Blanka II.

Vstala a šla. Měla na sobě nějaký tmavý kalhoty nebo tepláky, moc jsem to nevnímal. Každopádně se mi to vůbec nelíbilo. Ale zatím jsem to nechal být. Zastavila se přede mnou, koleny jsme se dotýkali. Svým tělem zastínila lampu, bělostná kůže jejích prsou na mě ale pořád svítila. Lákala.

Pohladil jsem je a potěžkal, každou rukou jedno. Byly fakt heboučký a bradavky měla tvrdý jako kamínky. Měly snad centimetr v průměru.

Chvilku jsem je hladil a laskal. Pak jsem si jí za prsa přitáhl blíž. Když jsem jí poprvé oblízl, zasténala, ale tak slabounce, jakoby chtěla své vzrušení utajit i sama před sebou. Chutnala po slunci a něčem sladkém.

Cucal jsem jí a slabounce kousal, vážně bylo co. Trvalo mi to nějakou chvíli, než jsem se těch dvou pravých mléčných vaků nabažil. Když jsem s ní skončil, kůži kolem dvorců měla celou červenou a bradavky ještě vytáhlejší.

Pohladil jsem jí po bříšku a pak jsem jí nečekaně sjel rukou rovnou mezi nohy. Byla mírně rozkročená, takže jsem prsty mohl přiložit přímo na její kačenku.

Úlekem ztuhla. Dál jsem tam držel ruku a podíval se na ní. Druhou rukou jsem jí pohladil jedno ňadro, prsty zavadil o bradavku. Zachvěla se a pak trochu nalehla na mou ruku tam dole.

„Co vidím nahoře se mi líbí,“ na důkaz jsem jí pevně sevřel v dlani co největší část jejího prsu – celý se mi tam nevešlo a že nemám malý ruce. „Ale tady dole jsem nespokojenej! Oblíkni si nějakou sukýnku. Krátkou, nad kolena. Pak přijď zase sem.“

Stáhl jsem ruce do klína a znova se opřel. „Jo a sundej si kalhotky,“ dodal jsem, když se začala otáčet. Znova se mi zdálo, že se zachvěla, pak beze slova odešla.

Představoval jsem si, co bysme mohli provádět, byla zpátky ani jsem se nenadál. Našla nějakou kytičkovanou, lehkou, skládanou sukni do půli stehen. Nádhera.

Postavila se přesně na to místo, kde byla předtím. Vypadala zvláštně, v té rozepnuté flanelové košili a letní sukni. Já ale myslel jen na to, co má, teda spíš nemá, pod ní. Okamžik jsem si tu chvilku vychutnával, pak jsem bez okolků natáhl ruku a zajel jí přímo mezi nohy. Vážně byla nahá.

Prsty se mi zapletly do houštiny jejích chlupů, byly celé slepené vlhkostí. Mám rád oholené pipinky, ale v tu chvíli jsem jí to byl ochoten odpustit 🙂 Druhou rukou jsem chtěl nadzvednout lem její sukně, abych měl nerušený výhled, ale včas jsem se zarazil. Místo toho, aniž bych se na ní nahoru podíval, jsem rozkázal: „Zvedni si tu sukni. A rozkroč se!“

Ihned se rozkročila, jako by se toho sama nemohla dočkat. Lem sukně chytly její malý ruce a aniž by se mě dotkly, pomalu jí táhla nahoru. Nádherný divadlo.

Měla pořádný stehna, chloupky dlouhý, ale zarostlá byla jen v ohanbí, na stehnech ne, naštěstí. To fakt nemám rád.

Sukně se zastavila jako opona přesně v té výšce, abych opravdu všechno viděl a přitom jí neměla vytaženou až k bradě. Sledoval jsem svou ruku, jak si razí cestu tím nezkroceným houštím do jeho středu. Kačenku jsem jen cítil, neviděl, měla jí překvapivě malou, žádné vyvalené pysky. Ovšem štěrbinu měla dlouhou řádně, jak jsem zjistil, když jsem jí celou projel špičkou ukazováku.

Byla totálně mokrá. Slabě vzdechla, napůl vzlykla a bez rozkazu se rozkročila ještě víc. Poprvé co přišla, jsem se podíval nahoru, jí do očí. Měla je zavřené a prsiska se jí malinko třásly, bradavky pořád řádně zduřený. Začal jsem uvažovat, jak si jí vezmu; chtělo se mi dál si s ní hrát, jen ať si to užije, zasloužila si to!

To už jsem jí projížděl nejen ukazovákem, ale i prsteníkem, pěkně oběma prsty naráz po celé délce. Vešly se tam bez problémů, cestou jsem vždycky brnknul na poštěváka – utěšeně jí narůstal a bylo vidět, že je na něj dost citlivá. Musel jsem toho nechat nebo se na ní rovnou vrhnout.

Hodně nerad, ale vytáhl jsem najednou prsty ven. Přičichl jsem si (krásně to vonělo, opojněji než nejlepší parfémy) a díval se, jak sebou nepokojně, zklamaně vrtí.

Zůstala ale hezky rozkročená, se sukýnkou zvednutou. Z mokrých chloupků jí najednou na koberec ukápla kapka její šťávičky. Dívala se na mě jak poraněná srna, ale přitom byla pořád vzrušená, vůbec to z ní nespadlo, spíš naopak.

Natáhl jsem k ní ty dva prsty, sledovala je jako zhypnotizovaná. „Ochutnej se, tu máš,“ usmál jsem se na ní. Podívala se na mě skoro s odporem, přitom si ale mlsně olízla rty. Herečka jedna!

Zasmál jsem se nahlas a pobídl jí: „Dělej!“ Ještě jednou se oblízla, ale vypadala při tom, že si to ani neuvědomuje. Šilhala na lesknoucí se špičky mých prstů a pomalu skláněla hlavu. Otevřela ústa a chytla mi je do zubů. Něžně, hodně něžně, jako hravá milenka. Pak k prstům přitiskla i rty, zavřela oči a začala mi je sát. Strkal jsem jí prsty dál a dál do pusy a začal si představovat, jaký by to bylo mít v týhle snaživý špulince svýho šulína.

„Koukám, že ti tvoje šťávička chutná.“ Snažil jsem se udržet kontrolu. Ztuhla a polekaně otevřela dokořán oči, jako by si teprv uvědomila, co to dělá. Povolila přitom stisk, tak jsem prsty vytáhl ven a znova se pod ní rozvalil v křesle. V rozkroku už mě bolelo samou touhou po ní, ale hra ještě neskončila, ani zdaleka ne.

Rukou jsem jí královsky pokynul k druhému křeslu, natočenému napůl ke mě: „Takže si sedni tady vedle a naber si jí sama.“ Vypadalo to, že nechápe, co po ní chci. „No tak, šup, ukaž mi, jak si to holky dělaj, když jsou sami!“ Vyjádřil jsem se jasněji.

To jsem chtěl vždycky vidět, ale když jsem jednou na tu svojí s tímhle vyrukoval, poslala mě do háje a nebylo tehdy vůbec nic.

I Blanka se zkusila ohradit, promluvila poprvé od tý doby, co jsme si hráli: „Copak jsem nějaká…?“ Neřekla to hlasitě, ale tón byl opravdově dotčenej. Tak a bude se lámat chleba, blesklo mi hlavou. „Já vím jenom to, že jsi pořádně rozdělaná a že chci, aby sis to udělala. Tady, teď a přede mnou!“

Promluvil jsem normálně, ale postupně jsem zvyšoval hlas a na konci na ní skoro křičel, jako kdyby byla neposlušnej pes. Spíš fenka… i když na tu bych asi takovej nedokázal bejt. Jenže Blance to dělalo dobře.

Couvala před mým hlasem až ke křeslu, sukni pořád zdviženou, ve tváři výraz zděšení. Už jsem si začal myslet, že tohle bylo vážně moc a chystal se vstát a omluvit se jí, když jsem si uvědomil, že vlastně dělá, co jsem jí přikázal.

Spadla do křesla s nohama rozcapenýma do stran, sukni si už držela jen jednou rukou, tou druhou si přikryla rozkrok. „Ty jeden hnusáku, co si o sobě myslíš, že na mě můžeš řvát?“ Šeptala si přitom horečně, oči se jí leskly. Začala si jí natvrdo honit, jezdila rukou sem a tam, nohy roztáhla trochu víc a ještě se celá natočila tak, abych opravdu dobře viděl.

Vybudilo mě to, měl jsem chuť vytáhnout ho a přidat se v onanii k ní. „Možná jsem hnusák, ale ty nejsi nic jinýho než děvka, normální kurvička, co tu sedí s roztaženýma nohama a honí si jí přede mnou jak pominutá!“ Vrátil jsem jí to, trochu hlasitěji.

Neudržel jsem se a rukou si přitom mnul bouli na kalhotech. Sledovala to, zrychlila v dráždění a začala si zas oblizovat rty mlsným jazýčkem. Byla tak mokrá, že to hlasitě mlaskalo.

To už se ale dostala do fáze, kdy potřebovala už jen dráždit poštěváka – opřela se, hlasitě dýchala, ruka se jí zastavila, jen prsty jí kmitaly tam a zpátky po tom jejím kloučkovi.

Vstal jsem a klekl si k ní. Oči měla dokořán otevřený, zírala na mě a přitom to vypadalo, že mě moc nevnímá, vypadala jak zfetovaná.

Přiblížil jsem nos na pár centimetrů od její ruky, kterou se dráždila. Vznášela se kolem ní taková vůně roztoužené prcinky, že se z toho až točila hlava. Pěkně zblízka jsem sledoval, jak si prsty zuřivě dráždí rudého, naběhnutého poštěváka, jak si druhou rukou začíná pomáhat. Sukni si přidržela nahoře loktem a prsty měla díky tomu volné k tomu, aby si jimi pořádně roztáhla pysky a podržela stranou promáčené chlupy. Výhled byl díky tomu ještě lepší.

Nedotýkal jsem se jí, jen jsem se díval z takové blízkosti, že mi to přišlo, jako bych jí dráždil já sám. Asi jsem v těch představách nebyl sám, protože Blanka najednou do svejch hlasitejch vzdechů začala sténat: „Ach bože ještě, ještě, jo, to je vono, jen se neboj, přitlač.“

A opravdu se mi zdálo, že ještě přitvrdila, až jsem se začínal bát, aby si ho chudáka neutrhla. Ale zřejmě byl zvyklej na pořádný jízdy, protože to ještě nějakou dobu trvalo, než Blanka vykřikla a celá se propnula.

Narazila díky tomu do mě, což mi vůbec nevadilo. Nevím, jestli si to uvědomila nebo to tak dělá vždycky, ale když se jí ještě štěrbinka zmítala v návalech mohutného orgasmu tak, že úplně vystřikovala ven kapky svých milostných šťáv, chytla se oběma rukama zespodu za stehna a zatáhla si nohy nahoru a ještě víc do stran. Výsledkem bylo, že mi svou rozdurděnou, dokořán otevřenou jeskyňku napasovala přímo na pusu.

Poštěváka jsem měl zaraženýho v nosu a chtíc nechtíc jsem ochutnal, co mi s takovou náruživostí posílala. Aby si to pořádně užila, tak jsem jí po chvilce začal ještě lízat, nejdřív jen tak jemně, na zkoušku, pak už pořádně a s chutí. Netrvalo to dlouho a udělala se podruhý, to už při tom skoro řičela blahem.

Zase mě celýho zmáčela, musel jsem se zvednout a otřít si obličej. Seděla dál rozvalená v křesle, nohy si ještě přidržovala nahoře doširoka roztažený. Na nic jsem nečekal, vytáhl svýho totálně nabuzenýho ptáka a vrazil jí ho rovnou tam.

Zajel jsem do ní bez sebemenšího odporu až na doraz, jen hekla. Nalehl jsem na ní, zapřel se proti stehnům a rajtoval v ní tak zběsile, že bejt to moje stará, už by mě hnala. Blanka ale držela a jen spokojeně funěla, oči pořád zavřený.

Jednou rukou jsem jí začal mnout a mačkat ty nádherný prsiska, přitom jsem pořád přirážel. Rychleji a rychleji, až jsem se do ní konečně s obrovským potěšením vystříkal.

Vzpamatoval jsem se až po chvíli, šulín už se malinko uklidnil a sám z ní vyklouzl. Jak jsem vstával, tak jsem si ho utřel o její bílý stehnisko, protože byl celej ulepenej. Malátně otevřela oči a moc spokojeně se usmála. Pak si pustila nohy a pomalu je dala na zem. Já stál těsně vedle ní, kalhoty u kotníků, povadlýho ptáčka vystavenýho jejímu pohledu. Zamručela a rukou ho něžně pohladila. „Brouček můj šikovnej, ten mi dal.“

Nechal jsem jí, ať si s ním hraje, hladí ho a šimrá. Vášeň jsme ukojili… na chvíli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *