Příběhy z hraběnčina zámku V. – Pobrečení za dojení

Celá událost ze chléva paní hraběnku Jane pobavila i rozzlobila. Část té příhody s mlékem se zařadila mezi libůstky erotických hrátek, ale pro udržení poslušnosti se to nemohlo obejít bez potrestání.

Rozhodla takto: „Tak ty dvě děvenky za to dostanou každá po padesáti ranách na ty své zadečky, ono je to přivede na několik dní při jejich práci na jiné myšlenky.“ A dodala: „Uskuteční se to dnes odpoledne na místě, kde se provinily a výplatu provede Zbyšek.“ Podívala se na Vandu a dala pokyn: „Ty na to osobně dohlédneš, aby vše proběhlo jak má! Já si je poslechnu u kávy na čerstvém vzduchu v altánku na zahradě, tak ať to není moc rychle odbyté!“

Oběma dívkám bylo nařízeno, kam se mají dostavit a sděleno, co je bude čekat. Musely se předtím ještě omluvit a slíbit, že už se to nebude opakovat. Prostředí, ve kterém se nacházely, dlouho důvěrně znaly. Též vyplácení na holou je nečekalo prvně v životě. Přesto u nich zavládl neklid a zvláštní strach, který ještě více narostl, když se ocitly před bytelnými stoličkami, na kterých denně sedávaly.

„Svlékněte se obě do naha!“ zavelela komorná. Zbyšek v duchu vzpomínal na nedávné krásné zážitky, jenž si zde s děvečkami užili a bylo mu jich líto, že právě on je musí za tu rozkoš, kterou mu dopřály, seřezat. Bylo tak ale záměrně rozhodnuto.

Úhledně smotaným provazem pevně spoutal přehnuté dívce ruce i nohy, zvlášť ke každému rohu stoličky a ještě navíc, aby při výprasku „necestovala“, jí jej utáhl několikrát kolem pasu. Vzal si lískový prut, kterým měl trest vykonat (bičíky byly určeny pro služebné a ne pro pomocné síly, stejně jako kožená pouta, aby neměly sedřená zápěstí a kotníky) a chtěl poprvé udeřit.

Čekala s napětím na dopadnutí rány, zavřela oči – a nic! V půli cesty ho zarazila Vanda slovy: „Zadrž! Společně si užívaly, tak tomu bude i nyní.“ Rukou pokynula druhé: „Ohni se a nech se svázat!“ Když se tak stalo, čekaly společně vyšpulené prdelky, posunuté kousek od sebe, na započetí švihání. Bylo jasné, že bití bude probíhat naráz, vždy jedna po druhé na přeskáčku.

Hraběnka se pohodlně vyhřívala na slunci a vychutnávala si kávu s moučníkem, když ji vyrušilo zaječení a vzápětí druhé, ovšem podle hlasu jiné osoby. Otevřenými dveřmi se ze chléva rozléhal vřískot a pištění švihaných provinilých děvčat. K altánu to však byl notný kus cesty, tak to neznělo až tak děsivě a nekazilo to idylku Jane, spíše ji mírně vzrušila představa toho, co se nyní odehrává ve chlévě. Nicméně i na tuto vzdálenost bylo patrné s postupem času zesílení jejich hlasových projevů, které neunikly sluchu snad nikomu v blízkém okolí.

Uvnitř to vypadalo skutečně dramatičtěji. Nahá těla na sobě nesla stopy drsných provazů a zadečky spousty rudých pruhů, ve kterých se objevily i kapičky krve. Je jasné, že během zhruba půlhodinové exekuce nemohl jeden prut vystačit, a tak se roztřepené a naštípnuté musely třikrát vyměnit.

Zbyšek se zhostil svého úkolu nerad, leč plnil ho velmi svědomitě. Vanda měla potěšení z toho, že je mohla vidět trpět, ale již měla vymyšlený plán, jak jí budou moci „dojičky“ předvést svoji náklonnost mezi sebou.

Nikdo jiný než čtyři zúčastnění, neslyšel prosbu o zastavení výprasku jedné uslzené dívky, přestože by se zřejmě nepoznalo, zda bylo poctivě uděleno dvakrát padesát ran, nebo o nějakou tu méně. O dozor a důkladnou kontrolu se zde postarala komorná. Na její žádost s posměchem odvětila: „No, holubičko, jak by k tomu přišla tvá kamarádka, když o prominutí neprosí? Jen si to společně užijte celé až do konce!“

Za pár okamžiků se již neozýval venku žádný křik, jen ve chlévě doznívalo brečení obou, již uvolněných děvčat. „Nechte to tady zatím takhle být, zítra ráno si tu řádně poklidíte!“ rázně pronesla Vanda. „Ty, Zbyšku, vyhoď vedle hnoje pruty a provazy zase smotej a pověs na skoby, jak byly. Potom odejdi do svých komnat, umyj se a čekej na večer, kdy budou zase žádány tvé služby!“

Jen udělila komorná všechny tyto pokyny, dostala nápad, jak ještě poníží téměř zklidněné děvečky. „Vy se zatím, princezny, neoblékejte, dovedu vás takhle ukázat k paní hraběnce, aby se na vlastní oči přesvědčila, jak bylo vykonáno její nařízení.“ Musely proto nahé a bosé dojít až k altánku a nechat se tam důkladně prohlédnout nejen na svých sešvihaných zadečkách a ke všemu splnit ještě jiné úkoly, které si na ně Vanda vymyslela…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *