Otrokyně II. – Nečekaný zvrat

„Teď si ji můžete pánové přivázat,“ ozvalo se. V tu chvíli mě dva z nich vzali každý jednu ruku z kapsy vytáhli dlouhé provazy a přivázali mi přes celou postel ruce k nohám u postele. „Tak a teď si s ní užijte,“ řekl Tomáš.

Dva mi chytli nohy a pokrčené je pěkně rozevřeli. Drželi mě dost pevně, takže jsem se nemohla skoro vůbec hýbat. Jeden z nich ke mně přiklekl a nastavil svůj penis ke vchodu do mé kundičky. Ti co mi drželi nohy ještě z každé strany chytli pysky a odtáhli je od sebe.

Muž do mně vniknul. Zajel mojí mokrou kundičkou skoro až na dno. No to bylo teda pořádnej klacek. Čtvrtý z mužů si klekl k mé hlavě a přisunul mi svůj penis k puse. Otevřela jsem ji a on mi ho tam bez váhání strčil.

Začala jsem ho kouřit a přitom se nechala šukat do mé dírky. Bylo to moc pěkné. Opravdu se mi tohle zpestření našeho milostného života líbilo. Věděla jsem, že to asi budou nějací Tomášovi dobří známi, že by asi na mně nikoho cizího jen tak nepustil. Po očku jsem se na Tomáše koukla. Seděl v křesle a pěkně si ho honil.

Muž mezi mýma nohama mě tvrdě šukal. Zajížděl mi penisem tam a zpět jak šílenec a způsoboval mi docela velkou rozkoš. Najednou zrychlil pohyby a bylo na něm vidět, že už bude. Tomáš si toho taky všiml a jen řekl: „Nezapomeňte, jen na prsa!“ „No, jo no,“ odpověděl muž mezi mýma noha a na poslední chvíli svůj penis vytrhl ven a nasměroval ho na moje krásňoučký prsíčka.

Tak obrovskou dávku semene jsem už dlouho neviděla. Otřel si ho o moje bříško a chytl moji nohu. Ten muž který ji doposud držel se přemístil k mé pusince a ten co jsem ho kouřila zas mezi mé nohy. Celý natěšený a vzrušený z předchozí kuřby do mě zajel.

Začal mě nemilosrdně šukat. Bylo to opravdu moc pěkné a pomalu se mi blížil orgasmus. Pocit bezmocnosti mé vzrušení jen zvětšoval. Muži v mé kundičce se to taky muselo moc líbit, protože po několika dalších přírazech do mé teplé mokré dírky svůj penis rychle vytáhl a s výkřikem vystříkl celou svou dávku na moje prsa.

V tom se stalo něco, co se stát nemělo. Nějak víc sem semkla rty, a ten co mi to zrovna dělal do pusy to nevydržel a jak byl vydrážděný na maximum začal mi stříkat přímo do krku. Měl ho zaraženého hluboko v krku, takže jsem ho nemohla hned ze sebe dostat.

Začala jsem kuckat a vyplivovat zbytky semene. Když to Tomáš uviděl vykřikl: „Tak to ne! To jsme si nedomluvili. Říkalo se stříkat jen na prsa!“ Přišel k viníkovi a strčil do něho tak, že bolestivě spadl na kraj postele. To ho dost naštvalo a vrhl se na Tomáše.

Začali se postrkovat a hrubě si nadávat. To už ale vstali i ti tři ostatní a šli pomoci svému kumpánovi. Chtěla jsem Tomášovi pomoc, ale provazy mě držely na posteli.

Po krátké rvačce, kterou Tomáš nemohl vyhrát ho dovlekli zpět do křesla. „Tak ty hajzle, za to, že seš na nás takovej, tak si za svoje prachy pěkně užijeme.“ „Za jaký prachy, zeptala jsem se?“ „Tvůj miláček chtěl od každýho z nás za tebe dva tisíce.“

Bylo mě v tu chvíli hrozně. Můj manžel mě prodává jak nějakou děvku. A co víc teď to vypadá, že si to ti čtyři hrubiáni se mnou pěkně vyřídí.

Začala jsem volat o pomoc. Jeden z nich ke mně rychle přiskočil a narval mi do pusy moje kalhotky co ležely na zemi. Dva drželi Tomáše na křesle a ten poslední přinesl z vedlejšího pokoje izolepu, kterou jsme tam měli. Kus urval a přelepil mi pusu. Teď už jsem kalhotky vyplivnout nemohla a jen jsem vyděšeně koukala co dělají dál.

Provazy a izolepou připoutali pevně Tomáše v křesle, tak že se nemohl ani pohnout. Ten největší pak řekl. „Teď si tady trochu užijeme.“ Na to vytáhl mobilní telefon, šel do vedlejší místnosti a někomu telefonoval. Ostatní se šli podívat po bytě. Zanedlouho objevili náš bar a začali se napájet. Po nějaké chvíli se ozval zvonek u dveří.

Jeden z nich šel otevřít. Slyšela jsem jak s někým mluví a jak se tam někdo směje a pak se vrátil, ale ne sám. Šla za ním skupinka nějakých cizích odporně vyhlížejících houmelesáků.

„Přivedli jsme ti pár zákazníku, ty děvko.“ „Prej dáváš dneska zadarmo, tak si to chtějí užít.“ Zůstala jsem jak opařená. Těch vagabundů bylo nejméně jedenáct. Začala jsem se zmítat a snažila se vyprostit, ale nešlo to. Nemohla jsem ani křičet o pomoc. Byla jsem zoufalá. Manžel nemohl dělat také vůbec nic. Byl bezmocně připoutaný v křesle se zalepenou pusou. Viděla jsem jen jeho vytřeštěný pohled…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *