Kdysi jsem bývala dcera bohatého barona, ale je to již tak dávno…strašně dávno. Věříte na upíry? Já nevěřila a jak velice jsem se mýlila…
Pusťte z hlavy ty výmysly o Drákulovi, který je alergický na česnek, svěcenou vodu, kříže a denní světlo. Ani jedno z toho Vám nepomůže. Abych se přiznala, tak proti česneku nic nemám a křížek nosím neustále na krku. To víte, síla zvyku, katolička se nezapře. Akorát denní světlo není zrovna to nejlepší. Pobolívá mě po něm hlava a cítím se pak slabá.
Vše začalo první jarní den na mém přivítání u dvora ku příležitosti mých patnáctých narozenin. Všichni ti zámožní vévodové a baronové mi klečeli u nohou, dokonce i sám král mi prokazoval neustále svou přízeň. Přítomné dámy bledly závistí nad mou krásou a mládím a dávaly to také patřičně najevo. Přede mnou se rýsovala velká budoucnost u dvora.
Tenkrát mě zvaly nejkrásnější dívkou celé Anglie a nic nebylo nemožné. Každého upoutala moje ladná postava, pevná ňadra, dokonalá šíje, zpěvný hlas, alabastrová pleť a tmavé vlasy. Nemohla jsem si přát více, přesto mi něco chybělo. Žádný muž ve mě zatím nedokázal probudit touhu po nepoznaném…
Jednoho večera vstoupil ke dvoru tajemný cizinec, který se představil jako lord Tarkis. Tento tajemný cizinec rozpoutal hotové pozdvižení po celé síni. Čišelo z něho něco zvláštního a nebezpečného a to mě přitahovalo a lákalo, stejně jako ostatní ženy.
Ačkoliv se o něj v síni pokoušela snad každá, tančil se mnou, přestože jsem ho nijak neuháněla. Jeho uhrančivé oči mě neustále propalovaly smyslným pohledem, jeho dlaň na mé dlani vyvolávala v mém těle zničující bouři, jeho letmé dotyky vybičovaly mé smysly až na samou hranici. Věděla jsem, že toho muže musím mít za každou cenu, a tak jsem souhlasila, že s ním tajně pojedu na jeho panství.
Nasedla jsem do kočáru a neznepokojovala se tím, že je to naprosto nevhodné a riskantní. Cesta byla dlouhá, ale s tak příjemnou společností ubíhala velice dobře a než jsem se nadála, byli jsme na místě. Mlhavě jsem spatřila v dálce nějakou stavbu.
Vzal mě do náručí a položil do trávy. Začínalo se smrákat a kolem nás bylo jen ticho a tma. Nejprve mě začal skoro zuřivě líbat a svým jazykem rozevřel mé rty a vjel hluboko dovnitř. Dlaněmi mi klouzal po celém těle a pokrýval mé tělo desítkami polibků, líbal mě čím dál níž, pokračoval až na vnitřní strany mých stehen.
Vyhrnul mi šaty, aby mu nic nestálo v cestě. Tělo jsem měla poškrábané, pokousané, ale hořela v něm taková touha, že jsem se celá dychtivě prohnula v zádech, abych mu vyšla vstříc šterbinkou, která byla rozpálená a mokrá očekáváním…
Neočekávaně jazyk přejel místo, kde jsem po něm toužila nejvíce a pokračoval k lýtkům. Nedokázala jsem myslet na nic jiného než na slast, kterou mi působil a chvěla jsem se vzrušením. Roztáhla jsem sama od sebe nohy a konečně se ta lačná ústa dotkla mého rozkroku a já vzdychala jsem blahem.
Jeho jazyk mi proniknul do vlhké pochvy a jeho rty si pohrávaly s mým poštěváčkem. Do té doby jsem si nedokázala představit nic tak intenzivního. Tekla jsem a třásla se nadcházejícím se orgasmem.
Nic tak božského přeci nemůže být hříšné, utěšovala jsem své svědomí a omlouvala svou unáhlenost, ale nelitovala jsem toho.
Nečekal až v mém těle odezní poslední vlna a lehce pronikal do nitra mé jeskyňky. Chvilku to zabolelo, ale následně jsem křičela zažívanou rozkoší, když se jeho penis pohyboval hluboko ve mě. Šílená touhou jsem se pohybovala proti němu a nedokázala ovládnout svůj chtíč. Propadala jsem se do stále větší a větší temnoty a nic už mě nemohlo zachránit.
Probudila jsem se až o několik hodin později a s podivem jsem zjišťovala, že se kolem mě muselo asi něco změnit. Měsíc mi už nepřipadal jen jako pouhý měsíc, ale jako kulaté vesmírné těleso, které má mystickou moc. Tma mě již nelekala, ale naopak uklidňovala… stala jsem se Simiel, družkou jednoho z prvních upírů.
