Vrhnul se na ní hned, jak Leonku uviděl. Sevřel její útlou, mladičkou postavu v zoufalém objetí, hezoučký bledý obličejík pokryl polibky.
„Lásko moje, tolik jsi mi chyběla!“ Šeptal jí přerývaně. Jeho rty se pak přisály na její, ruce mu sklouzly na úzký pas a pak níž, na zadeček schovaný pod vrstvou látky její široké sukně.
I ona ho objímala, pevně, jakoby ho už nikdy nechtěla pustit. Rty se nakonec odvážil sjet níž, na bělostné hrdlo, kde v tepnách prudce pulzovala krev. Nebyl to žádný pořízek, ale musel se k ní sklánět, tak byla drobounká. A dnes mu dovolila víc než kdy jindy.
Rty už bloudil v jejím výstřihu, nosem odhrnoval látku šatů, aby se dostal co nejdál. Slabě vzdychala a odevzdaně se zakláněla, aby mu byla co nejblíž. Jednou rukou si jí podržel v pase, druhou vyjel nahoru a, trochu nesměle, jí přes šaty sevřel ňadro. Nebylo velké, ale krásně pevné.
Napůl překvapeně, napůl spokojeně vydechla. Hladově sledoval její výraz, zrůžovělé tváře, přivřená, chvějící se víčka, pootevřené rty. Laskal jí a pusinkoval čím dál odvážněji. Vůbec se nebránila, bylo to jiné než kdy dřív. Protože dnes to bylo naposledy!
To vědomí ho donutilo sevřít jí ňadro pevněji a zabořit tvář znovu do jejího výstřihu. Začal jí stahovat šaty z ramene, chtěl, musel se dostat k růžovému poupěti jejích prsou, polaskat ho v ústech, ochutnat to, o čem s kamarády tolikrát mluvili.
Jako student z chudé rodiny byl věčně bez peněz, takže neměl ani na placenou lásku, navíc miloval krásnou, cudnou Leonku z krejčovství na rohu. Nikdy předtím mu Leonka tolik nedovolila, dnes si přitom nechala i šaty pomalu stahovat z ramene, jen ztěžka dýchala a ležela mu v náručí napůl bezvládně.
Povzbuzen zajel rukou pod staženou látku a pomalu, pomaličku odhalil jedno ňadro. Jak přejížděl rukou po její hebounké kůži, ucítil rychle tuhnoucí bradavku. Byla temně růžová, trčela z jejích pučících prsou jako nesmírně lákavý špuntík. Zlehka po něm ještě jednou přejel dlaní, Leonka znovu roztouženě zavzdychala.
Sklonil hlavu a s takřka nábožným vytržením její prso políbil. Rukou držel šaty dole a cucal jí bradavku, ochutnával její mléčnou kůži, olizoval celé to panenské ňadro.
V rozkroku cítil narůstající tlak, který ho zbavoval všech smyslů s výjimkou hmatu a čichu. Omamně mu voněla, pod jeho doteky se začínala slabounce chvět. Zvedl hlavu a podíval se na ní. Bradavka a dvoreček kolem byly rudé, zrůžovělé ňadro se k němu vypínalo v rytmu hlubokých nádechů. Leonka měla hlavu zvrácenou dozadu, s pusou pootevřenou hlasitě dýchala, spíše sténala.
Sevřel jí v pase oběma rukama, znovu jí začal cumlat bradavku. Přitom s ní manévroval dozadu k nízkému křeslu. Jakmile ho za sebou ucítila, Leonka se do něj s úlevou zhroutila, jakoby jí nohy už více neunesly.
Vodopád světle hnědých vlasů se rozlil po opěradle a po jejím nahém rameni, cudně napůl skryl odhalené prso. Vypadala nádherně. Klečel jí u nohou, šeptal jí svá vyznání a hladil po tváři, po vlasech, po rameni, potom znovu na prsou, které ho lákalo jako bájná siréna námořníky. Druhou rukou jí začal pomalu stahovat šaty i z druhého ramena. Leonka pootevřela oči, ale neřekla nic, jen se na něj se slabým úsměvem dívala.
Dodal si odvahy a pokračoval, stáhl jí šaty až k pasu, takže jí odhalil celou hruď a zároveň uvěznil ruce v napůl svlečených šatech. Oči měl přišpendlené k jejím poupátkům, to druhé, čerstvě odhalené, bylo ještě bílé, i když bradavka trčela stejně výbojně dopředu, jako u druhého ňadra.
Sedíc takhle polonahá v křesle vypadala jako ztělesnění smyslného pokušení. Myslel, že mu srdce pukne samou láskou k ní. Znovu jí začal líbat, všude po jejích prsou, části odhaleného bříška, výstřihu a hrdla. Rukama jí pomalu sevřel obě ňadra naráz, mezi prsty něžně stiskl bradavky. Leonka se vzepnula proti němu a jemu se sevřelo hrdlo dojetím nad tím, co všechno k ní cítil.
Políbili se, jazykem jí přejel po naběhlých rtících, nesměle vnikl do pootevřených úst. Po překvapeném zaváhání cítil, že mu její jazýček začíná odpovídat, mazlil se s jeho stejně, jako se on rukama mazlil s jejími kůzlátky. Krev mu bušila ve spáncích, tlak v jeho přirození začínal být nesnesitelný.
Aniž by nad tím přemýšlel, sjel jednou rukou dolů a začal jí vyhrnovat sukni. Teď už se líbali skoro zuřivě, s nezkrotnou touhou poznat opravdovou lásku, dokud jsou spolu.
Měl pocit, že zešílí, když pod rukou ucítil hebounkou kůži jejích stehen a potom měkoučkého zadečku. Posunul si jí k sobě, k svému rozkroku, kde se kalhoty nadouvaly jeho touhou po ní.
Nechala s sebou manipulovat podle jeho přání, takže se nakonec svezla v křesle natolik, že se rozkrokem dotkla jeho. Na chvilku strnuli, hleděli si do očí s ústy spojenými. Oba si uvědomili, že má roztažené nohy, sukni vyhrnutou a on se jí dotýká, přímo se jí dotýká! Jen hrubá látka jeho kalhot jim bránila v ještě užším, nádhernějším spojení.
S očima upřenýma do jejích přejel rukou po stehně až ke svým gatím, nahmatal šňůrku a zatáhl. Uzel povolil, trochu se odtáhl a stáhl si kalhoty až ke kolenům. Musel si pomoci přes největší erekci, jakou kdy zažil. Jeho úd byl horký a mokrý touhou po ní. Neodvážil se podívat dolů, i když ho ten pohled nesmírně lákal. Měl pocit, že Leonka je na tom stejně. Nehýbala se, seděla ani nedýchala, jen se slabě chvěla.
Ona se mi dá! Hučelo mu hlavou, když se po nekonečně dlouhé vteřině pohnul v bocích dopředu. Hlavička údu se dotkla jejího rozkroku. Jak kdyby do něj sjel blesk, bedry mu projela náhlá slast.
Leonka zavřela oči a potichu zasténala. Ten zvuk ho donutil pokračovat, hned a dál. Nořil se do ní, nevěděl, jaké to má být, připadalo mu správně, že cítí nádherný tlak, vlhkost a horkost všude kolem, chtěl být v ní, co nejhlouběji, úplně celý. Ach bože, kdyby tak byl celý malinký jako jeho úd, ponořil by se do ní a zemřel tam slastí.
Pak už ten pomalý, klouzavý pohyb nevydržel, nalehl na ní celým tělem a pronikl do ní jedním rázem tak, že se břichem dotknul jejího. Jako v mlze slyšel další její slabý výkřik, ale teď už myslel jen na svou slast a potřebu, potřebu se v ní hýbat, dopředu dozadu, pořád a znova, co nejhlouběji, co nejrychleji.
Svíral jí v náručí, přidržoval si jí tak těsně u sebe, jak to jen šlo. Překážely mu její šaty, ale nebyl schopen přestat a zbavit se jich. Ani Leonka to nechtěla, svírala ho stejně pevně jako on jí.
Pak cítil, že ten tlak už dál neudrží a za hlasitého hekání se do ní celý uvolnil. Něco tak nádherného ještě nikdy, nikdy nezažil. Krev mu v hlavě bušila, ale dole cítil nádherné uspokojení, jakoby do ní vyprázdnil celé své napětí a touhu.
Pomalu, neochotně otevřel oči. Leonka se na něj láskyplně dívala, rukou ho hladila po tváři a šeptala jeho jméno. Miloval ji celým svým srdcem, teď a navždy, věděl to…
