Svatba svou velkolepostí odpovídala pragmatické dohodě, díky níž byl doslova prodán té bohaté ovdovělé baronce pochybné pověsti. Přežil ji jen díky nádherným vzpomínkám na Leonku, na její jemnou krásu, lásku a oddanost.
Jak se prodlužovala noc, začínaly houstnout peprné poznámky svatebčanů a konkrétní rady pro něj, jak si počínat o svatební noci. Uvádělo ho to do rozpaků, vždyť baronka byla skoro tak stará, jako jeho matka!
Všem těm řečem se ovšem jenom smála, hlasitě a velmi necudně. Vůbec se zdálo, že má z rozpaků a studu svého novomanžela veliké potěšení. Její bujné poprsí se každou chvíli zachvívalo smíchem, velkými, ale pevnými boky se k němu často tiskla a jednou mu pod stolem stiskla stehno tak vysoko, že až nadskočil v domnění, že se ho dotkla přímo TAM.
Začínal chápat, že ho dnes opravdu čeká svatební noc se vším všudy. Ach Leonko, jak tohle přežiju? Vzdychal si v duchu nešťastně. Než však mohl připadnout na nějakou spásnou myšlenku, jak se ze své nemilé povinnosti vyvléknout, baronka náhle vstala a prohlásila, že už je opravdu pozdě a že je čas si jít lehnout. A za nemalého smíchu svatebních hostů popadla svého zkoprnělého manžela za ruku, zvedla ho ze židle a odváděla pryč.
Dostatek vína a závěrečné řeči nicméně udělaly své, už se tak nebál toho, co bude. Nechal se pořád napůl táhnout řadou otevřených dveří a chodbami jejího velkého domu, sledoval přitom velkorysý výstřih dmoucí se kyprými ňadry.
Když náhle zastavila přede dveřmi ložnice, napůl schválně na ní nalehl, rukou se o ten lákavý výstřih zapřel. Byla rozpálená jako kamínka, ruka mu sklouzla do zpoceného údolí a on najednou zjistil, že v ruce svírá jedno obrovské ňadro.
Jeho žena se potěšeně nahlas zasmála, když se snažil ruku rychle zase vytáhnout a místo toho jí napůl vyndal prso ven. Zpoza látky vykoukl ven veliký tmavý dvorec a nakonec i mocný pupenec její bradavky.
Byla skoro tak vysoká jako on, takže měl její prsa krásně blízko. Nevnímal už nic jiného, ani jak se otevírají dveře, ani jak ho před sebou tlačí do ložnice. Ruku sice vytáhl, ale dál jí držel na jejím dekoltu, fascinovala ho velikost těch prsou a taky nestydatost, s jakou se nechala takto obnažovat.
Když se zastavili u postele, pomohl si druhou rukou a ňadro neomaleně vydoloval z výstřihu ven celé. Bylo opravdu veliké, potřeboval obě ruce, aby je objal. Zvedl ho nahoru a upřeně si ho prohlížel, bradavku pak pomalu začal hladit palcem. Baronka u něj stála a nechávala si to spokojeně líbit. Nepromluvili dosud na sebe jediného slova.
K jejímu příliš hranatému, silně nalíčenému obličeji pozvedl oči až v okamžiku, kdy pozvedl její prso ještě výš, sklonil trochu hlavu a rty obemkl celý ten vystrčený pupínek prsu. Veliké namalované rty měla pootevřené, oči naopak trochu přivřené. Zarazilo ho, jak podobná je náhle jeho Leonce…
Ta myšlenka jím otřásla, ale nedonutila ho vzdát se toho těžkého, mateřského prsu. Chvíli ten pupínek spokojeně laskal, cumlal a lízal, potom ale dostal chuť i na druhé, dosud v látce skryté ňadro. Bez okolků nechal tohle padnout a už hrabal do výstřihu pro druhé.
Bylo stejně veliké, jen bradavka nebyla tak nalitá a tak tmavá. Druhý prs ležel necudně odhalený na její hrudi, pro tu chvíli zapomenutý… ale nepřehlédnutelný. Šaty se jí bez opory prsou trochu provisly, odhalily bělavou kůži na jejím břichu. Měla pórovitou, nepříliš jemnou kůži a byla ostře cítit potem. V tu chvíli ho to vzrušovalo.
Vzal obě prsa tak, aby dlaněmi přikryl bradavky. Pak pevně sevřel prsty, jednou rukou zatáhl, druhou přitlačil. Doslova tak baronku zakormidloval ode dveří dál do pokoje, ke stolku a lenošce. Nechala si to líbit, cestou ze svých ramen rvala dolů šaty, rudým jazykem si mlsně a nedočkavě olizovala rty.
Na stolku skončila už do půl pasu nahá. Byla to mohutná žena s pokleslými, oblými rameny a silnýma rukama. Velká prsa se k ní hodila, nevypadala nepatřičně, ani když jí zadkem narazil na stůl a přitlačil tak, aby na něj nalehla zády.
Stále jí držel za prsa, nahnul se spolu s ní. Roztáhla nohy, přímo ho uvěznila mezi svými mocnými stehnisky. Začal opět cumlat její prsa, tu jedno, pak druhé. Nakonec je stlačil k sobě a lízal naráz obě bradavky. Boky přitom mimoděk začal narážet na její klín. To se jí moc líbilo, vzdychala čím dál hlasitěji.
Najednou už si jí musel vzít, když pod ním takhle sténala, obnažená jako poslední služka. Horečně jí vyhrnul skládané sukně nahoru. Pomohla mu, vytáhla si je až k hrudi. On si mezitím rozepnul kalhoty a sledoval, jak se před ním odkrývá její skryté údolí, zarostlé úplnou houštinou dlouhých černých chlupů.
Otřásl se odporem, ale když roztáhla nohy tak, že se zaleskla její roztoužená štěrbina, neváhal a nasměroval si rukou svého vybuzeného těšitele přímo do ní. Nebyl problém jí trefit ani zajet dovnitř. Byla úplně mokrá a veliká, masitá a horká. Polkla ho dychtivě jako velryba Jonáše, jen vzdechl slastí. Byl uvnitř na jeden ráz a ještě měl dost prostoru, aby řádil dle své libosti.
Chytil se pevně za její stehna a začal do ní zuřivě přirážet. Baronka začala sténat tak hlasitě, že to muselo být slyšet snad až do velkého sálu, ale ani jeden na to nedbal. Mlaskalo to, jak ho do ní vrážel pod různými úhly, občas ho do ní zabořil, pak se prohnul, aby jí pošimral zevnitř na bříšku a nadzvedl se tak, že chviličku na něm visela skoro plnou vahou.
Odměnou mu byly táhlé výkřiky, baronka na něj poprvé promluvila: „Oooch, ty bejku, panenko na nebesích, no to je nádhera, to je ono, jen ho do mě vraž, tak, to je ono, miláčku, ježíšku, ty jsi úžasný, nádherný, miluju tě, ty můj manžílku!“
Měl kalhoty kolem kotníků, žaket a košile mu ale překážely, namáčely se o šťávy, které z ní úplně prýštily. Zvolnil tedy a snažil se je rychle sundat. Jak jí pustil stehna, nohy jí poklesly a sevřely ho. Pomohla si rukama, uchopila se pod koleny a nohy si zvedla ještě výš a víc je roztáhla.
Díval se na ní dolů, jak kdyby jí viděl poprvé. Mohutné poprsí se jí rozlévalo po hrudi jako trochu beztvará masa, z šatů shrnutých kolem pasu jí trčela ven mohutná stehna, klínem se třel o její chlupaté ohanbí. Její urozenost a bohatství už připomínal jen složitý účes s drahou parukou a masivní prsteny a šperky.
Zachytila jeho pohled a našpulila rty: „Hmm, pěkně si mě rozdráždil, kocourku. Mam chuť si před tebou kleknout. Budeš mi to dělat zezadu, ano, budeš? Vezmeš si mě jako svou mrouskavou kočičku, ano?“
Postupně se k němu zvedala a chlípnost jí zářila z očí. Nevěděl, co těmi slovy míní, ale věděl, že nehodlá přestat do ní šukat, dokud se úplně neudělá. Jenže ona se mezitím napůl zvedla a sama z něj vyklouzla.
Jen to mlasklo, vyvalil se z ní malý potůček jejích šťáv. Hekla a rukou si nevěřícně zajela mezi nohy: „Och Bože, teču jak protržená. No tak pojď, netvař se tak, já tě chci taky! Sundej to ze mě, ty hadry, pomoz mi!“
Společnými silami z ní napůl strhli zbytky šatů. Ještě ani nebyla úplně nahá a už si před ním opravdu klekala. S rostoucím chtíčem se díval, jak se napůl pokládá na lenošku a nabízí mu svou mohutnou bílou zadnici. Roztáhla nohy a ohlédla se: „Tak dělej, pojď, vraž ho do mě zezadu!“
Viděl, jak jí mezi stehny visí ty dlouhé, urousané chlupy a když se trochu prohnula v zádech, spatřil i zvoucí vlhkost jejího klínu. Přiskočil k ní a bez váhání ho do ní naplno zarazil. Oba vyhekli a na chvíli strnuli.
Rukama putoval po jejím kyprém těle, na chvíli sevřel široké boky. Byla tak mohutná, že se vůbec nebál do ní narážet vší silou, nebyla vůbec jako jeho Leonka, jí nemohl ublížit.
Když opět začal celou svou délkou přirážet na vlnící se zadek, rukama našel prsy přimáčklé jejím tělem k opěradlu lenošky. Sevřel je a bezohledně se za ně začal přitahovat, přirážel ještě tvrději než předtím.
Baronka teď už přímo řičela rozkoší. Kopuloval s ní tak rychle, že přestával vnímat všechno kolem, jen tlukot jeho srdce mu hřměl v uších, stále hlasitěji a rychleji. Pak se tělo pod ním náhle naposledy zazmítalo, baronkou proběhlo poslední zachvění a ona celá zplihla.
Pocítil to jako své první velké vítězství a to byla poslední kapka. Pustil jí prsa, celý se vzepjal a naposledy se do ní zabořil, až se napůl smekla dolů. Pak už jen prohnutý do oblouku cítil, jak do ní stříká a stříká…
