Byla zima , léta sedmdesátá, mému permanentně trčícímu údu přes dvacet centimetrů a kolem tolik krásných osob ženského pohlaví, včetně mé mamky, že se mi točila hlava čtyřiadvacet hodin denně.
Bylo ráno, neděle. „Vstávej lenochu,“ volala mamka.
Jé, to se nechtělo z postele. Zvlášť když čurák stál jako noha.
Mamka přišla do pokojíka a domlouvala mi.
U nás chodilo spousta lidí v neděli do kostela. No a mamka chtěla jít také. Samozřejmě já abych šel s ní.
Marné domlouvání, já ležel stále. Tak najednou popadla deku a
jedním rázem ji strhla.
Já ležel, zato naběhlej čurák stál a tyčil se směrem k mamce.
Zůstala nejdřív stát coby solný sloup. Potom zrudla jak nádherná růže. Já nemoh dělat nic jiného, než koukat na její nádhernou, vrušenou tvář, na pevnou, dokonale vytvarovanou postavu, oblečenou do tenkého průsvitného kombiné. Její nohy, silné, nádherně rostlé, mi rozpumpovaly srdce tak, že přirození už tak obrovské , mi ještě bytnělo.
„Proboha, to není možný. Ty to máš jak hřebec. Já se tě úplně bojím.“ Podala mi deku a s pláčem odešla. Zůstali jsme doma. Mamka byla jako opařená. Před obědem, oči uplakané, se mě zeptala jestli mi to tak trčelo k vůli ní.
Řek jsem po pravdě že ano.
Podívala se na mě a rozpačitě mi začala povídat ať se na ni nezlobím. Že jí nedošlo jakýho chlapa už má doma.
Jenže při mluvení došlo k pohlazení. Pak k dalšímu a když se naše těla dotýkala v obětí moc, moc vášnivém a mamka se opřela o můj, k prasknutí napumpovaný úd, znova se odtrhla a znova řeka slz.
Byla už roky rozvedená. Byla pro manželství moc krásná. Otec žárlil na všechny. Rozvod byl jediné řešení.
Jenže její tělo chlapa chtělo. Prožívala pořádná muka.
Bohu dík že začaly vánoční prázdniny a mamce dovolená.
Jiskřilo to u nás šíleně.Mamka mě obcházela velkým obloukem.
Červenala při každém pohledu a její oči čím dál častěji hleděly na můj rozkrok.
Štědrý večer byl plný slziček. Ale krásný jako nikdy.
Mamka dostala dárek který si koupila sama ale já na něj přispěl.
Krásné černé kozačky. Koupila je už dřív. V tu chvíli by si je jistě nepořídila. Obula je a řekla že si připadá jak kurva. Já hleděl bez dechu na tu krásu.
Rychle se zula a snažila se rozptýlit to dusno, které mezi námi
houstlo.
Pak přišla noc. Tajemná a vzrušující.
Spát nebylo možné.
Stromek voněl, a já šel do kuchyně pít.
Pil jsem pomalu čaj, nahý, rozpálený horkostí touhy a úd, trčící jako kanon, mířil do temné noci.
Myslel jsem na Ni.
Probraly mě kroky. Hlučnější než na jaké jsem byl zvyklý.
Oči se mi rozšířily.
Přicházela bohyně krásy a jinak to nejde říct, bohyně mrdu.
Nové kozačky jí sahly ke kolenům, pevná lýtka je napínala k prasknutí a černě a vrušujícně se leskly.
Tenká a krátká košilka jí prosvítala a dokonale tuhé prsy byly
k zešílení zvýrazněny.
Prvně jsem ji viděl výrazně nalíčenou.
“ Nemůžeš spát, viď,“ a dovolila mi abych Jí nalil čaj.
Potom to šlo už neovladatelně a samo.
Hrnky, ze kterých moc neubylo, zůstaly na stole.
Ona se trošku bránila prvnímu polibku. Jen tak, aby se neřeklo.
Ona mi dovolila abych Jí hladil prsa.
Ona mi dovolila hladit podbřišek, porostlý jemným chmýřím.
Pak se ke mě tiskla celým tělem. Vnímal jsem každý milimetr
pevného, horkého těla. Při tom mazlení, doteky Jejích lýtek,
vtěstnaných do lesklé kůže provokovaly až neskutečně.
Šeptala:“to přece nemůžem, to nesmíme.“
Vedla si mě k posteli. Prý abych nenastydl.
„Ale nedělej si naděje,“ nezapomněla dodat.
„Budem si jenom povídat,“ a lehli jsme pěkně spolu,
já jako hřebec s čurákem napnutým víc než Její kozajdy,
Ona, jak kurva v holínkách.
Dovolila líbání, potom hlazení prsů. Pak bříško, stehna ale
mezi nohy mou ruku ne a ne pustit.
Na povídání už nebyl čas. Strašně rychle dýchala. Já ostatně
nedýchal jinak.
Mazlení se podobalo v ty chvíle víc hrubému znásilňování, než
něžnostem.
Byla vzrušená víc a víc. Zapoměla a povolila stisk stehen.
Levičkou jsem zajel mezy Její stehna.
Mířil jsem prsty do Jejího klína. Ještě předstírala obranu.
Poprve v životě jsem ucítil Její žhavý klín a jeho vlhké
kluzko. Bože, jak byla mokrá. Doslova tekla touhou.
Já to neznal, přesto mi všechno docházelo.
Souboj Ji unavil. Malinko povolila a má levá noha
vklouzla mezi Její kolena, vzápětí mě příjemě sevřela Její lýtka
v chladné kůži .
V uších mi bušil buchar. Úd už hrozil výbuchem. Hlava mi
třeštila a hořela.
KONEČNĚ SE JEJÍ STEHNA ROZEVŘELA. Kundička zavoněla a můj čurák
se zmítal a klátil aby už vnikl do konečně dobyté vlhké
pevnosti. Jako hřebce mě musela zavést. Rval jsem tu slastnou
krásu strašně a bezohledně.Slzy Jí tekly. Ale nebyly to ty
slzy zoufalé touhy. Byla to bolest a slast.
Dostal jsem do Její pičky sotva víc než třetinu svého čuráka.
Zaržál jsem jako hřebec a z údu mi strašným tlakem vytrysklo
něco, co ještě nikdy před tím. Její lasturka byla plná a
spousta husté tekutiny tekla proudem pod Její pevný zadek.
Napětí ve mě povolilo. Začal jsem vnímat normálně.
Cítil jsem že tak to není úplně dobře.
Mamka byla nějaká divná. Ochladla a něco jí chybělo.
Projevila obavu z otěhotnění a dívala se na mě pohledem
který jsem neznal.
Nevím jak dlouho jsme leželi. Dlouho ne. Moje pýcha se znova
vztyčila. Její pohled se znova proměnil. Zářila jí z očí
láska a touha. Tělesná láska, touha po muži, po dotycích
v místech která jsou pro syny zakázaná.
Neskrývaný chtíč po přirození toho kluka, se kterým tu leží.
Rozevřela se. Jako květ lákající včelu. Kolem její naběhlé
skulinky se ještě leskly kapky mého semene.
Nové vlhko ale prýštilo z tenké čárky nádherné pičky.
Rukou si mě znovu zavedla do vlhké štěrbinky.
Pak mi pošeptala:“pomalu, něžně miláčku. Seš moc velikej.“
Užíval jsem si slast plnými doušky. Pomalu vnikal můj čurák
do horké, těsné piče nádherné bohyně.
Slíbal jsem slzičky s Jejích tváří. Něžně jsem hladil Její
tělo.
Pak přišel šok. Mamčina krásná tvář se jako by zkřivila
bolestí. Spodními zuby skousla v křeči horní ret.
Sála do sebe vzduch a sténala „fffffffff – fffffffff.“
Já šílel. Prosil, ať mi řekne co jí je. „Já Ti nechtěl ublížit.“
Její kundička se pojednou stáhla. Sevřela mého čuréka
tak těsně a pevně jak předtím ne.
Vymrštila nohy, tak jak jezdkyně mě sevřela stehny a kozačky
mi zaryla do hýždí.
Zhrubla, křičela jak šílená: „mrdej, vraž mi ho do kundy,
narvy mi, mrdej miláčku, hřebče nadrženej, udělej mi“.
Vrazil jsem svůj obrovský úd až po kořen do té božské mrdny.
Ucítil jsem ostrou bolest. Ten šílený mrd jsem ale nepřerušil.
Zmítali sme se v šílených slastech. Plakala a křičela,
hrubě a sprostě. A já stříkal. Do Její pochvy. A řval slastí.
Pak povolila sevření, Její nohy mi sklouzly po mých
nohách a podpatek mi rozškrábl lýtko. Můj povadlý klaban s
mlasknutím vyklouzl z Její kundičky. Přitulila se něžně jako
panenka. Šeptala že se strašně stydí. Líbali sme se najednou
něžňounce a lehce. Hladil jsem Ji jako tu nejkřehčí vázičku.
Ano, nepoznal jsem něžnější a při mrdu hrubší a sprostší ženu.
Nikdy a nikde.
Když se uklidnila úplně, lekla se. Krámy nemá, já ji nenatrh a
krve všude plno. No, nakonec ošetřovala mého a vlastně už víc
svého macka. Natrh jsem si uzdičku.
Brzo se zahojila, věřte mi. Tyhle svátky jsme opravdu promrdali.
