Stála na krajnici a ani se nesnažila moc mávat. Jel jsem sám, čekalo mě ještě asi sto kilometrů samoty za volantem, a tak jsem zastavil. Vypadala zanedbaně, ale pokud jste si odmysleli její hadry ze sekáče, dalo se tušit, že se pod rouškou sociální sítě ukrývá výstavní roštěnka.
Mohlo jí být tak šestnáct sedmnáct. Vypadala mlaďounce, ale v očích jí lítaly hvězdičky, které už zřejmě zkrotily nejednoho nadrženého hřebce.
Sedla si vedle mě. Pomohl jsem jí zapnout pás a přitom zavadil o její ňadro. Bylo pevné, hrdě vztyčené mládím. Podívala se na mě jako na dalšího z řady vošoustů, co na ni bude něco zkoušet.
„Je mi jedno, kam pojedeš. Právě jsem zdrhla z domova a nemám kam jít… Venku je zima a spousta nebezpečí… Hm, tady to je pohodlný. Jo, jsem Veronika.“
Přešla na tykačku a pohodlně se natáhla na sedačce. „A ty jsi určitě ženatej, manželka tě nechápe, děti tě mají na háku a mně jsi zastavil jenom proto, že od toho něco očekáváš…“ Koukala na mě se šibalským úsměvem… „Já umím bejt vděčná…“
Zastavil jsem na nedaleké benzínce a doplnil nádrž. Veronika čekala v autě. Koupil jsem nějaký bagety, kolu, placku vodky a pro jistotu krabičku prezervativů.
Dvě šunkový bagety spadly do mojí stopařky jako Němci do krytu. Vodku taky neodmítla a řádně potáhla. „Hele, ty jsi koupil taky šprcky, co? Viděla jsem tě přes výlohu. Doufám, že nejsi zblblej reklamou a nekoupil jsi ty jahodový…“
Přesně to uhodla, jenom jsem na sucho polknul. „Neboj, já gumu nesnáším, klidně si je nech pro nějakou kurvu, nebo je dej manželce k MDŽ.“
Napadlo mě, že bych ji mohl odvézt na chatu. Klíče vozím v autě, v tomhle počasí nehrozí, že by mě tam někdo mohl potkat. Nabídl jsem to Veronice. Že tam může pár dní zůstat, než si něco najde. Byla šťastná vlepila mi polibek na tvář. „Prosím tě, zastav na příštím odpočívadle!“
Zaparkoval jsem na nejbližší odbočce někam do pole. Myslel jsem že, si chce odskočit. Odepnula si pás, naklonila se ke mně a než jsem se nadál, její jazyk pátral v mých ústech.
Cítil jsem, jak mi tuhne penis a taky jsem cítil Verunčinu ručku, jak mi rozepla poklopec a osvobodila můj ocas ze zajetí. „Říkala jsem ti, že umím být vděčná…“ pootevřela rty a začala mě kouřit.
Ocas jsem měl ve vteřině jako kámen a k výstřiku kurevsky blízko. Ta nenadálá situace mě tak rozdráždila, že než si žaludem stačila prozkoumat mandle, už jsem cákal.
Statečně polykala moje mlíčí. Vydržela až do konce, ptáka pěkně olízala, vysušila jazykem poslední bryndací náznaky a zasunula penis zpátky do kalhot. „A jedem na chalupu!“ zavelela.
Ještě se mi klepaly nohy slastí. Takový pokouřeníčko jsem už dlouho nezažil. V hlavě mi lítaly představy, co mě teprve bude čekat v chaloupce. Veronika zezadu přes stůl, na koníčka u krbu, na stojáka pod sprchou, hluboký hrdlo na lavici, klasika v proužkovanejch duchnách…
Chalupa byla vymrzlá a nevlídná. Hned jsem rozdělal oheň v krbu a prohrabal zásoby ve špajzu. Konzervy, těstoviny, kompoty, pár lahví vína, litrovka rumu. Při cestě pro dřevo jsem se ujistil, že sousedi nepřijeli a tudíž nehrozí nebezpečí prozrazení. Super. Ještě jsem zkroušeným hlasem zavolal starý, že mě šéf neplánovaně poslal na služebku a že přijedu až další den.
Uvařil jsem silný groček, voda do sprchy už byla teplá… Veronika odešla do koupelny, že prej se musí zkulturnit a ať za ní nechodím. A taky jestli si může půjčit moje holení a ručník.
Poslouchal jsem šumění sprchy, kochal se představami a vypil další dva grogy. A pak se otevřely dveře od koupelny. Nahá můza, oblečená jen kapkami vody po koupeli… Malíři by šíleli a Bukowski by napsal další básnický almanach.
Veronika vypadala skvěle. Nádherný prsa, solidní troječky osazený takovýma těma lákavejma bradavkama, který vypadaj jako malý kornoutky od zmrzliny, štíhlej pás, zakulacenej vystouplej zadeček, štíhlý opálený stehna a mezi nima vyholená broskvička k nakousnutí… Taková ta kundička, která láká k lízání. Prostě sen… Rozklepaly se mi kolena očekáváním, co bych mohl mít.
Veronika si mi sedla obkročmo na klín. Určitě musela cítit, jak mi praskaj trenky touhou. „Hele, musím ti něco říct. Možná, že to tak nevypadá, ale já jsem ještě s nikým nespala. Vypadám sice jako kurva, ale jsem panna. Já jsem všechny chlapy zmákla kuřbou, nebo jsem je vyhonila a jim to docela stačilo. Já jsem si to svoje panenství šetřila jako poklad. Kdybys chtěl a budeš se mnou trpělivej a něžnej můžem to spolu zkusit.“
Kýval jsem hlavou na souhlas jak osel a odnesl si ji do ložnice. Takový štěstí. Odpanit takovouhle roštěnku se mi už asi nikdy nepodaří.
Položil jsem Verunku na postel. Na jedný straně žádoucí a provokující samice, na druhý straně bezbranný schoulený mládě. Pod zadeček jsem jí smotal peřinu, roztáhl jemně stehna a začal lízat ještě uzavřenou štěrbinku.
Milimetr po milimetru jako zrající plod se začínala nalévat a pučet. Sál jsem vchod do její kundičky a jazykem si začínal klestit cestičku hloub do jejího nitra. Veronika se zmítala, její dech se zrychloval.
Přidal jsem prostředníček a pomalu začal zajíždět tam a zpět. Kundí pysky se rozevíraly očekáváním. Naslinil jsem si špičku žaludu a pomalu ho nasadil k rozvírající se dírce a pak začal lehce postupovat do jejího těla. Šlo to ztuha. Veronika kopala, škrábala mě na zádech, křičela.
Dolehl jsem na ni celou vahou, chytil ji pod prdýlkou a prudce přirazil. Byl jsem v cíli, cílová páska byla protržena. Veronika povolila křečovitě stažené svaly a poddala se mému přirážení.
Byla úzká, hebká, horoucí, tak vzrušující, že jsem touze podlehl i já. A místo abych vytáhl včas ocas z její díry, ejakuloval jsem do ní jako panic. Po zádech mi stékal pot a mravenčení…
No a po menších přestávkách na občerstvení, osvěžení a sprchu jsem pokračovali v zaučování. Zezadu na stole jsem Veronice odpanil prdýlku, na koníčka si se mnou pohrála jako zkušená profesionálka, ve sprše to bylo aspoň třikrát na stojáka, hluboký hrdlo na lavici ze mě vysálo i mozek, klasika v duchnách se střídala s válením sudů a zásuny na všechny možné pozice.
Správně tušíte, služebka se ještě protáhla na další den. Veronice jsem nechal klíče a domluvili jsme se za dva dny na repete…
