Děvečka na statku, šla kolem stodoly. Najednou ji čísi ruka hrubě zacpala pusu a druhá hrubě zkroutila ruku za zády. Zkusila křičet a zaškubala se v pevném sevření. Odpovědí jí byla šílená bolest v ruce a výhružný šepot do ucha: „Buď zticha ty Děvko!“
Hrozba zmrazila její odpor. Odtáhl ji dovnitř na seno. „Zůstaň ticho!!!“ Ruka co zakrývala ústa uvolnila stisk a začala se sunout dolů, uchopila levý prs a brutálně ho zmáčkla. Bolestí vykřikla.
„Tak ty nebudeš poslouchat co ti říkám!!!“ Mocná facka jí mrštila do sena. A ihned na ní dopadla těžká postava zkroutila ruce a záda a začala je svazovat opratěmi. Cítila jak je z ní servána sukně a trhána na cáry které jí byly surově nacpány do násilím otevřené pusy.
Že zmizela blůzka zjistila drsným stiskem obou prsů. Bolestí sebou škubla. „Tak ty pořád nedáš pokoj! Však ty poslechneš ještě ráda.“ Za spoutané ruce zdvižena a ohnuta přes balíky slámy trčela holá zadnice nestydatě vzhůru. Připadala si sprostě ponížená a vtom dopadla první rána, a bolest zahnala všechny ostatní myšlenky pryč.
Křik a pláč skončily v cárech sukně. Po 25ti ranách ji pálily obě půlky i stehna – přestávka – konec? Zasvištění řemenu posunulo předchozí výprask k přijatelným prožitkům a děsilo pokračováním výprasku.
Rána dopadala za ranou až zadnice zářila rudými pruhy. Vše pálilo. Skoro ani nevnímala jak ji uchopily hrubé ruce, ale když ji přitáhly výše a cítila jak do jejího zničeného a pokořeného zadečku vniká mohutný úd násilníka dostoupilo její pokoření vrcholu.
Bral si jí tvrdě a bezohledně. Mocnými přírazy do celé hloubky. Nejen že měla zadek v jednom ohni z předchozího výprasku, ale její otvůrek roztažený do maxima musel přijímat hrubou sílu násilníka.
Když se konečně udělal, vytáhl ho a jí z otevřené zneužité dírky vytékalo jeho sémě a stékalo jí po stehnech. Povolil uzly na jejích rukou a se slovy: „Příště si to zopakujeme trochu jinak!“ zmizel jak pára nad hrncem a nechal ji samotnou v jejím ponížení zapatlanou od jeho sémě uprostřed sena.
