Po večerce už leželi kluci v posteli a čekali, co se bude dít. „Teď tady čekáme jako mlsní psi a nakonec se nic nepřihodí,“ řekl smutně Radek. „Nemaluj čerta na zeď,“ zívnul Libor a otočil se na bok.
Ještě dlouho si spolu povídali, než docela utichl ruch výletníků na ubytovně. Když vtom kdosi zmáčkl kliku u dvěří. Ty se pomalu otevřely a do pokoje vstoupila tajemná silueta ženy.
Libor šťouchl přes uličku mezi válendami do Radka: „Slyšíš, někdo tu je?“ Radek se v okamžiku probral a zahleděl se ke dveřím.
„Jste vzhůru?“ zeptala se Marcelka tiše. „Jsme, paní učitelko,“ odpověděli šťastně. „Pojďte za mnou, půjdeme ven,“ pozvala je na večerní procházku. Tiše se vyplížili z pokoje a ještě opatrněji odemkla venkovní dveře ubytovny.
Měsíc teprve dorůstal a tak bylo vidět malinko na cestu. Uchopila ruce svých mladých ctitelů a pokračovali společně k vypuštěnému bazénu na konci areálu. Po schůdkách pomaličku sestoupili dolů. Byla teplá červnová noc.
Marcelka zastavila uprostřed bazénu: „Tady se posadíme,“ pokynula chlapcům a náš milenecký trojúhelník klesl k podlaze.
„Už když jsem začala ve vaší třídě učit, všimla jsem si, jak mě pozorujete. Hltavě jste mě sledovali. Vždy, když jsem se jen na trošičku sehnula. Měla jsem na vás chuť už hrozně dlouho, ale nemohla jsem si ve škole nic dovolit.“ Svěřila se ze svého celoročního snu Marcelka.
„Líbila jste se nám už od začátku. A máte pravdu, hltali jsme každý váš pohyb.“ Odpověděl Libor i za svého kamaráda. „Chci vám říci, že dnes máte vše dovoleno. Fantazii se meze nekladou,“ vyzvala je.
To byl impuls na který tak dlouho čekali. Radek položil Marcelku a začal ji pomalu, knoflíček po knoflíčku rozepínat blůzku. Libor si pohrával se zipem u jejich kalhot.
Pokynul jí, aby nadzvedla zadeček a stáhnul z ní rifle. Měla na sobě zářivě bílé krajkové spodní prádlo. Sehnul se blíž a začal ji líbat přes kalhotky. Hladil její pahorek a pohlédl na Radka. Bylo vidět, že i on je náramně spokojený. Radek si pohrával s jejími trojkami, které ještě stále vykukovaly z podprsenky.
„Cítim se tak nádherně,“ zasténala Marcelka. Z lehka nadzvedla záda, aby ji mohl Radek rozepnout podprsenku. Poté nadzvedla i zadeček a Libor ji šupem stáhl kalhotky.
Polkl jen v němém úžasu, jeho němčinářka ji měla vyholenou až na malé číro uprostřed. Neváhal ani okamžik, když Marcelka roztáhla doširoka nohy.
Žaluda měli oba napěchovanýho k prasknutí… Nechtěli však zacházet daleko, styděli se a tak čekali až jim pomůže sama. Na chviličku nechala Radkův jazyk, aby si pohrál s jejími kozičkami. Libor se mohl z její jeskyňky napájet jen chvíli.
Posadila se a pomohla chlapcům z jejich kraťasového sevření. Ještě, že byla noc, jinak by si všimla jak se červenají. Porovnala si je tak, aby oba mladé ptáky měla až u svého obličeje. Střídavě si je strkala do pusy a sála je až pocítila z obou současně silné škubání.
Chlapci v tu chvíli prožívali nepoznané blaho a v plné síle vystříkali Marcelce dutinu ústní. Ta vše plnými doušky spolykala a nevyplivla, jak by se kluci byli bývali domnívali.
Poté si šťastně klekli vedle a objali jí. Jeden po druhém ji střídavě líbali a nezapomínali přitom na své ruce. Ty Liborovy si tentokrát pohrávaly s jejími bradavkami. Radkovy zase vjížděly mezi stehna a pohrávaly si s její broskvičkou.
„Co byste na to řekli, kdyby jsme změnili polohu?“ navrhla. „Ano,“ zašeptal Libor. A tak se tedy stalo.
