Často jsme s matkou vzpomínali na „To léto“, kdy jsem přišel o své panictví s mojí matkou, tetou a bratrancem. „Na co vzpomínáš nejvíce?“ ptal jsem se jí. „Na všechno!“ odpovídala. „Ano,“ řekl jsem, „Na ty věci nelze zapomenout!“ „Jak říkám,“ řekla matka se zasněným pohledem: „Ty věci byly tvrdé, dlouhé a neúnavné…!“
Můj strýc měl pronajatou chatu v horách severně od našeho města a tam naše rodiny odjely na týdenní dovolenou. Otec přirozeně zůstal doma, jakoby si nemohl vzít v práci na týden dovolenou, navíc on nebyl typ co má rád přírodu. Nebylo to poprvé. Manželství mých rodičů nebylo ze strany otce příliš láskyplné a můj strýc otce proto neměl příliš v lásce.
Takže to pondělí jsme my s mámou, strýcem Aloisem, tetou Barbarou a bratrancem Robertem nasedli do našeho automobilu a vyrazili do hor. Kufr plný zavazadel a za dvě hodiny jsme dorazili na místo.
Řídil strýc, plešatý, třiačtyřicetiletý žvanil a vedle něj seděla jeho stejně stará žena Barbara. Teta byla typická žena, pěkně stavěná s krátkými hnědými vlasy, hnědé oči, jemnou pleť a zářivým úsměvem. Tenkrát jsem nad tím moc nepřemýšlel, ale teta byla tehdy vskutku hodně nádherná.
Můj bratranec Robert, také brunet jako jeho matka, seděl vedle mě vzadu společně s mojí mámou Zuzanou, či Zuzy, jak jí strýc a teta říkali. Moje matka byla stará 38 let, malá, modrooká blondýnka s nakažlivým úsměvem s krásnou jemnou pletí. Roky strávené baletem krásně vytvarovaly její tělo a nohy, takže bylo štíhlé a pevné, bez tuku a vrásek a stále opálené.
Když jsme dorazili, byli jsme všichni unavení ale vzrušení. Dům měl dvě patra se třemi ložnicemi, dvě nahoře a jedna dole vedle kuchyně. Já s Robertem jsme dostali jednu ložnici nahoře a matka druhou, strýc s tetou pak spodní. Vybalili jsme zavazadla a zabydleli se, rozhodnuti strávit zde krásný týden na čistém chladném horském vzduchu na rozdíl úmorného vedra dole.
Prvních několik dní se nic zvláštního nestalo. Strýc se staral o chatu, zatímco teta s matkou trávily většinu svého času mluvením o všem možném. Já s Robertem jsme se zkoušeli různě zabavit, ale moc se nám to nedařilo.
Pak přišlo „To ráno“ toho léta, kdy strýc obdržel telefon z práce. Pracoval pro velkou společnost a ta ho potřebovala pro vyřešení nějakého problému. Nevěděli si bez něj rady a tak musel narychlo odjet. Domníval jsem se, že musíme odjet všichni, ale on řekl, že se do západu slunce vrátí. Ale nestalo se tak.
Když už teta s matkou dostaly obavy zda se mu něco nestalo, zazvonil okolo deváté večerní hodiny telefon. Byl to strýc. Řekl, že tuto noc zůstal již doma, práce se mu protáhla, ale zítra se určitě vrátí. Tak jsme zůstali v domě sami, dva potentní mladíci a dvě nadržené ženy středního věku…
Večer jsme Robert a já poslouchali v našem pokoji muziku a mysleli na naše děvčata, která tady nemohla být s námi. Já jsem vzpomínal na Vandu, baculatou brunetku ze školy, až jsem se z toho úplně vzrušil. Byla to moje chyba, že jsem nedával pozor a nevšiml si matky, jak mně zvědavě pozoruje.
„Já nechci, abys pořád myslel na ty malé coury z vaší školy!“ vyštěkla na mě náhle. „To nejsou žádné coury“ odsekl jsem. Pravda, možná, že byly, já nevím, ale nikdy jsem to nezjistil. Následně mě však matka šokovala: „Kdyby to bylo možné, zaplatila bych nějaké starší, zkušené ženě aby tě zaučila, raději než ty malé děvky!“
V první chvíli mě napadlo, že jsem špatně slyšel. Naštěstí pro mě vešla do pokoje teta s nějakou otázkou a odvedla matku dolů do jejich pokoje, kde pak spolu dlouho mluvily. Kdybychom tak věděli o čem se spolu bavily!
Byla to moje máma, která iniciovala ten rozhovor o mladých synech, a o tom, jak zabránit tomu aby měli sex s těmi „malými courami ze školy“. Teta byla zpočátku stejně překvapená jako já, když na mě matka vybafla. Ale pak jí matka uvedla svoje přání najít nějakou „slušnou, starší zkušenou“ ženu, která by mě a Roberta zaučila, ale pochopitelně zatím žádnou takovou neznala.
Po krátké odmlce pohlédla matka na tetu a vyhrkla nervozně: „Proč to neuděláme my?“ „Uděláme co?“ opakovala přihlouple teta. „Učit naše chlapce“ „O sexu?“ tázala se nevěřícně Barbara. Máma jen nepřítomně kývla hlavou a nastala další pauza.
„Ale Zuzy…to je incest!“ vydechla Barbara. Máma vzdychla a řekla „Barbaro, nemoralizuj tady! Jsi jako všichni ostatní hloupí lidé.“ Po další nervózní pauze se matka osmělila. „Dobře, já to udělám!“ řekla. „Já tam teď půjdu a ošukám nejen své dítě, ale i tvoje též!“
Barbara vyvalila oči a otevřela ústa překvapením, jakoby špatně slyšela nebo nepochopila matčina slova. „Tak co?“ zeptala se matka. Teta jen pokrčila rameny a zakroutila hlavou. „Já nevím, já myslím… já jenom… já nevím!“
„Čeho se do pekla pořád bojíš?“ ptala se matka. „Je to snad špatné?“ Barbara zůstala ticho. „Chceš si to prohodit?“ zeptala se máma. „Prohodit?“ nechápala teta.
„Jo, však víš. Ty můžeš zaučit mého syna a já zase tvého.“
Barbara dlouhou chvíli civěla nedůvěřivě na mojí matku, až nakonec řekla. „Ty to chceš doopravdy udělat?“ Matka přikývla. „Myslím na to již několik měsíců a pořád jsem neměla dost odvahy. Ty i já toužíme po sexu již delší dobu, nezapírej. Podívej, Alois je tuto noc pryč. A ty bys přece nechtěla být s cizím mužem. A naši chlapci nejsou cizí.“ „Ano, ale přece jenom je to trochu jiné…“
Matka ztišila hlas a řekla: „Barbaro, tam nahoře jsou dva mladí muži. Ne chlapci, ale mladí muži, muži kteří dosud neměli sex. Proč bychom my neměli být jejich první ženské zkušenosti, bez nervozity a pocitů studu, raději než aby je dostaly nějaké hrozné děvky ve škole či na ulici a ještě něco od nich chytili. Kromě toho,“ přidala matka s úsměvem: „Jsem si jistá, že i my z toho budeme mít mnoho potěšení, vždyť jsou to naši milí a strašně nadržení mladíci s určitě ohromnou potencí!“
Ještě se smějíc, matka dodala: „Vypadají skutečně dobře, nemám pravdu?“ Má teta se konečně usmála a zakroutila nevěřícně hlavou. „Ale, budou oni chtít nás?“ zeptala se. „Uvidíme, ale jsem si tím jistá,“ řekla matka závěrem.