Paprsek světla pronikl škvírou v žaluziích, přeplazil se po koberci na dřevěný bok postele a pak se mi přehoupl přímo do očí. Byl přesně tak silný, aby mě vzbudil. Na spaní mám rád tmu, takže mě v létě světlo často vzbudí hodně brzy ráno hned, jak vyjde slunce.
Měl jsem klasickou ranní erekci, ale to muselo ještě nějakou chvíli počkat. Moje žena nebyla ranní ptáče, kdybych ji teď vzbudil, nebyla by ráda. Otočil jsem se, abych ji objal a zkusil ještě usnout (nebo ji v lepším případě nenápadně probudit). Teprve tehdy jsem zjistil, že postel je prázdná.
Chvilku jsem nechápavě zíral, ale pak jsem si vzpomněl, že žena vlastně jela na týden pryč z města. Vrátí se domů až za několik dnů. Spolu s naším synem Toddem se vydali na cesty, přednášet semináře. Jakmile naše nejmladší dítě odešlo z domu na koleje studovat, žena se rozhodla rozjet vlastní byznys. A teď se jí začalo dařit, posledních několik měsíců se objednávky jen hrnuly.
Začal jsem se tedy svou erekcí zabývat sám, moc mě to však neuspokojovalo. V duchu jsem se občas vracel k projektu, na němž jsem pracoval, takže po nějaké té minutě, kdy jsem si ho jen napůl honil, jsem se rozhodl jít ještě do postele, dospat se a uspokojit se pak. Nejdříve jsem však šel a zatáhl ještě závěsy. V nastalé příjemné tmě jsem hupsnul do postele a záhy usnul.
Probudil jsem se o několik hodin později. Erekce se pomstychtivě vrátila v ještě naléhavější podobě a vyžadovala mou péči. Vzal jsem se do ruky a snil o několika kamarádkách svých dcer, které k nám dříve chodily. Znáte ten typ, náctileté holky k nakousnutí, s vysoko posazenými ňadry, přes boky velmi nízko padajícími kalhotami, které ukazují kyčelní kosti a ještě o trochu víc. Takový ten typ, který vás přímo prosí, abyste dlaní sjeli po hrudi a bříšku dolů, zatímco ochutnáváte sladkost jejích úst…
No to ne! Už jsem tam skoro byl, když mě vyrušil domovní zvonek. Vstal jsem a natáhl si nějaké kalhoty. S tričkem jsem se nezatěžoval. Hodlal jsem s tím prodejcem vyjebat, vrátit se hned do postele a udělat to samé sám se sebou. Byl jsem v pokušení zvonek úplně ignorovat, ale pak nikdy nevíte, kdo může za dveřmi stát.
Jak jsem tak šel domem ke dveřím, kouknul jsem se dolů a zjistil, že se mi pyžamové kalhoty v rozkroku nadouvají jako malý stan. Má erekce mě předcházela. Nejdřív jsem se zastavil, ale pak se zvonek ozval znovu. Ať to byl kdo chtěl, byl vážně vytrvalý. Šel jsem tedy dál s tím, že jen nakouknu ven a vyhodím je. Jenže když jsem se podíval ven kukátkem, uviděl jsem Nancy, Toddovu ženu.
Pokud bych do té doby žádnou erekci neměl, teď by se zaručeně dostavila. Nancy byla prostě rozkošná. Byla takovou tou „dívkou odvedle“, o které se toho tolik napsalo a natočilo. Musel jsem se mít na pozoru, když byla u nás doma, bylo příliš snadné zůstat na ni prostě zírat a slintat.
Měla dlouhé blond vlasy, skvělou postavu, krásná prsa, dlouhé štíhlé nohy… No prostě holka jako lusk, jak se říká. Hodně mi připomínala dívku z TV show „Zlaté roky“, která před lety běžela. Myslím, že se jmenovala Winny. Pamatuji se, jak jsem jako teenager ležel v posteli, díval se na tu show a úplně jsem se ždímal… No, to je zas jiný příběh.
Zvonek mě vrátil zpátky do reality. Odemkl jsem a částečně otevřel dveře. Snažil jsem se zůstat stát za nimi, aby mi nebylo hanba. Úplně jsem ji slyšel vyprávět s chichotáním Toddovi, až se vrátí, že „a tvůj táta otevřel dveře a z kalhot mu málem vyskočil čertík.“
Nancy řekla: „Dobré ráno, tatínku!“ a vešla dovnitř. Automaticky jsem začal říkat, že Cheryl tu není, když mi došlo, že to musela přece vědět, když její manžel je pryč s ní.
Nancy došla ke gauči a sedla si. Zavřel jsem dveře a s rukou nonšalantně spuštěnou přes rozkrok, abych zakryl svůj stav, jsem šel k ní a sedl si na druhou stranu gauče. S nějakým skrýváním jsem si ale nemusel lámat hlavu, protože Nancy koukala upřeně do země. Něco ji dost trápilo.
Poposedl jsem si k ní o něco blíž a položil jí ruku na rameno: „Copak se děje, zlato?“ Podívala se na mě a dala mi ruku na stehno. Málem jsem nadskočil, o palec doprava a byla by položila ruku přímo na hlavičku mého údu. Jakékoli náznaky úbytku mé erekce byly rázem zapomenuty. Jestli něco, tak byl ještě tvrdší než dřív.
Chvíli mlčela a já cítil, jak mě její ruka hřeje. Nakonec promluvila: „Tati, dlouho jsem se snažila vymyslet, jak bych vám to měla říct.“ Zaváhala a já začal hned přemýšlet, co se děje, jaké mají problémy. „Vlastně pořád nevím, jak to říct, takže to prostě ze sebe vyklopím všechno najednou,“ řekla nakonec Nancy nešťastně.
Poklepal jsem jí na rameno: „Určitě, Nancy. Netrap se tím. Ale možná by sis raději popovídala s Cheryl?“ Nevěděl jsem, jestli se náhodou nejedná o nějaké ženské záležitosti. Možná by se jí o tom lépe povídalo s ní. To v ní ale jakoby zlomilo nějaké napětí, protože jí přes rty přelétl malý úsměv. „Ne, myslím, že Cheryl mi v tomhle nepomůže. Potřebuju Vaši pomoc.“ – „Udělám, co budu moci. Co tě teda trápí?“
„Víte, že se s Toddem už několik let snažíme o miminko?“ – „Ovšem. Cheryl mi to řekla už před nějakou dobou. Myslím si, že jste na to oba ještě pořád dost mladí.“
„Je mi už víc, než kolik bylo mámě, když měla své první dítě. Krom toho pocházím z velké rodiny a mám děti ráda. Todd má tři sestry, takže je na tom stejně!“ Nancy se opět nejistě odmlčela, ale pak se donutila pokračovat: „Věci nejdou tak, jak jsme si představovali. Už jsou to dva roky a já jsem ještě pořád neotěhotněla.“
Pokýval jsem hlavou: „No jo, některým párům tohle trvá trochu déle.“ – „Vím to. Jenže, dva roky? Jsou to ani ne dva měsíce, co jsme zašli k doktorovi a nechali si udělat testy na plodnost. Výsledek už přišel.“ Zarazila se, jakoby se rozmýšlela, co říct dál.
„Já jsem v pořádku, problém je u Todda. Má velmi řídké sperma. Doktor říkal, že je jistá šance, abysme my dva měli dítě, ale že to není moc pravděpodobné. Říkal, abysme s touto možností raději vůbec nepočítali a poohlédli se po jiných možnostech.“
„Jak to Todd vzal?“ – „Ještě jsem mu to neřekla. Víte přece, jak jsou na tom muži, když přijde řeč na jejich plodnost. Todd je skvělý, ale je jedním z těch chlápků, kteří někdy přemýšlí svým přirozením, pokud nedokáží ženu oplodnit, tak jako muži pak nestojí za nic.“ Potom se mi podívala do očí: „Neříkejte mu to, ano?“ Přikývl jsem.
Vzápětí na to začala Nancy slabě vzlykat. Prostě se tiše rozbrečela. Sedl jsem si až k ní a jednou rukou ji objal kolem ramen. Neříkal jsem nic, jen ji nechal vyplakat. Když přešlo nejhorší, vstal jsem a podal jí kapesník. Má erekce se mezitím již naštěstí umoudřila a zmizela.
Po chvíli přestala plakat úplně, upravila se a osušila si oči. Zeptal jsem se jí: „Už jsi promyslela ty jiné možnosti? Existují nějaké prášky na podporu plodnosti, případně adopce.“
„Adopci nechci. Já chci vlastní dítě! Vím, že to zní hloupě, ale tak to prostě je. Mluvili jsme už dřív s doktorem o umělém oplodnění a práškách na plodnost, jenže to si nemůžeme dovolit. Stojí to tisíce dolarů, někdy dokonce desítky tisíc.“
Věděl jsem, že to je drahé: „Zlato, rád bych vám pomohl, ale jsme právě dost na dně. Možná za pár let to bude lepší.“ Tady se mi trochu zachvěl hlas. Věděl jsem, že tohle ji moc neutěší, ale nenapadalo mě, jak jinak jim pomoci.
Nancy vstala a obrátila se ke mně: „Já vím, ale přesto všechno mi pomoct můžete. Moc jsem o tom přemýšlela. Můžete udělat něco, co moc pomůže mně i Toddovi.“ Mluvila hodně rychle, tváře jí zčervenaly. Co tím myslí? Napadalo mě jedině umělé oplodnění, se mnou jako dárcem, ale to by přece stálo stejně hodně, takže o tom jistě nemluvila.
Otevřel jsem ústa, ale Nancy zvedla ruku a zastavila mě. „Nechte mě, prosím, domluvit. Nedokážu to říct, jestli přestanu. Strašně se stydím a jak jsem řekla, musím to říct teď a celé, nebo to neřeknu nikdy. A říct to musím, takže mě, prosím, prostě nechte mluvit a pak mi můžete odpovědět.“
Opřel jsem si záda a souhlasně na ni kývl. „Moc chceme děti, ale vypadá to, že naše vlastní nikdy mít nebudeme. To, co by nám je umožnilo, je na nás příliš drahé. Adopci odmítám. Moc jsem o tom přemýšlela a myslím si, že tu je ještě jedna možnost, jak to udělat.“
Nancy se mi teď zdála divná, ale když jsem opět otevřel ústa k otázce, zarazila mě znovu pokynem dlaně. „Vy nám můžete pomoct, tatínku. Vaše DNA je prakticky shodná s Toddovou. Pokud nám pomůžete mít miminko, zůstane to v rodině. Dítě bude vypadat jako my. Můžete pomoct Toddovi a já budu mít rodinu, po které toužím.“
Nancy přestala mluvit a jen tam tak stála a dívala se na mě. Byl jsem zmatený, takže jsem trochu odmítavě odpověděl: „Nevím, co bych měl dělat. Řekla jsi, že umělé oplodnění je moc drahé. Rád bych vám pomohl, tobě a Toddovi, ale nemůžeme vám půjčit, sami teď nemáme peníze nazbyt.“
Nancy hned neodpověděla. Jen se na mě nějakou dobu dívala. Potom se ke mně náhle sklonila a vzala mě za ruku. „Pojďte se mnou. Chci vám něco ukázat.“ Vstal jsem. S rukou v její dlani jsem se nechal odvést přes halu do hlavní ložnice. Když jsme procházeli dveřmi, ruku mi pustila. Zastavil jsem se, zatímco ona udělala ještě několik kroků, až se zastavila u naší postele a otočila se ke mně.
Rozhlédl jsem se a přál si, abych po sobě ustlal. S uklízením obykle čekám až na den, kdy se žena vrací domů. Podíval jsem se raději zpátky na Nancy: „Co jsi mi tady chtěla ukázat?“ Ano, byla to hloupá otázka.
Jedním plynulým pohybem si Nancy sáhla k boku, uchopila konec svého trička a přetáhla si ho přes hlavu. Stalo se to tak rychle a bylo to pro mě tak nečekané, že jsem tam prostě stál a zíral na ni. Ona si zatím sáhla dozadu, rozepla si podprsenku, vyvlékla se z ramínek a nechala ji spadnout na podlahu.
Její ňadra byla jednou z věcí, o nichž jsem občas fantazíroval, když jsem se miloval se svou ženou. Nikdy jsem neměl rád velká prsa, možná jako pozůstatek strachu z dětství, že mě udusí, ale kdo by toužil po ploché hrudi.
Nancy byla přesně něco mezi tím. Má žena odkojila čtyři děti a trpěla klasickými následky. Nancy žádný takový problém neměla. Trčely jí krásně dopředu, s velkými bradavkami vztyčenými směrem ke mně.
Dál jsem tam beze slova stál a zíral jí na prsa. Sáhla si k pasu a jedním pohybem si stáhla šortky i s kalhotkami až dolů ke kotníkům. Pak je odkopla stranou. Teprve když udělala krok směrem ke mně, našel jsem zase hlas: „Nancy, co to děláš?“ Oči jsem přitom měl přišpendleny do toho místečka, kde jí končily nohy.
Nancy byla docela vysoká a měla krásné dlouhé nohy. Když jste viděli její štíhlá stehna, první myšlenka byla, jaké by to asi bylo cítit, jak se vám ovíjí kolem boků. Byla také na první pohled zřejmé, že je to přirozená blondýna.
O krok jsem ustoupil, ale ona šla pořád pomalu ke mně: „Tatínku, jak jsem řekla, moc jsem o tom přemýšlela. Celý poslední měsíc. Je tu jeden způsob, jak byste nám mohl pomoct.“ Zastavila se a dívala se na mě. „Prosím.“
Udělal jsem ještě jeden krok zpátky, kde mě zastavila zeď. „Obleč se. Tohle nemůžeme udělat. Todd je můj syn! A ty jsi jeho žena.“ Ale ona řekla jen: „Prosím!“ Udělala posledních pár kroků a zastavila se těsně přede mnou. Pak sáhla dolů a dřív, než jsem jí stihl zastavit, mi stáhla kalhoty o pár palců níž. Musela mi je dost odtáhnout od těla, protože už jsem zase měl erekci. Byl jsem úplně vztyčený a mířil přímo na ni.
Vzal jsem ji za ruce a dal je stranou od mého rozkroku. Hřbetem jedné dlaně přitom zavadila o mé přirození. Podívala se dolů a vyvlékla se z mých náhle chabých rukou. Pak mě vzala do dlaní.
„Tatínku, já vím, jak se cítíte. Cítila jsem se stejně, když jsem o tom začala přemýšlet. Pátrala jsem po jakékoliv jiné možnosti, ale tahle je ta nejlepší.“
Udělala krok zpátky směrem k posteli, aniž by mě pustila z dlaní. Měl jsem problém. Tam, kam jde chlapovo přirození, má tendenci jít i chlap sám. Couvala, dokud se nezarazila o postel.
„Nancy, my se nemůžeme milovat. Takhle dítě mít nemůžeš. Jsi žena mého syna. Navíc jsem šťastně ženatý.“ Mluvil jsem, ale měl jsem čím dál větší problém. Když jsem zvedl ruce, abych jí sundal dlaně z mého přirození, popadla mé kalhoty a pokusila se je stáhnout ještě níž. Podařilo se jí je sundat ke kolenům. Musel jsem se trochu rozkročit, aby mi nespadly dolů úplně.
„Tati, já už jsem všechny možnosti zvážila.“ Nancy teď zněla mnohem sebejistěji. „Může to fungovat, pokud si poslechneš, jaký mám plán.“
Nancy pak zvedla jednu nožku a kalhoty mi sešlápla dolů na podlahu. Zároveň mě znovu jednou rukou uchopila za tvrdé přirození. Měla horkou dlaň. Vystoupil jsem z kalhot. Vypadalo dost hloupě tam stát a zápasit s ní, když mě takhle doslova svírala v hrsti.
„O.K.,“ pokračovala Nancy. „Bude to něco na způsob darování spermatu. Nebude to žádné milování. Nemusíme se na sebe dívat, líbat se, nic takového. Prostě mi jen předáte své sperma a pak já a Todd budeme mít děťátko, které tolik chceme.“
Nancy mě pustila, otočila se a po čtyřech vylezla na postel. Zastavila se uprostřed, nohy malinko od sebe. Díval jsem se na její zadeček a krásný, jemný, lákavý klín. Nedívala se na mě. „Tatínku, dnes mám ovulaci, je nejlepší čas.“ Nehýbal jsem se. Pak řekla znovu: „Prosím.“
