Jarko byla nejstarší dcera náčelníka osady v Zelené zátoce. Bylo jí osmnáct a momentálně neměla moc dobré vyhlídky do budoucnosti, protože se včera odmítla stát ženou, či spíše otrokyní, syna náčelníka sousední osady. Vlastně mu málem vydrápala oči, když se jí pokusil dotknout.
Jistě by ji teď čekal tvrdý trest nebýt toho, že právě dnes napadli vesnici, jako každý rok touhle dobou, nájezdníci ze severu, a tak měl její otec i bratr jiné starosti. Horlivě se snažili poschovávat všechny cennosti i úrodu před vetřelci. Její starší bratr Temu se dokonce rozhodl zorganizovat vůči seveřanům odpor se zbraní v ruce, což od počátku nemělo šanci na úspěch, protože muži z vesnice byli zruční v práci s rýčem a motykou, nikoli však s mečem. Jarko to věděla, a proto se teď chvěla strachem. Seděla v koutě srubu společně s matkou a dvěma mladším sestrami – šestnáctiletou Espen a o dva roky mladší Rachel. Z venku k nim doléhal válečný pokřik seveřanů, třeskot mečů a dupot nohou prchajících ochránců vesnice.
Dveře srubu se rozlétly, jimi vběhl otec a povzbuzoval ženy k rychlému odchodu. Dříve než se vůbec stačily zvednout, vchod do místnosti zakryla mohutná postava Borga, jednoho z obávaných severských válečníků. Borg se musel sehnout, aby vůbec prošel dveřmi. Místnost se naplnila jeho horkým dechem a sebevědomí, které z něj vyzařovalo, nutilo celou rodinu bezhlesně se choulit čím dál víc k sobě. Všichni hleděli na obrovský meč, jenž třímal v pravé ruce, jakoby to byla součást jeho samého. Větší zděšení však způsobovalo to, co svíral v ruce druhé. V ní za límec vesty táhl omráčeného Tema, jehož váhu, přestože byl jedním z největších mužů vesnice, snad ani necítil. Z Borgových pohybů více než z jeho dunivé řeči všichni vyrozuměli, že každý, kdo se nepodvolí, musí být potrestán a chystal se před zraky jeho rodiny stít nebohého Tema.
I přes všechno zděšení nedokázala Jarko od mohutné Borgovy postavy odtrhnout oči. Jeho jen několika pruhy kůže pokryté svalnaté tělo stále přitahovalo její skelný pohled. Byl silně zpocený a odlesky světla svíček mu dodávaly téměř démonické vzezření. S mečem připraveným k střelhbité smrtící ráně přišel až těsně ke skupince krčících se postav.
Jarko cizincova postava i vůně zpoceného těla doslova hypnotizovala. V momentě, kdy Borg stál na dosah ruky od ní a chystal se Temovi uštědřit poslední ránu, jakoby zbavená smyslů napjala ruku k Borgovu stehnu a nervózně jej začala hladit. Sama dál zůstávala klečet skrčená v koutě a kolem ní se choulila i celá její rodina.
Všichni včetně Borga hleděli na její počínání. Rodina s obavami, Borg s rozpaky. Dokonce zapomněl dokončit smrtelnou ránu a díval se, jak Jarko přikládá na jeho pravé stehno i druhou ruku a silně jej obouruč tře od kolene stále výš, až obě ruce zmizely pod bederní rouškou.
Možná Jarko vůbec necítila blízkost smrti nebo ji právě naopak její přítomnost natolik vzrušovala, že se celá přitiskla k Borgově noze s tváří přiloženou k jeho holému stehnu. Její levá ruka pod rouškou putovala na jeho zadnici, kde pevně tiskla půlky, zatímco pravačka po chvilce váhání a hlazení na tříslech nedočkavě sáhla po jeho mohutných koulích, které ihned začala mnout a natahovat.
V tu chvíli se i Temu probral z mdloby a stejně jako celá rodina nevěřícně přihlížel, jak vzrušením omámená Jarko začíná pod bederní rouškou honit tomu obrovskému cizinci jeho barbarské péro.
Zprvu povadlé a masité přirození se rychle plnilo krví. Nejdříve zpod roušky vykoukl směrem k zemi ohnutý žalud, který se však brzy začal zvedat a odhalovat všem přítomným pohled na obrovský pyj. Ten byl po týdnech nepoužívání plný zadržované energie a vyzařoval krom vábného aroma i jakési kouzlo, jež přitahovalo pohledy všech přítomných.
I Borg sám sebe takhle vzrušeného, přestože již měl mnoho žen, zažil poprvé a nevěřícně zíral na svůj trčící třiceticentimetrový tmavý úd a na malou bílou ručku Jarko, která jej svírala pod žaludem a napínala uzdičku k prasknutí. Veliký rudý žalud pulzoval krví jako bojovníkovo srdce a svou nestydatou nahostí lákal Jarko k ochutnání.
Ta jeho volání s rozkoší podlehla. Pomalu ohnula pružné kopí do boku směrem k sobě, labužnicky rozevřela svá drobná ústa a v mžiku se její vlhké rty začaly klouzat po horkém žaludu. Díky jeho rozměrům do sebe dokázala vsát právě jen tu rudou bambuli a ihned vtlačila jazyk do spáry rozdělující ji vedví.
Jarko slastí ani nedýchala. Vlhkým, zastřeným zrakem hleděla nahoru do Borgova zarostlého obličeje. Ten naopak dýchal stále rychleji a cítil, že se jeho válečnická vášeň mění ve vášeň samce, který se chystá vystříkat nahromaděné semeno.
Mladší sestry i matka se pohledem vpíjely do slin, které Jarko vytékaly z koutků úst a posléze odkapávaly táhlým kápnutím z brady na zem. Ani jedna z nich se nedokázala ovládnout natolik, aby si rukou alespoň chvilku netřely jejich umáčené kundičky. Také Temu a jeho otec, byť vědomi si toho, že jeho sestra respektive dcera kouří jejich smrtelnému nepříteli, sledovali uhranutě její nádherná ústa, jak rytmicky kloužou po Borgově žilnatém mužství a sami si, snad nevědomky, zamačkávali přes kalhoty bouli, jež se jim dmula v klíně.
Borgův dech se měnil v hlasité chrčení. Jeho penis ještě více ztvrdl, napínal Jarko tvář a toužil se z ohnuté polohy napřímit a tím uvolnit průchod gejzíru semene. Jarko však dál panovnicky svírala jeho mužné žezlo, oblažovala jej neskutečným vykuřováním a neustávala v honění.
Borgovy koule už byly plné vroucího spermatu, které mu ve snaze dostat se ven z jeho těla způsobovalo rozkoš i bolest zároveň. Jeho tělo se napínalo a většinu své energie soustředilo právě do podbřišku. V okamžiku, kdy už cítil, že sání od Jarko dál nemůže vydržet, sebou Borg trhl v bocích, jeho pták s hlasitým mlasknutím opustil ta lačná ústa, zapružil a vztyčil se do přímého směru. Péro sebou rytmicky škubalo do úderů Borgova srdce.
Jarko málem spadla, když jí úd vystřelil z úst. Stačila se však zachytit Borgových koulí, které teď silně mnula a hleděla jako přes mířidlo směrem, kterým trčel tento překrásný exemplář mužského pohlaví. Teď si teprve Jarko uvědomila, že celá její rodina sledovala veškeré její počínání. Nejvíce pak s otevřenou pusou zírala Rachel, na kterou teď ze vzdálenosti asi půl metru mířil Borgův obnažený žalud s pomalu se rozevírající prasklinou uprostřed a ze kterého ještě odkapávaly sestřiny sliny. Jarko opět sevřela mohutný pyj a sotva stačila zapumpovat, Borgovi se vydrala z hrdla jakási nadržená obdoba válečného pokřiku a z ptáka mu začaly vyletovat dlouhé stříbřité cákance.
Vůně semene naplnila místnost. Na nevěřícně hledící Rachel dopadal jeden teplý mazlavý výstřik za druhým. Její obličej se už leskl jako diamant a kapky, které dopadly na bílou tuniku, zprůsvitňovaly látku v místech, kam se vsákly. Jarko nepřestávala masírovat tu stříkající hadici. Proud semene pomalu slábnul a teď se jí jako had ovíjel po ruce. Borg těžce oddechoval a snažil se přijít na to, jak vyváznout z této situace, jíž rozhodně nebyl pánem.
Jarko snad ani nedýchala a pozorovala členy rodiny. Z od hlavy k patě ostříkané Rachel sjela pohledem na matku a Espen, které obě měly ruce v klíně, hlazením piček dávaly průchod svému vzrušení a dívaly se při tom na semenem vonící Rachel. Ta se teď nesměle jala olizovat sperma, jež jí uvízlo na rtech.
Neméně však Jarko ohromil pohled na bratra s otcem. Ti si právě dolovali své mužství z napnutých kalhot a stejným tempem, jakým teď Jarko honila Borga, se také přiváděli k osvobozujícímu výstřiku. V tomto orgastickém rozpoložení spatřila Jarko svoji rodinu naposledy, neboť ji Borg v následující vteřině omráčil, přehodil si ji přes rameno a odnesl do své vesnice jako svou nejcennější válečnou kořist.
