Léto před pár roky. Prázdniny. Já s Monikou se řítíme v autobuse vstříc Jaderskému moři. Známe se asi půl roku, oba ještě studujeme. Několikrát jsme se spolu už milovali, ale bylo to velice nepravidelné, stále nebylo kdy a kde.
Já ve svých devatenácti bych mohl takřka pořád, a tak jsem si od společných prázdnin u moře mnohé sliboval. Vyjeli jsme odpoledne z Prahy, řidič nám pustil pár filmů na videu a teď se blíží půlnoc.
Spolucestující kolem nás, zdá se, spí. Monika se ke mně přitulila a chystá se také padnout do rukou boha spánku. Mně se ale ještě usnout nechce, naopak mám chuť na trochu erotiky.
Opatrně přesouvám ruku na Moničina prsa a zlehka je hladím. Odtahuje mi ji a pohoršeně šeptá, že tady ne, někdo by se mohl dívat. Blbost, ale budiž.
Využívám deky, kterou má Monika přehozenou přes sebe a pod ní stěhuji ruku k jejím džínám. Nesmím moc zhurta, aby zase neprotestovala. Hladím ji po stehnech, po Venušině pahorku. Zatím mi to prošlo, snad proto, že nikdo, i kdyby se na nás přímo díval, nemůže nic poznat.
Pomalu rozepínám knoflíček a stahuji zip. Ruka vklouzává do kalhot a zajíždí ke vnitřním stranám stehen. Dotyk na této intimní části Moničina těla mě příjemně vzrušuje. A Monika trochu roztáhla nohy, i jí se to líbí!
Pokládám dlaň na její pohlaví. Zlehka rukou pohybuji a přes látku kalhotek se prsty propadají do mezery mezi stydké pysky. Monika spokojeně přede a můj penis nadzvedává kalhoty.
Roztahuji prsty a pokračuji v pomalém, smyslném pohybu. Teď jsem najednou na všech vzrušivých místech mé Moniky. Dlaní tisknu Venušin pahorek a místo nad klitorisem, krajní prsty laskají záhyby stehen a prostředníček se posunuje ve štěrbině stydkých pysků.
I když na Moniku dobře nevidím, vím, že je jí to také příjemné. Sesouvá se na sedadle níž a roztahuje široce nohy. Zaznamenávám prostředníčkem vlhkost – je čas k přímému útoku.
Vnikám pod kalhotky. Prostředníček umísťuji zpátky na zvlhlou štěrbinku další prsty na stydké pysky. Střídavě tlačím na klitoris a na pysky. Při této jemné masáži se Monika propíná a z úst jí unikají tlumené vzdechy.
Prostředníček proniká do štěrbiny a útočí zevnitř. Po chvíli se mi Monika téměř zakousne do ramene a jen tak tak zadržuje křik. To její hlasité prožívání orgasmu se mi na ní hrozně líbí.
Nastává uklidnění a já si uvědomuji své vlastní vzrušení. Jestlipak se o něco pokusí i Monika? Ano, ruka šátralka nahmátla můj tvrdý úd a rychle ho osvobozuje. Pak stahuje předkožku a …
Sakryš, projeli jsme kolem osamělé lampy a na zlomek vteřiny byl můj ztopořený penis i s odhaleným žaludem vidět. Jediný, kdo se jím mohl kochat, byla pochopitelně jen Monika, ale i to stačilo, aby se ho honem pokusila schovat v kalhotech. Neúspěšně, samozřejmě.
Teď je už zase tma, ale Monika nic nepodniká. Přece to nevzdá, tak to krásně začínalo! Ne, chytře to ta moje holka vymyslela. Lehla si ke mně na klín, předstírajíce (komu?) spánek a přikryla se i s hlavou dekou.
A už cítím na žaludu její jazyk. Obkružuje ho a špičkou rejdí zespoda pod žaludem. Příval slasti žene mé vzrušení k vrcholu. Teď ho obemyká rty a nechává vklouznout do úst. Óóó, snažím se zůstat zticha.
Najednou Monika přestává a někam šátrá. Aha, našla můj kapesník, připravuje se na vyvrcholení. Vzápětí bere opět úd do úst, stahuje prudce předkožku dolů, vypíná žalud a druhou rukou se dotýká varlat. Je to k nevydržení.
Tentokrát se zase já koušu do ruky, abych nekřičel. Mým penisem cloumají záškuby. Oddechuji a pomalu se mi zklidňuje tep. Monika se narovnává a vzrušeně mi sděluje: „Bylo toho strašně moc, nedokázala jsem všechno do kapesníku zachytit. Mám to na tváři i ve vlasech!“ A po chvíli téměř provinile dodává: „Budeš mít flek i na kalhotech.“
Ona si snad myslí, že ji proto budu hubovat! Může být něco větší pochvalou, než hodnocení o překvapivě velkém výkonu? To zalichotí každému muži. Co je proti tomu nějaká skvrna na šatech!
I když naše milování zůstalo, jak se alespoň domnívám, bez povšimnutí, měl tento příběh nečekanou dohru. Asi za půl hodiny jsme zastavili na odpočívadle u nějaké benzínky. Téměř všichni se vyhrnuli ven protáhnout si zdřevěnělé svaly. Monika odeběhla s ručníkem do umývárny opláchnout si tvář a slepené vlasy. Když se vrátila, vypadala nějak zaraženě.
„Všiml sis té staré paní vpředu na druhém sedadle za řidičem,“ otázala se. „Nijak zvlášť, měl bych ji znát?“ vyzvídal jsem. „To ne, ale víš, co mi právě v umývárně řekla?“ Nečekala na odpověď a vyhrkla: „Řekla mi: ‘Slečno, máte to ale štěstí. Važte si ho.’ Když jsem se jí ptala, jak to myslí, zasmála se a dodala: ‘Tu vůni, co smýváte z vlasů, poznám na deset metrů. Ani nevíte, jak vám závidím.’“
A my si toho vážili a promilovali každou chvilku. Vždyť při jaké jiné činnosti si dva lidé mohou dát pocit slasti, štěstí, radosti a čím více ho dávají, tím více ho dostávají?
