Kdo nevěří, ať tam běží! To jsem se jednou toulal se svým kámošem nechvalně či chvalně proslulým již neprosluněným pozdním popůlnočním centrem města jménem, jak jinak, než Praha. Co bylo předtím není důležitý a co bylo potom, to vlastně taky.
Jdem si takhle pěšinou od fontány, pozorujem prodávající se dívčiny, za 500,- kuřba, za 1500,- sex ve městě, vše s kvalitou firmy Henkel (nebo Durex. Ale vyjde to nastejno).
Holky upřímně řečeno nic moc, i když jedna bulharka měla pěkný prsa, jedna mulatka byla krásně hubená, jedna rómka na hlavě třásně a jedna češka se dušovala, ať s ní určitě jdem, že musí živit pětiletý dítě. Dokonce nám ukázala, kde je bankomat 🙂 Dobře. Holky celkem průměr i nadprůměr, upřímně řečeno, vybral bych si. Upřímně bez kompromisů.
Tu náhle zjevení. Z poza tmy, odhazujíc podprsenku v dáli, na nás příjemně nacitrónovaným hlasem křepelčila neuvěřitelně nadojená (krásná a sexem vyžařující) dívčina. My rozjetý jak v rychlíku z Opavy do Prahy, vrhli jsme se k ní. Dlouhovlasá blondýna, obličej jak prdýlka, čtyřky prsa koukající zpoza kostýmu (včetně bradavek), neuvěřitelně (nyní již uvěřitelně) sexy oblečená, prostě pro frustrovanýho vojáčka po nevydařeným dejchánku s venezuelskou dračicí ideální úlovek.
Na nic jsem nečekal, vyndal už tak vyndaná prsa z výstřihu a začal je lízat a mačkat. Obrovský dudy, silikony vykouzlené přesnou geometrií doktora Tobybylokdybytotaknebyla, jen ukrojit!! Ba co víc, ta křehká dívčina mě sama pobízela ať přidám, jedu, že se jí to líbí…
V tom mnou projel blesk. Teda nebyl to blesk či spíš záblesk a já si najednou nebyl tak zcela jistej jistou blondýnou nechávajíc se obírat zcela neznámým přivandrovalcem ještě ke všemu přímo naproti Tescu na Národní třídě a za odborného nahlížení všech procházejících chodců (potencionálních klientů)!…
„Ty si chlap!“ prokřikl jsem do temného vzdychání, a tím jsem snad řekl vše 🙂 Bránil(a) se seč mu síly stačily pohupujíc prsy, ale to já už vystřízlivěl z necitlivého mučení jeho bradavek. Nechtěl(a) se přiznat, ale já byl tak přesvědčen, že i on(a) poznal(a), že bitva na Národním poli je prohraná. A tak alespoň začal rozprávět…
Říká si Simona, ale ve skutečnosti je to Karel, jako když řepu vytáhne. Za večer, když se zadaří, si vydělá 20 000,- na ruku a že problémem tipu policie rozhodně netrpí mě přesvědčil ve chvíli, kdy na projíždějící hlídku dopraváků eroticky zahoukal a ti mu skrze zavřený okýnko neobratně posílali úřední hubany. Co naplat, každý zřejmě není tak prozíravý, nebo je to tim frustrovaným vojáčkům prostě jedno. Že by?!?!
Nicméně, merito věci tkví v tom, že Karel byl šťastnej jak se rozplýváme nad jeho nádobíčkem za 70 000,- a nechal nám ho důkladně, a když píšu důkladně, tak důkladně, prozkoumat, prohmatat a prokutat. Zjistil jsem následující: silikony (potkal jsem se s tímto zbožím poprvé v životě) jsou něco tak šíleně nepřirozenýho, ač náležitě a mistrovsky krásnýho, že sice oku lahodící, leč hmatu absolutně odporné.
Tuhé prsa jako prochlastaný játra (blbý přirovnání, pardón silikonaři) na mě od té doby dost negativně dolehly. Kdykoliv vidím v televizi či kdykoli jinde silikonový prsa, můj ptáček nikdy nevyletí, spíš zahnízdí do budky a pokud již zpívá na větévce, honem rychle slétne!
Lidičky, síla co? Ale zážitkama živ je člověk a já to beru jako veskrze parádní zkušenost. No, kolik lidí se může pochlubit, že obtáhli nejdokonalejší výdobytek moderní medicíny?…
