Následující tři dny jsem se Mileně vyhýbal jako čert kříži. Nestál jsem o to kazit si nádherný vzpomínky na naše nečekaný řádění v její kanceláři. Podle kolegů se v tý době opravdu překonávala, pérovala každýho jako nikdy. Ale pokud jsem doufal, že to časem vyšumí a oba zapomeneme, tak to jsem se teda hrozně spletl.
To odpoledne už jsem toho měl za celej den dost, strávil jsem ho opravováním chyby jednoho blbce z marketingu (jo, toho prej taky sjela jak malýho Jardu, zrovna ten den ráno; jenže co je mi to platný, když to co spískal jsem látal já?!).
Zrovna jsem chtěl zaklapnout noťase a vypadnout, když se prudce otevřely dveře a dovnitř napochodovala samotná ledová královna. Na sobě zase nějakej šedivej kostýmek, vlasy stažený do uzlu tak pevně, že jí z toho musely lézt oči z důlků. Kryla se za nějakejma velikánskejma černejma deskama, který držela oběm rukama na hrudi.
Místo abych se lekl, tak jsem na ní rázem dostal zase strašnou chuť. Jenže na nějaký muchlování to moc nevypadalo. Očima mě zpražila a bez pozdravu vybafla: „Prej si dodělal tu nabídku místo Kasanskýho? Tos nemusel…“
Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že mě vlastně chválí, protože se tvářila dost nasupeně. Ale jak mi to došlo, únava ze mě rázem spadla a já se na ní usmál jak měsíček. „Co bych pro tebe neudělal, Milenko!“ Zahalekal jsem bujaře.
Vztekle přimhouřila oči a přistoupila blíž. „Tak pozor Jirko, jestli si myslíš, že se tím, co se stalo, mezi náma něco změnilo, tak jsi na velkým omylu.“ Pokud mi to chtěla dokázat, tak udělala velkou chybu, protože si přitom odložila desky a opřela se jednou rukou o můj stůl.
Seděl jsem rozvalenej na svým křesle a když se ke mě skláněla, ovanul mě zas ten její prímovej parfém. Významně jsem ho nasál: „Hmmm, to je vůně. Já už si nemyslím nic. Já už jenom něco chci…“ A natáhl jsem po ní ruku.
Zatvářila se zmateně a než se vypořádala s faktem, že s ní odmítám o čemkoli diskutovat, tak už jsem jí hladil po pevném, kulaťoučkém zadečku. Ty kalhoty byly z nějaký jemný, fajnový látky, ale duši bych v tu chvíli dal za sukni. Druhou ruku jsem natáhl taky, ale narovnala se a zkusila ustoupit. „To snad není možný, co si o sobě vlastně myslíš, ty…!“
Pevně jsem sevřel ten její zadek a přitáhl si jí k sobě. Jak byla vzepřená, tak se jen malinko prohnula, ale ke mně nešla. Jenže jí nedošlo, že moje křeslo má kolečka. Takže jsem se prostě přitáhl k ní.
Stála mi mezi nohama, nosem jsem najednou ryl v klopách jejího lehkýho sáčka. Voněla tam tak krásně, že jsem se chtěl jenom mačkat a nasávat. Pořád jsem si jí přidržoval za zadeček, druhou rukou jsem rozepnul jediný knoflík saka.
Odhrnul jsem cíp a zajel dlaní na bok, měla nějakou decentní košilku nebo halenku, nebo co to nosej holky pod sako. Důležitější ale bylo, že to už jsem jazykem ochutnával hebounkou kůži jejího výstřihu.
Líbal jsem jí a lechtal špičkou jazýčku, postupně jsem se bradou dobýval níž a níž, moc jsem toužil po těch pevnejch prsíčkách, co byly uvězněný v ošklivý pevný podprsence. Napůl jsem čekal, kdy mě začne mlátit, ale stála ani nedutala. Pak jsem ve vlasech ucítil váhavý dotyk. „Já se z tebe zblázním,“ tiše napůl zasténala.
Usmál jsem se jí do výstřihu a přejel dlaní nahoru. Prsa měla vypnutý a nedočkavý, i přes košíčky podprsenky a halenku jsem cítil pevnej knoflík natěšený bradavky. Laskal jsem jí dlaní a dráždil palcem, zatímco jsem druhou rukou konečně pustil její zadeček a zajel dlaní po holých zádech, pod halenkou, až nahoru k zapínání podprsenky.
Jeden nacvičený hmat a byla volná. Dlaň ve vlasech se stiskla, skoro to zabolelo. „Co vyvádíš?“ Znělo to vyplašeně, ale chraptěla přitom a mě bylo jasný, že to chce stejně jako já. Beztak jí určitě vzrušovalo právě to vědomí, že sem mohl kdykoli někdo vpadnout. Mě teda moc ne, ale já zas nedokázal myslet na nic jinýho než na ní.
„Svlíkám tě,“ zašeptal jsem jí proto mazlivě do ucha, zatímco jsem si jí otáčel zády k sobě a usazoval si jí na klín. Byla celá krásně vláčná a když jsem zajel oběma rukama pod uvolněnou podprsenku, ucítil jsem, jak rychle jí buší srdce.
Má nádherný prsa, kulatý a pevný, s výraznejma bradavkama, když je vzrušená. S potěšením jsem je masíroval, pěkně s citem a jemně, až začala nahlas vzdychat.
Pak jsem sjel jednou rukou na bříško a rovnou dolů, přímo do klína. Spokojeně zamručela a k mému překvapení roztáhla nohy ještě víc, abych k ní líp mohl. I přes kalhoty hicovala v rozkroku řádně!
Přitiskl jsem jí dlaň pevně po celý délce a vychutnával si to teplo. Pak se začala sama pohybovat pánví dopředu, proti tlaku mý ruky. Mačkání jí dělalo očividně dobře.
Začal jsem jí dřít kundičku přes kalhoty, to kvitovala s ještě hlasitějším sténáním. Druhá ruka byla pořád zaměstnaná pod podprsenkou, chvíli jsem jí prsty dráždil bradavku, pak jsem zas hladil celej ten pružnej kopeček.
Pak už jsme tohodle mazlení měl dost. Rozepnul jsem jí kalhoty a rukou pomalu zajel zpátky do jejího klína. Jaký má kalhotky jsem neviděl, ale byly tenoučký a nádherně přes ně hřála.
Dole už byla celá vlhká, mohl jsem přes tu slabounkou látku cejtit každej záhyb a rozsedlinku. Prstama jsem jí celou prozkoumával, držela ani se nehnula. Jako ve snu jsem ale najednou slyšel, jak říká: „Jirko, to nemůžem, ne tady, co když ti sem někdo přijde…“ A přitom se sama začala proti mě zase vypínat bokama!
Já už ale nedokázal myslet na nic jinýho, než jak ho do ní dostat, takže jsem neřekl nic a prostě jí začal kalhoty tahat dolů přes boky, i s kalhotkama.
Sama se nadzvedla, a než dosedla zpátky, zašátrala nejistou rukou po mým poklopci. „Tak dělej ty kanče, vyndej ho, chci si na něj sednout!“ Mumlala si a zuřivě mi škubala za knoflík.
Drobátko jsem jí pomohl, beztak mi už ve slipech začínalo bejt ouvej, jak se ten můj chudák vypínal. Sotva byl venku, zajel jsem jí oběma rukama zepředu na pipinku a pěkně jí roztáhl. Tak jak byla, zády ke mě, ještě pořád v halence a saku, ale od pasu dolu nahá, se na mě začala spouštět.
Moc se nešetřila, napíchla se na mě nekompromisně, jediným pomalejším pohybem dosedla až na břicho. Oba jsme na chvilku samou blažeností ztuhli a vychutnávali si to. To byl tak báječný pocit.
V tom jsem zaslechl hlasy. Na chodbě. A blížily se. Myslim, že se mi srdce úplně zastavilo. Co teď? Honilo se mi hlavou. Ale ruce jsem jí z klína, kde jsem jí pěkně laskal, vyndat nedokázal, natožpak jí shodit dolů.
Milena je taky zaslechla, seděla ani se nehla a dívala se na dveře. Co mě ovšem skoro až vyděsilo bylo, že začala pracovat zevnitř. Normálně zatínala poševní svaly tak fest, že mi ho honila aniž by se na pohled hnula.
Hlasy přešly kolem a pokračovaly dál. Oba jsme vydechli a Milena se nadzvedla. Chytil jsem jí za boky, aby nevyklouzla. Naštěstí na to ani nepomyslela. Z vysoka na mě dosedla a hned se začala zase zvedat.
Pomáhal jsem jí, šukala mě jako blázen. Přišlo to na ní hrozně rychle, najednou se prohnula dozadu, naposledy se na mě narazila a začala se celá třást. Objal jsem jí, aby nespadla. Než se uklidnila, tak jsem si aspoň ještě trochu užil její krásný prsa, pěkně je celý prohmatal a promnul.
Jakmile se ale trochu vzpamatovala, tak jsem se zvedl a položil jsem jí na stůl. Byl jsem pořád v ní, byla strašně mokrá. Já už se potřeboval udělat, bylo to hrozný, nemohl jsem se zastavit.
Vrážel jsem ho do ní zezadu jako zběsilej, papíry a kdejaký krámy ze stolu lítaly kolem, jak jsem s ní po tý desce mával. Nohy měla pořádně roztažený, abych se do ní dostal co nejhouběji, po pár přírazech začala znova sténat.
Netrvalo mi to ale dlouho a už jsem cítil, že to konečně přichází. Naposled jsem ho do ní zarazil, pak se ještě přitáhl blíž a tak hluboko uvnitř, jak jsem se jen mohl dostat, do ní vystříkal řádnou nálož.
Než jsme popadli dech, tak mi ležela na stole, ty štíhlý, krásný nohy pořád dost bezvládně roztažený, pipinku odhalenou, stejně jako kulatej zadeček. Přitom měla pořád to sako na sobě… No rajcovní pohled.
Dal jsem jí na každou půlku pusu a raději jí sám sebral kalhoty – vypadala, že by se tam takhle válela až do kdovídokdy. K životu se probrala, až když jsem jí natahoval kalhoty nahoru přes stehna. Stoupla si a sama se zapnula. Oči jí zářily a vzrušeně řekla: „To bylo štígro, co, že nešli dovnitř! Ty by koukali.“
„No to teda,“ já na to trochu kysele. „Ale no tak, dobře to dopadlo a bylo to vzrůšo, tak se nemrač přece.“
Koketně se na mě usmála, dala mi hubana a pěkně se pohupujíc v kyčlích se vydala ke dveřím. Potvora. Nespustil jsem jí z očí, dokud na mě nemrkla a nezavřela za sebou. Abych se snad ještě začal bát, kde všude se po mě bude vrhat!
