Andulka badatelka II.

Stal se ze mne francouzský výzkumník. Aby mi dodala Andulka chuť do vzdělávání, tak začala s pokusem jako první. Lehl jsem si na znak a Andulka zkoumala mou pěkně naběhlou žílu.

Bylo to moc příjemné, když si mi s ním hraje a laská ho někdo jiný než já. Provětrala mi i činky a chválila je, jak jsou pěkné do ruky a vařící. Toho jsem si nikdy nevšiml.

Když si vzala penis do pusinky, bylo to ještě hezčí. Měla pusinku rozpálenou víc než já trčící penis. Dělala ty směšné a tak krásné pohyby nahoru a dolů. Pak zkusila kroužky doprava a doleva. Bylo to vzrušující a držel jsem jako beran a potichu jsem vzdychal blahem. Zeptala se: ,,Jak se ti to líbí?“ Zmohl jsem se na jediné slůvko: ,,Moc!“

Bezkonkurenční bylo, když dělala, že mi ho ukousne a přejížděla zoubky přes žalud. Bylo na ní vidět, že ji to dělá velkou radost a potěšení. To samé jsem cítil já. Hlavně když mi zašmejdila jazykem na přechodu mezi žaludem a uzdičkou. Nebylo to špatné, ale k orgasmu by to trvalo věčnost. Bylo to hezké šimrání, jako by mi tam lezli maličcí mravenci.

,,Andulko, odpočiň si, já chci tvou buchtičku.“ Prohodili jsme si pozice a zdědil jsem pod kolena, abych si je prý neotlačil, polštář. Andulka si lehla na znak, pokrčila nožky, roztáhla stehna, a když jsem si k ní klekl, měl jsem její růžovou buchtičku jako ,,městečko na dlani“, před sebou.

Byla to nádherná jeskyňka a čekala na svého speologa. Pohled to byl krásný. Byla celá sametová. Poštěváček byl malinký cancourek a schovával se.

,,Pepčo, jestli pak víš, co je to poštěváček a kde je?“ Než jsem si srovnal myšlenky, odpověděla Anička za mne. ,,Je to vlastně v malém provedení zakrnělý mužský pinďour, který stráží to, co je pod ním!“ ,,Odkud víš ty podrobnosti?“ zeptal jsem se. ,,Z Neireportu a z jedné chytré knížky,“ odpověděla v toužebném očekávání.

,,Pepčo, jestlipak víš, co má penis a poštěváček společného,“ zeptala se ještě. Nevěděl jsem. ,,Přece žaluda!“ dodala. ,,Žaluda?“ divil jsem se překvapeně. ,,Ano! Teď si roztáhnu u poštěváčku kůžičku prsty, kterému se říká také klitoris a jukne na tebe ten maličký žalud. Vidíš ho?“

Viděl jsem něco malinkého, co najednou vyjelo na světlo boží a hlásil hlavičku, jako malinký hrášek. ,,No a ten ty můj, zlatý kluku, má stejnou citlivost, jako ten tvůj velký žalud.“ dodala.

,,V tak malém kousíčku masíčka, máš tak velkou rozkoš?“ dodal jsem překvapeně. ,,Četla jsem, že ano, tak to spolu vyzkoušíme, jestli je to pravda, pravdoucí. Zkus po něm přejíždět svým, doufám, že mlsným jazýčkem.“

Zkusil jsem to. Při prvním pohlazení jazykem sebou škubla a dala prstíky na stranu. ,,Pepo, to byla síla, když ho mám obnaženého a přelízneš ho celého naplno. Zkus se na něj pomalu jako dobývat a já Ti budu říkat, co je hezké, co se mi líbí a v čem můžeš tak hezky pokračovat.“ dodala.

S francouzským milováním jsem neměl dodnes vůbec žádné zkušenosti a ani mě to v minulosti nelákalo a nenapadlo. Uznával jsem menší oboustranné pomazlení rukou a pak na to hupnout. Za dvacet minut bylo většinou vymalováno.

Erotika je nádherná a ještě hezčí je objevovat nové uspokojení, o kterém nemáte potuchy, že existuje. Když máte vynalézavou milenku a shlédnete s ní pár porno kazet, začne vás to také lákat. Když máte i toužící paní učitelku současně při ruce, je to super.

Pohled na nádhernou jeskyňku a myšlenky na vše, co s ní mohu dělat, mě vzrušovaly. Cítil jsem přes jazyk krásné mravenčení i v penisu, z toho nového a mnohem delšího propojení našich pokladů.

Andulka zčista jasna přestala mluvit. Podle spokojeného vzdychání a zrychleného dechu jsem poznal, že to, co dělám, dělám dobře. Ten maličký poštěváček se po mé předpisové a velmi důkladné masáži, pěkně a rapidně zvětšil.

Zkusil jsem ho pro změnu sát a protahovat přes rty. Natáhl se i na délce. Zkusil jsem ho natáhnout a pouštět. Andulka se zmohla jen na ,,Pepo! Ještě!“

I mne to vzrušovalo a šáhl jsem si na pinďoura a měl jsem ho tvrdého jako z hladké žuly. Natahoval jsem poštěváčka a pouštěl. Měl jsem ho plnou pusu. Napadlo mě zkusit to s pysky.

Nejdřív malými, které za chvilku byly velké a pak velkými, které byly jak ouška malého slona. Bral jsem vše postupně a pak zase náhodně na přeskáčku. Andulce se dmula prsa, bříško a vydávala hlasité vzdechy.

Jazykem a rtíky jsem šmejdil po buchtičce a vzpomněl jsem si, že jsem do akce ještě nezapojil svého ,,průzkumáka,“ prst ukazováček.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *