Během dalších let na základní škole jsem si postupně uvědomoval a zařazoval svou úchylku, či libůstku. Postupně jsem zjišťoval, že mým ostatním kamarádům se na holkách líbí jejich prsa nebo zadečky, ale nohy a bosá chodidla ne. Pokud jsem tedy chtěl „zapadnout“ a najít s nimi společnou řeč, musel jsem se přetvařovat. Ovšem ať již jsem jim říkal cokoli, ve skutečnosti se mi líbily a nesmírně mě vzrušovaly nožky mých spolužaček a vše co s nimi souviselo. Pozoroval jsem je při přezouvání, dotýkal jsem se v šatně jejich botiček nebo k nim čichal a také jsem je „nutil“ chodit bosky…
Přišel jsem na to náhodou. Jedna z mých spolužaček v létě kdesi ztratila své přezůvky. Venkovní obuv byla ve třídě přísně zakázaná a proto jí nezbylo nic než být celý den v ponožkách. Příští opomenutí nebo „dočasná ztráta“ už nebyla náhodná. Spolužačce, jejíž nožky jsem chtěl pozorovat jsem schoval přezůvky a po vyučování nenápadně umístil tak, aby je opět nalezla. Některé spolužačky si nechtěly ušpinit bílé ponožky a proto si je sundaly a chodily bosé. Já se pak snažil celý den sedat za onu dívku tak, abych mohl pozorovat její chodidla. Většinou jsem si představoval, že jsem donucen dívce očistit umazané chodidla jazykem a mnohdy jsem při této představě v lavici i masturboval.
Někdy na začátku léta, v sedmé třídě, v rámci pionýrské schůzky, vyrazila celá naše třída k vodě. Utábořili jsme se u jedné z místních říček, svlékli do plavek a naskákali do vody. V té době se mi v naší třídě líbila dívka jménem Lucka. Byla to sebevědomá, chytrá blondýnka se sportovní postavou. Nejméně třikrát, díky mě, ztratila a opět nalezla své přezůvky a musela celý den chodit bosa. (Byla z těch dívek, které si raději umazaly chodidla než ponožky). Lucka se svými kamarádkami a s dalšími spolužáky dováděla ve vodě, ale mě už to nebavilo a tak jsem vylezl na břeh a opaloval se.
Jak jsem tak ležel na trávě a pozoroval děvčata ve vodě všiml jsem si, opodál složených Lucčiných svršků. Leželo tam její tričko, džíny a samozřejmě také tenisky a v nich bílé ponožky. Již dříve jsem si s hrůzou uvědomil, že pro svou „vášeň“, jsem občas schopen dělat dost riskantní věci, které by mohly v nejlepším případě skončit pěkným trapasem. Řekl bych, že v těch okamžicích za mě přemýšlel spíše můj… Stejně tomu tak bylo i tenkrát u řeky. I když ve vodě bylo dvacet mých spolužáků a pionýrská vedoucí, přesunul jsem se nenápadně k Lucčiným svrškům, z jejích tenisek vzal jednu z jejích ponožek a dychtivě si ji přitiskl na obličej.
Již jsem předtím několikrát k dívčím ponožkám a botičkám čichal a stejně jako jindy, tak i teď mi to způsobilo pořádnou erekci. Ujistil jsem se, že z vody na mě není vidět – pokud někdo nevyleze na břeh – a začal jsem masturbovat. Nevím co mne to napadlo, ale když sem byl v nejlepším, nasadil jsem si Lucčinu ponožku na ztopořený penis a celou dávku semene nastříkal dovnitř. Uvolněně jsem vydechl, povolil napjaté svaly a… někdo šel… Zastrčil jsem ochabující úd tak rychle, že jsem sykl bolestí a chtěl jsem ponožku vrátit na místo, když…
„A mám tě, zloději hanebný, “ křikla smějící se Lucka. Panebože, je to tady, řekl jsem si. Rychle vymyslet nějakou výmluvu… Naštěstí dokážu být v těchto okamžicích velice duchapřítomný. „Dostala“s mě,“ řekl jsem, rychle vrátil ponožku do její boty a zvedl ruce nad hlavu. „Jsem proradný lupič a chtěl jsem nebohou okrást o jediné šaty. Jedinou omluvou pro mne by byl pohled na tvou téměř nahou krásu, kterou by se mohli těšit všichni kolemjdoucí.“ Dokončil jsem svůj proslov, při kterém – ač jsem se snažil vypadat klidně – mi ruce vibrovaly nervozitou.
V hlavě mi kmitaly myšlenky na Lucčinu reakci, kdyby zjistila, co jsem dělal s její ponožkou. Lucka se, ale docela přirozeně rozesmála. „To jsi mě překvapil. Nevěděla jsem, že se ti moje tělo líbí tak, že by ses dopustil i krádeže.“ „Jsem tvým tajným obdivovatelem a ctitelem, má paní,“ pronesl jsem záměrně s hlubokým úklonem, který zakryl mou, stále se vzdouvající, chloubu. Moje poslední věta téměř zanikla v křiku ostatních spolužáků, kteří také vylezli na břeh a začali se oblékat. Zhluboka jsem si oddechl a ze srdce mi spadl příslovečný kámen.
Zhruba za týden jsem jel na kole od kamaráda a na autobusové zastávce mou pozornost upoutala kráska v bílém triku a šortkách. Zpomalil jsem, abych si ji prohlédl… a najednou se otočila a usmála se na mě. Byla to Lucka. Zastavil jsem, dali jsme se do řeči a já se dozvěděl, že byla hrát tenis a teď čeká na autobus domů. „Nechceš mi dělat taxík?“ navrhla. „Samozřejmě, pokud se smíříš s jistým nepohodlím.“ Lucka si tedy sedla na rám a já jsem vyrazil k našemu domu. Byli jsme asi v polovině cesty, když Lucka navrhla přestávku, aby si mohlo odpočinout její „pozadí“, mučené tvrdým rámem, mého kola.
Sedli jsem si na lavičku a zapředli nevinný hovor o počasí. Najednou se mi Lucka podívala přímo do očí a zeptala se: „Jak to bylo tenkrát u vody s tou ponožkou?“ „Myslíš to, jak jsem ti chtěl schovat šaty, abys musela jít domů v plavkách?“ zasmál jsem se, ale pořádně ve mně hrklo. „Ne, chci vědět co jsi chtěl udělat doopravdy.“ „Ale já opravdu.. chtěl.. abys..,“koktal jsem a hledal nějakou vhodnou výmluvu. „Hele, buď mi řekneš o co šlo, nebo rozhlásím, kdo holkám ve třídě schovává boty.“ „Jak to víš,“ vyhrkl jsem, naprosto vyvedený z míry. Vítězně se ušklíbla. Prakticky jsem se přiznal. „Domyslela jsem si to. Jednou jsem tě viděla v šatně a zdálo se, že držíš v ruce boty a někam je strkáš. Moc jsem nad tím nepřemýšlela, ale když jsem u řeky lezla z vody a tys držel v ruce mojí ponožku, docvaklo mi to.“
Chvilku jsem seděl, přemýšlel o tom jak si ze mě celá třída bude dělat legraci, a pak jsem se rozhodl. Vyklopil jsem jí všechno. Řekl jsem jí o tom proč schovávám boty, proč jsem držel v ruce její ponožku (detaily jsem nerozebíral) a taky vše o svých snech a představách. „No, myslím, že to je docela lichotivé, že ti tak líbí moje nohy. Myslím, že by se mi docela líbilo, kdyby mi kluk líbal nohy.. Ovšem nic jiného.,“ řekla klidně Lucka. „Jasně,“ ušklíbl jsem se hořce. „Bylo mi jasné, že si ze mě budeš… Co jsi to říkala?!?!“ „Že jestli se ti moje nohy líbí tak jak říkáš, můžeš mi je líbat.“ „To je skvělý. Fakt.. já.. Ale kde bysme.. to..“ „Tady,“ řekla Lucka důrazně. „Nebo se bojíš? Tak to s tou vášní pro moje nožky nebude, tak…“ „Počkej, zadrž, já se jen ptal. Překvapila“s mě. A taky potěšila. Já.. jasně, že mi to tady nevadí.“
Začal jsem mít hrozný strach, že si to Lucka najednou rozmyslí a že to po čem jsem tak toužil uteče pod rukama. Rychle jsem si před ní klekl a jemně jí položil ruce na kolena. Chtěl jsem se jí podívat do očí, ale uhnula pohledem. Vzal jsem to jako výzvu. Roztřesenými prsty jsem začal rozvazovat tkaničky na jejích teniskách. Po nekonečné době se mi jednu podařilo rozvázat a také zout. Neodolal jsem a hladově jsem políbil její nožku v bílé ponožce. Lucka slabě vzdychla a zavrtěla se.
Přitiskl jsem si její nožku chodidlem k obličeji a cítil jemnou a pro mne velice příjemnou vůni jejího potu. Cítil jsem jak mi ve spáncích buší krev. V kalhotách mi začal pulzovat můj nástroj. Hrozně se mi chtělo ho vyndat a pořádně si jej vyhonit, ale ovládl jsem se. Pomalu jsem Lucce stáhl ponožku a pokryl jsem její nárt a jemné prstíky polibky. Se zavřenýma očima jsem svými rty a špičkou jazyka zkoumal tvar jejího chodidla. Bál jsem se, že mne Lucka přeruší, ale nijak mi nebránila, ani když jsem její drobné prstíky začal cucat. Bylo to nesmírně vzrušující. Mít v ústech prstíky, které jsem obdivoval a tajně okukoval ve škole. Můj penis konečně neudržel přetlak. Tiše jsem zaúpěl a začal dlouze a prudce stříkat do kalhot.
Lucka si všimla, že se něco děje. Snažil jsem se skrýt mokrou skvrnu v rozkroku, ale všimla si ji. „Ty dobytku! Kruci.. pusť, ty čuně,“ spustila na mne a snažila se vyškubnout. „Počkej Lucko, nezlob se. To je tím, že se mi tak líbíš. Já za to nemůžu,“ snažil jsem se jí uklidnit. „Nech mě. Seš dobytek a úchylák.“ Lucka se mi vytrhla, bleskově se obula a vyrazila pryč. Chtěl jsem běžet za ní, ale uvědomil jsem si, že vypadám, jak kdybych se.. Musím počkat, až to uschne. Zatraceně, tak dobře to začalo…
