Když jsem byla těhotná…a čekala jsem dvojčátka, musela jsem v 6. měsíci těhotenství absolvovat takovou malou operaci – pro bezpečí miminek… Dopadlo to dobře, nebyl to složitý zákrok, ale vzhledem k rizikovosti celé situace jsem musela ještě nějaký čas po tom strávit na gynekologickém odd., tzv. “na pozorování”.
Na mé vlastní pozorování jsem toho tedy měla dost…;) Na pokoji se po dobu mé rekonvalescence střídaly “pacientky” jako na běžícím pásu. Několikrát ke mně na pokoj dali holku co šla “jen” na potrat, někdy těhotnou, čekající na porod, který se z nějakého důvodů zatím nekonal či prostě taky “hlídání momentálního stavu”.
Tak jsem se seznámila s Denisou. Denisa byla mladá žena, 22 let, v 8 měsíci těhotenství, na gyndě s diagnozou “nevíme co se děje, tak si vás tu radši pár dní necháme”. Jinak jí nebylo nic…:) Strávily jsme ve společné společnosti dva týdny.
Denisa se mi líbila…. Byla to krásná mladá žena, krásná svým těhotenstvím… To já měla teprve malý kopeček po obou stranách pupíku…Denisa měla už za pár týdnů rodit. Měla hladké a napnuté velké špičaté bříško, které si často hladila a mazala dětským olejíčkem, obzvlášť po koupelích. Voněla potom jako miminko…:)
Brzy jsme se zpřátelily… a jak už to tak bývá, náš hovor se brzy stočil také na téma “sex a chlapi”. Denisa se mi svěřila, že má partnera o mnoho let staršího….a že jejich sexuální život není moc záživný, ani pestrý… si vlastně stěžovala.
“… a ještě nikdy mi nedal orální sex… věřila bys tomu Renčo?” Když mi to říkala, seděla jsem zrovna u ní na posteli a česela jí vlasy. Jako vždy, když se chystala na příchozí návštěvu. Barvy slámy, do půl zad je měla… Návštěvní hodiny nám ten den začínaly zhruba za čtvrt hodiny…
“ Víš, já lízání mám moc ráda…já to prostě miluju…”, řekla jsem nesměle za jejími zády. “To já taky, ale ten můj na to prostě není… nebo co…. Člověk nemůže mít vždycky všechno, že…” povzdychla si. A aby sama sebe ujistila, že je i tak vše v pořádku, dodala: “Víš, miluji ho… a bude to skvělý otec.”
“Hmmm….” řekla jsem tiše, a česala dál její zlatou hřívu. Ohon byl skoro hotov. “Renčo,” ozvala se najednou… “ co mám dělat?”
Její otázka mě trochu zaskočila… Podívala se na mě očima docela nešťastnýma… až rozmrzele smutnýma… “No, Denisko, poradím ti jen, abych ses nikdy nebála udělat to, co chceš. A obzvlášť tehdy, když to pokládáš přímo za “nezbytné”. Prostě se toho neboj. A “co” uděláš je na Tobě.. Vždy a všude.”
A ona si lehla na postel a vyhrnula noční košilku až pod prsa. Neměla kalhotky a tak jsem hned viděla její kundičku těhotnou, co se skrývala za hustým, světlým ochlupením. Její velké bříško se tyčilo pyšně přede mnou a já si ho se zájmem prohlížela poprvé takto zblízka…
“Tak takhle budu vypadat za nějaký čas i já”, řekla jsem si v duchu a lehce jsem na kopeček před sebou položila své ruce. Pod nimi se cosi pohlo…, rychle a nečekaně jak právě vyplašená ještěrka…
“Namaž mi tam olejíček, prosím…” řekla najednou Denisa a hned mi podala známé s dětském mazání z nočního stolečku.
Vzala jsem beze slov lahvičku, a nakapala jsem si mazlavou tekutinu na ruce, rozetřela ji v dlaních, aby ji to ani trochu nestudilo…. a lehkými pohyby se začala pomalu pohybovat po jejím bříšku. Denisa zavřela oči… a nechala se…
Nechala se hladit… A já hladila a mazala, až jsem se najednou ocitla se svýma rukama poblíž ochlupení, poblíž stehen… A nepřestávala jsem.
Denisa jen lehce zakňourala, oči měla stále zavřené, či přivřené? Nevím. Neměly jsme moc času… a její kundička byla tak blízko… Roztáhla jsem tedy, jakoby nenápadně, ta ženská stehna a zabořila hlavu mezi ně.
Ucítila jsem zvláštní vůni a dotek jejích chloupků …a cosi mokrého nížeji, uprostřed. Jazýček mi ke kundičce zajel sám a já lehce a poprvé olízla neomylně objevený poštěváček.
Zvedla jsem oči, co holka na to. Denisa se v momentě probrala a s otevřenou pusou se opřela na lokty… Chtěla něco říct, ale já jsem ji předběhla. “Udělám ti to… ale musíš si sednout na postel, a já si k tobě kleknu. Kdyby někdo přišel, bude to míň nápadné, chápeš… Pospěš si prosím…”
Denisa ani necekla a rychle se posadila. Sama již tentokrát roztáhla víc nohy, evidentně plná momentálního i očekávaného vzrušení a já se znova přiblížila k její studánce hladové…
Denisa na mě zvědavě zírala .. a tak jsem raději opět zabořila hlavu. Rukama jsem si udržovala co nejlepší přístup k její mušličce.
Lízala jsem ji nejdřív pomalu a lehce a pak rychle a hladově jako pejsek… chlastající totálně vyšinutý její šťávičku, kterou jsem měla na celém obličeji… a Denisa měla co dělat, aby nekřičela… a tak jen šeptala: “Jéééé…joooo… uaauuuííí…. božínku… Renatko…?” V tom mě chytila za vlasy a přidržela hlavu…a já věděla, že jsem na správném místě v pravý čas…:)
To bylo vidět. Za pár minutek měla první orgasmus… Upadla po něm bezvládně na postel… Já jsem však pokračovala dál v započaté práci…
Přidala jsem prstíky, kterými jsem pomalu a nenápadně vrážela do okolí vchodu její sladké jeskyňky…. Po chvíli se Denisa opět vypjala jako luk, vystrčila ještě víc bříško i s kundičkou pod ním a já věděla, že musím rychle dovnitř.
”Užuž…” zašeptala jsem velkému bříšku nad mou hlavou, které jsem jednou rukou podpírala….a mé prsty se pomalu, ale rázně zabořily do její dirky… Myslím, že mě vůbec neslyšela. Byla skoro hotová po prvním rázném zasunutí… Stačilo prsty udělat pár přírazů a poklepů o vnitřní stěny vagíny… a Denka se otřásala v mohutném cukavém vyvrcholení.
Ponechala jsem ještě své prstíky na okraji vchodu, dokud bylo cítit stahy a když jsem je opatrně vytáhla, následovalo moře Denčiných tekutin… Trošku jsem se bála, aby to s ní něco neudělalo v jejím stavu…Ale na to už teď jaksi stejně nebyl čas, a snad… bylo i pozdě?:) Ještě jsem jí naposled pohladila bříško, stáhla rychle noční košilku… a podala jí ze stolku ubrousek, aby se mohla utřít. Byla uplně mimo.
“Máš moc dobrou buchtičku, Denisko… zaslouží si lízat od rána do večera. Teď i kdykoliv jindy. Vyřiď to starýmu… ” zašeptala jsem jí ještě do ouška a přesunula se rychle do své postele.
Slyšela jsem dobře; v ten moment totiž kdosi vzal za kliku našeho nemocničního pokoje… Už si ani nepamatuji, zda to byla její návštěva, nebo moje. Myslím, že ani Denisa si to dneska již nebude pamatovat ;+
