Hřešit je tak krásné I.

Za našich mladých let, nebyly žádné erotické a pornografické časopisy ke koupi jako dnes. Tím pádem sexuální teorie pro mne a mé kamarády neexistovaly. Vzdělávat jsem se mohl v pubertě jedině praxí. A té moc nebylo. Nebyla totiž vůbec žádná. Jen jsem se občas doslechl z druhé ruky, jak si užívají naši starší kamarádi.

Užívali si prd jako my, jen chtěli být zajímaví, tak se chlubili cizím peřím. Byla to muka. Chuť byla pořád, ale nevěděl jsem jak nato. Často jsem jen zíral, jak je to pro některé vlčáky jednoduché, nabalit a svést holku. Hlava mi to často nebrala, jak takový obejda může sbalit takovou pěknou kočku. Může. Nestyděl se a šel tvrdě na věc. Oni totiž po poznávání toužily i holky, ale neměly to napsané na čele jako já. Byly zrovna tak zvědavé, jako my s Pepanem a čekaly, až je někam někdo vyláká. A my nic.

Hlavně já. Byl jsem pěkné tele. Tak velké, že je k nevíře, že jen díky Elvíře, jsem přišel o poctivost až v 19-ti letech na vojně! Tak dlouho mi to trvalo. O to déle mi to vydrží.

Po vojně jsem se seznámil s manželkou a ta si mě vyškolila k obrazu svému. Díky veliké, má ženuško, nemělo to chybu. Myslím to zacvičování i manželství. A hlavně pak Tvé kuchařské umění. To byla každodenní předehra, pohlazení duše a inspirace současně.

Když jsem se oženil, tak vše, co mi nebylo dopřáno v mládí, jsem s velikou chutí a apetitem dohonil. Manželství a sexování není zas tak špatné, když si dva zamilovaní rozumí, umí si vyhovět a zároveň se potěšit.

Převládala u nás nejen v ložnici klasika ,,tváří v tvář,“ zezadu a abych si odpočinul, tak si žena moc ráda zajezdila ,,na koníčku“! Byla to vždy Velká pardubická. Ta se jezdí jen jednou v roce a já ji měl několikrát týdně. Moc se mi líbila, hlavně ten Taxis na závěr.

O nějakém francouzském milování jsem neměl tehdy páru. Orální sex, petting a necking naší generaci nic neříkal. Nebo aspoň mně ne. Jakmile začal vycházet po revoluci Neireport a jiné sexy časopisy, tak jsem z hrůzou zjistil, jaké rozkoše existují a já jsem je díky své věrnosti a nevědomosti prošvihl. Měl jsem snahu vyzkoušet francouzské milování kde jinde, než doma, ale nenašly jsme v něm s ženou zálibu. Hlavně žena. Že to s ní nic nedělá, nemusí to, a je pro ni prý mnohem lepší, když je kocour v troubě, než nějaké olizování.

Nenašel jsem asi ty její správné erotogenní zóny. Proč dělat něco, co neumíme a zanedbávat to, co nám oběma vyhovuje. Zanechal jsem experimentování a užíval si jako doposud ke spokojenosti manželky. Když jsem viděl v časopisech jiné muže a spokojené ženy, tak mě to pořád lákalo. Ale neměl jsem na to lidi. Cizí ženu, které se to líbí, ví, co chce a nestydí se. Dočkal jsem se té dračice až na stará kolena.

Odpověděla mi na inzerát také panička Anička. Dali jsme si ,,scuka“ ve vinárně. Přicupitala včas. Měla 40 let, krásná hnědá kukadla, pěknou postavu, tuhá prsa, ještě krásnější a pevnější prdelku a příjemný hlásek jako holčička.

Manžel si našel mladší a nestýkali se. Měla větší roupy než já. Padli jsme si do oka a pěkně jsme si popovídali. Byl to nepopsatelně krásný pocit znát najednou někoho, kdo se mi líbí, přitahuje mě a po kom moc toužím jako za mlada a za svobodna. Hlavně koho nemám eroticky prozkoumaného. To bylo lákadlo jako hrom. A moc pěkné.

Ještě jsme vyrazili párkrát do vinárny. Při loučení jsme se líbali a objímali. Byla moc pěkná v náručí i v kabátě. Co pak bez něj. Týden jsme si telefonovali než jsem dostal pozvání k Aničce domů, když syn odjel na víkend k otci.

Koupil jsem lahvinku červeného vína a těšil jsem se víc než na své první rande. Dostal jsem instrukce, jak se k ní potají dostat, aby ji sousedky nepomluvily. Už jen ta cesta a překážky mě tak rozpálily, že jsem nepotřeboval pomalu žádnou milostnou předehru.

Když otevřela dveře bytu, nádherně voněla a moc jí to slušelo. Sotva za mnou zavřela, tak jsme se na sebe vrhli a objímali se ve víru nádherného očekávání. Bylo to lepší, než když měla kabát. Byla moc pěkná do ruky i náruče. Taková pevná. Žádné bláto, pěkný mlaďoučký a tuhoučký masíčko.

Neodolal jsem a ruce mně sjely na prdelku. To byl materiálek. Akorát do dlaní. Jezdil jsem rukama po nádherných partiích, které mi budou říkat, věřím, že hodně dlouho pane. Neodolala a hrábla mi pravačkou do rozkroku.

Byla překvapená jako já, jaký kolík tam z ničeho nic stanoval. Byl to okamžik, na který se nezapomíná ani po letech. Šla na mě šikovně, jako já na ni. Na stolečku bylo červené víno, chlebíčky a hořela svíce…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *