Asi měsíc poté co už pomalu přestávala být ostražitá v okolí stodoly po předchozím zážitku, šla přes dvůr vyhodit zbytky do chléva. „Ani nehlesni!“ zmrazil ji hlas co ji děsil ve snech. Ztuhla.
„Zůstaň pěkně potichu!“ Ne to nebyl sen – roztřásla jí realita. „Dívej se očima k zemi a pojď!“ „Však víš kam!“ Celá se třásla, ale neodvážila se neposlechnout a se zrakem na svých dřevákách zamířila ke stáji.
U vrat zaváhala. Prudká rána na zadek jí postrčila dovnitř. „Jen dál holubičko!“ „A hadry dolů!!! Nebo ti mám pomoci?“ výhružně se napřáhla ruka.
Zapadla petlice na vratech – není útěku. Začala se svlékat. „Oči nech na podlaze Děvko!“ Neochotně opouštěly svršky třesoucí ruce – až stála nahá uprostřed.
„Na kolena!“ Klesla před ním na kolena. Přímo před jejím obličejem si rozepl příklopec a vytáhl tuhnoucí úd. „Otevři tu tvou lačnou hubu!“ Zděsila se, ale bolest stažených vlasů je donutila dělat co chtěl.
„Pořádně ho saj a opovaž se kousnout!“ a vrazil jí ho dovnitř. Chvilku se nechal oblažovat a pak ho vrazil až do krku a začal k ní normálně přirážet jak do kundy. Trpně držela. Jeho další prohlášení v ní však zmrazilo krev.
„Tak co pánové, prvotřídní děvka jak jsem říkal ne?“ Do krku jí explodovala dávka jeho semene, měla co dělat aby se neudusila, držel jí pevně za vlasy nedovolil jí ho vyndat dokud vše nespolykala. Když jí pustil, klesla uckajíc na všechny čtyři. V okamžiku toho litovala když ji uchopily silné ruce za zadek a někdo se brutálně narval do její pičky.
Vykřikla bolestí. Hlavu jí zvrátila bolest vlasů a do křičících úst vstoupil další násilník. Připadala si jak na grilu, zneužívaná naráz ze dvou stran. Tvrdě jí šukali z obou stran, přírazy toho zadního jí rvali kyj prvního hluboko do krku. Sotva přemáhala dávení.
Zadní násilník se vystříkal dovnitř a sotva vyklouzl ven nastoupil na jeho místo první násilník a jeho ruce se začaly dobývat do análu. Za prvním palcem vnikl druhý a roztahoval půlky od sebe.
Změnu znásilněného otvoru ani nepostřehla, neboť výstřik do krku ji zaskočil nepřipravenou a přinesl jiné starosti, než hrubě roztahovaný analní otvor.
Sotva dopolykala strhl ji ten zadní na sebe na zem. „Teď se hýbej sama!“ Nic. Pálivá rána dopadla na pravé stehno. „Neslyšíš děvko!“ Pomalu se začala zvedat a spouštět na tom tvrdém ohonu. V mysli se přistihla při myšlence že je to snad i příjemné, ale rychle to zahnala.
„Zakloň se ať dosáhnu na kozy!“ Hrubé ruce stiskly její prsa v bolestivém sevření. „Tak co pánové, komu už stojí, tak ať ji vezme zepředu do kundy.“ Zděsila se. Dole dva naráz to snad ne?
Odpovědí bylo jednoznačné prudké vniknutí. Rozjeli sehraný koncert přírazů – dokud se v malém odstupu neudělali oba. Ukojeni, nechali ji sklouznout do sena kde ležela na boku a z obou dírek jí vytékalo sperma. Ne tak spokojen byl třetí muž.
Přistoupil k ní se slovy: „Vida děvka už si užívá dvojáka a mě ještě nevykouřila.“ „Koukej si tady sednout na balík slámy, tady máš násadu od vidlí do tvé nenasytné kundy aby sis ji mohla honit a pořádně mě vykuř!“
Děvečka si dává násadu jak to nejhlouběji jde a honí si rukou poštěváčka, vtom přistupuje muž chytne ji za vlasy a začne jí šukat do pusy stejně jako předtím zezadu do kundy. Když konečně stříká svou dávku do krku děvečka už zkušeně polyká.
Utrpení ale není konec. Ohnuta přes balík slámy přijímá výprask opratěmi – to proto aby mlčela i u zpovědi. A potom se je jí pro ochotu na příští spolupráci vražena násada do análu.
Zanechajíc zneužitou nebožačku, zmizeli násilníci tiše jak voda v potoce, nechajíce plačící děvečku jejímu pokoření.
