studentů dělaly naprosto nedostupnou.

Po několika měsících výuky však Alena (a dnes občas „Paní Alena“) přišla do třídy a místo obvyklé výuky začala: „Dobrý den, ráda bych vám všem poděkovala, za to, že jste navštěvovali mé přednášky a popřála vám hodně úspěchů v dalším studiu – bohužel je tato přednáška má poslední, neboť odcházím ze školství.“

„A mám po třešničce na dortu,“ řekl jsem si, ale co se dalo dělat. Pořádně jsem si ji prohlédl, a to že odchází mě mrzelo snad ještě víc. Moc jí to slušelo – krásné boky jí těsně obepínala černá sukně nad kolena a pod světlou (a docela průhlednou) košilkou se rýsovala její poměrně velká prsa. Vše doplňoval světlý šátek, který měla uvázaný na krku, černé lodičky na jehlovém podpatku a … nádherný černý kožený pásek kolem pasu. Nevím proč, ale ten kožený pásek mě naprosto fascinoval. V pase na zádech byl vysoký snad 10 cm a jemná kůže se tak při každém jejím pohybu různě prohýbala a kopírovala tak vlnění jejích boků – vpředu se pak pásek mírně zužoval, neměl ani jednu dírku na zapínání, místo toho byl zakončen zvláštní přezkou, která byla také potažena černou kůží. Z denního snění mne probralo až vrzání odsunujících se židlí mých spolužáků na konci hodiny.

Učebna se pomalu vyprazdňovala, ale Alena zůstala sedět za katedrou a vypisovala si prezenci. Vzhledem k tomu, že moje další hodina byla ve stejné třídě, zůstal jsem sedět také a vyndal si noviny. Občas jsem se na ní přes noviny podíval a jen zalitoval, že jí už nikdy neuvidím. Uplynulo snad pět minut a ona tam pořád ještě seděla a něco psala…rozhlédl jsem se kolem sebe…ve třídě jsme zůstali už jen my dva.

Mlčení už mi bylo trapné a tak jsem položil noviny a řekl, že je škoda, že odchází, a že její hodiny byly „moc zajímavé.“ Zvedla hlavu, usmála se, pak uklidila tužku se kterou psala do kabelky, zvedla se od katedry a šla svým jistým krokem přímo ke mně. Trochu mě zamrazilo. Zastavila se přímo u mé lavice, na stůl položila malý papírek a řekla: „Robine, tady Vám něco upadlo.“, opět se usmála, otočila se a odešla ze třídy.

Vzal jsem papírek opatrně do ruky, jako by to byla svatá relikvie, pomalu ho otevřel a stálo tam: „Jestli mě chceš ještě vidět, přijď ke mně dnes ve tři hodiny odpoledne.“ Pod tím byla její adresa. Na čele mi vyrazil studený pot, ale tušil jsem, že nejít tam, by byla největší chyba mého života. Na další hodiny jsem samozřejmě nešel a místo toho jsem se jel na kolej vysprchovat, oholit a psychicky připravit na moje první milování se „čtyřicítkou“, které mě už dlouho lákalo. Představoval jsem si jak laskám její bradavky, jak její úzké rtíky obejmou můj klacek, těšil jsem se na její (snad zčásti) vyholenou kočičku, na její pěknou prdelku…nemohl jsem myslet na nic jiného.

Krátce před třetí odpoledne jsem stál u dveří menšího rodinného domku a trochu roztřesenou rukou zmáčkl tlačítko zvonku. Po chvíli mi otevřela, měla na sobě tu samou černou sukni s tím sexy koženým páskem i světlou košilku, ale v mých očích jí to slušelo ještě mnohem víc než před chvílí v škole. „Pojď dál“, řekla přívětivě a já vešel.

Zůstala stát v předsíni a prohlížela si mne. Já se sehnul, abych si sundal boty a když jsem se narovnal, stála snad krok přede mnou a doslova mě hypnotizovala svýma hnědýma očima. Už jsem to nemohl vydržet, udělal jsem ten poslední krok, který nás od sebe dělil, chytil ji v pase a políbil…neodtáhla se a polibek opětovala. Když jsem sjel rukama níž na její boky, rozpoutalo to v mém rozkroku doslova revoluci, můj klacek byl bolestivě sevřen v těsných kalhotách a já to tak nemínil dlouho nechat.

Rychle jsem ze sebe shodil rifle, sundal si trenky a ponožky. Ona mi zatím pomohla svléknout mikinu a triko, takže jsem před ní za chvíli stál úplně nahý a s trčícím klackem, který jako ukazovátko mířil přímo do jejího rozkroku. Už jsem se nemohl dočkat až jí před sebou uvidím také nahou, a tak jsem jí začal rychle rozepínat knoflíčky na její košilce. Ale najednou jí zvážněl výraz a řekla ať to nechám na ní.

Obešla mě, zastavila se za mými zády a začala mě hladit po celém těle. Po chvíli sevřela jednou rukou můj stojící klacek a řekla zvláštním temným hlasem: „Hmm, ani malý ani velký, takové mám ráda, ale teď mám chuť na něco jiného! Chci si tě svázat! Souhlasíš ???“

Zamrazilo mě! Chtěl jsem sebrat své věci a jít, ale něco hluboko uvnitř mého já mě donutilo říct: „ANO!“ „Doufala jsem, že to řekneš! Neboj, neublížím ti!“, odpověděla a pustila mé tvrdé péro.

Chvilku se nic nedělo, tak jsem mírně otočil hlavu a koutkem oka zahlédl, jak si rozvazuje šátek na krku…“Dívej se před sebe!“, okřikla mě. Její světlý šátek mi překryl oči a přeměnil tlumené světlo předsíně na absolutní tmu. Jen jsem cítil jak mi šátek na zátylku pevně utahuje na dva uzly. Pak vzala obě mé ruce a spojila mi je v zápěstí za zády. Jednou rukou je přidržela u sebe zatímco druhou někde šátrala. Když našla co hledala, slyšel jsem jak se usmála. Pak už jsem cítil, jak mi zápěstí obtáčí nějaký provaz.

Svazovala je dost pevně, ale každé zápěstí obtáčela nejdříve zvlášť a tak se (snad) mohly moje ruce prokrvovat. Když byla se vším spokojená, udělala na vnější straně úvazu uzel a pak jsem již jen cítil jak mi stejný provaz obtáčí kolem pasu a pevně utahuje – zápěstí tak bylo dokonale fixováno k tělu a navíc bylo poněkud výše, takže byl můj celý zadek odkrytý pro její perverzní choutky (jak mi později došlo).

Z celého průběhu věcí jsem byl tak mimo, že jsem se nezmohl na sebemenší odpor. A to ani když do mě mírně strčila a tlačila mě před sebou ven z předsíně. Prošli jsme jeden pokoj, pak mne zastavila, slyšel jsem odemykání dveří…zatlačila mne dovnitř a dveře za námi zase zamkla. Podlaha docela studila, stál jsem na dlaždičkách…ona mne ještě postrčila, až jsem se zastavil na nějakém koberci. Řekla ať dám kotníky k sobě a nehýbu se.

Cítil jsem jak mi kotníky obtáčí dalším provazem. Po tom co je pevně stáhla k sobě, provedla to samé s koleny. Bezmocně jsem tam stál a zoufale se snažil na měkkém koberci udržet rovnováhu. Kolem mne však bylo ticho, jako by tam ona ani nebyla, asi mě zálibně pozorovala. Trochu jsem se probral z transu, ve kterém jsem až doteď byl a po dalším zavrávorání, kdy jsem málem spadl, vykřikl jsem do tmy přede mnou: „Neblázni, vždyť spadnu!“

„Sklapni!“, zahřmělo za mnou. V ten samý moment mě chytila za ramena a složila mě na zem tak, že jsem ležel na zádech na svých spoutaných rukou. „Tak a celý dnešní večer teď patříš jen MĚ!“ řekla se zalíbením a mě přeběhl mráz po zádech. Sundala mi šátek a já se poprvé podíval do očí ženě, která ví, že si teď se mnou může dělat to co se jí zlíbí!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *