S Andulkou jsme se milovali pravidelně třikrát v měsíci. V tom životním a pracovním blázinci nám to oběma maximálně vyhovovalo. Těch pár stovek za hotýlek a pár pozorností se dalo utáhnout. V nevěstinci bych se nedoplatil. Tam mohou prachatí podnikatelé, pro které tisícovka je jak pro mne dvacka.
Andulky pořád ještě manžel, se opět přemístil z trucovny od rodičů domů a sliboval jí už po několikáté hory, doly. Nejvíce ze všeho mu vadilo, že manželce neschází. To nemohl vydýchat a začal nejen žárlit, ale kontrolovat kam jeho ženuška chodí a s kým.
Se mnou prožívala nádherné chvíle a doma měla horší peklo, než když její mužíček chlastal. Nemakal, neměl prachy a smrděl doma. Když vás oba hlídají vaše drahé polovičky, které i něco nekalého tuší, tak více věrohodných výmluv se za měsíc vymyslet nedá. Pro mne ten týden domácího odpočinku byl dobrý akorát na to, abych se vzpamatoval, splnil také doma povinnost a dva dny před milováním se zase na Andulku a její tělíčko s nádhernou buchtičkou těšil.
Když se tak relativně málo vidíte i milujete, má to, věřte mi nebo ne, velkou výhodu. Jste si velmi vzácní a tím pádem vám to hodně dlouho vydrží. Kdo může říci, že má jednu milenku jedenáct let. Málokdo. Možná já jediný. V širokém okolí nikoho takového neznám. A mezi našimi celebritami bych byl tutově za Dinosaura.
Nic nového jsme už nevymýšleli. S francouzským milováním jsme začínali vždy. Většinou Andulka. Časem se tak namlsala a vytrénovala, že jsem začínal jedině já. Stačilo mi necelých pět minut, abych dovedl Andulku ke klitorisnímu orgasmu. Vylepšil jsem ho zajímavou věcí. Když Andulka byla, úplně jsem přestal. Pak jsem špičkou jazyku jen cvrnkal do obnaženého žaludu, který na mne koukal z malé jamky, zhruba ve vteřinových intervalech a natáhl jsem Aničce orgasmus na neskutečných deset až patnáct vteřin. Tak dlouho jsem cítil pulsování její buchtičky na svém ukazováčku vevnitř.
Polohy jsme pak různě kombinovali a někdy to bylo v posteli jak stěhování národů. Když se Andulka vrátila z čtrnácti denní dovolené, tak byla velmi odpočatá a měla zase nápad, o kterém se jí sice nezdálo, ale po kterém strašně toužila. Oprášila tajně, jak jsem se později dozvěděl, vibračního robertka, kterého si ještě koupila, než jsme se na inzerát poznali. Při mazlení jsme se jen hladili a povídali. Cítil jsem, že má nějaký problém. Šla jako vždy rovnou na věc.
,,Pepo, přemýšlej se mnou. Víš co vyzkoušíme? Moc mě zajímá, jestli bych mohla prožít klitorisní i vaginální orgasmus najednou a současně. Když mám v buchtičce penis, tak mě nemůžeš cumlat klitoris. Když mě cumláš klitoris, tak tam nemám zase penis. Vymyslela jsem, jak by to šlo oboje!“
,,To by mě zajímalo jak?“ odpověděl jsem. ,,Cumlal by si mě a ještě bych tam měla penis!“ odpověděla. Přispěchal jsem s nápadem, že místo jednoho prstu bych tam mohl mít dva i tři. ,,Pepčo to není ono! Řešení mám v kabelce!“ a už otevírala kabelku a z ní vytáhla robertka. ,,Nebudeme nic vymýšlet a zkusíme se spolu o tu moji radost podělit. Ty mě budeš cumlat a já si ji budu protahovat robertkem.“
Souhlasil jsem. Co mi vlastně jiného zbývalo. Nechápal jsem, když mě má po ruce a čtrnáct dní odpočatého, na co potřebuje debilního robertka. Asi se s ním na dovolené nějak skamarádila. To bylo jediné, co mě napadlo. To je jako kdybych já si nyní začal honit pinďoura, když ji můžu přelíznout buchtičku a pak si pěkně skočit. Pořád je ale lepší, když si užívala s robertkem, než s nějakým džigolem. Vlastně mohu být rád.
,,Nejdříve se pěkně pomazlíme a pak se do toho dáme Pepo!“ dokončila náš dialog. Když jsem viděl svého umělého konkurenta, kterého vytáhla, jaká je to kláda, tak jsem podotkl, že si s ním svou buchtičku pěkně vytahá. ,,Neboj, mě to dráždí nejvíce na vstupním hrdle. Moc daleko si ho dávat nebudu!“
Abych dostal větší chuť do experimentu, začala mi penis pěkně cumlat. Věděla, jak na mne. Dovedla mě s mírou a nenapodobitelným vkusem potěšit a nažhavit, abych já potěšil a udělal ji. Pak mi tu všechnu nádheru dokázala i s vysokými úroky vrátit.
Prohodili jsme si pozice a prošmejďoval jsem jí buchtičku, kterou jsem patnáct dní neviděl a už mě scházela. Když začala od samého začátku pěkně vzdychat, tak si tam začala strkat mého konkurenta. Docela mě omezoval a vadil. Zajel do ní jak já.
Cumlal jsem poštěváčka, jak jsem nejlépe uměl a Andulka si protahovala pomalounku, polehounku kočičku. Na krajíčku vibrátor zrovna neměla. Na chvilku jsem přestal a koukal, co se děje. Moc mě začalo vzrušovat, když s ním zajíždí do buchtičky, tak jak jí tahá laple dovnitř.
Když vytahovala robertka ven, tak si laple tahala zpátky a byly pěkně prokrvené a nezvykle a pěkně se natahovaly jak žvejkačka. Jako by se robertka při pohybu ven nechtěly pustit. Bylo to zajímavé a nezvyklé pokoukáníčko.
,,Pepo! Neflákej se!“ ,,Andulko to je nádhera, jak si vytahuješ a zatahuješ pysky. Moc mě to vzrušuje, že bych na to nejraději skočil!“ ,,Dočkáš se!“ Skočil jsem opět na poštěváčka a rozjel jsem a správně tušil závěrečnou fázi. Jen mně vadilo, že nemám v buchtičce prst a na klitorisu nic zatím necítím. ,,Pepo už to bude! Jeď!
Nejdřív klitorisní a pak si to dorazím podle chuti já!“ Takové byly instrukce. Robertkem přestala hýbat a začala vzdychat víc a víc až začala křičet: ,,Už to je! Přestaň! Já sama!“
Poslechl jsem a viděl nezvyklé divadlo. Musela to být síla. Andulka sebou šila jak smyslů zbavená. Roztahovala stehna a zase je dávala k sobě. Robertka téměř vytáhla, aby si ho vzápětí vrazila do buchtičky celého. Pak ho tam nechala, roztáhla nožky a pustila.
Když samovolně vyjel o pár centimetrů ven, tak si ho dorazila zpátky, lásky-plně ho objímala stehny, pomazlila se s ním a zase roztáhla nohy, aby sám vyjel. Navíc to komentovala: ,,To je číslo jako bejk! Já se rozkoší zblázním! Taková je to nádhera!“
Dal jsem ji pusinku, jako že končím a chci také. Pořád v buchtě ten blbý vibrátor měla. Zabíral mě moje místo. ,,Pepo vyndej mi ho! Ale pomalounku“!
Klekl jsem si k Andulce. Povolila sevření a roztáhla nožky. Pomalu vyjížděl sám. Když se zastavil, tak jsem ho pomalu vytahoval. Ani nedutala. Když jsem ho konečně vytáhl, tak se ji buchtička nezavřela, ale byla to díra jako vrata. Tak velká, i tak hluboká.
,,Andulko, ten můj konkurent ti tam nadělal pěknou paseku! Máš ji jak vjezd do tunelu!“ smutně jsem dodal. ,,Ta se stáhne! Pojď na mou hruď a pár minut u mě buď!“ laškovala a navíc spokojeně předla jako kočka.
Byl jsem nadržený a sápal jsem se na Anduličku a její pičku. Docela neochotně vyšpulila prdelku a už tam byl. ,,Milá Anduličko! Hádej jestli tam máš mého kabrňáka?“ ,,Mám, ale dnes ho máš Pepo nějakého malého!“ ,,Spíš ji máš od robertka nějakou velkou?“ odvětil jsem. ,,Vypadá to tak! Každá rozkoš něco stojí!“ dodala. Půjdeme se ošplouchnout, aby to tolik neklouzalo a studenou vodou si ji stáhnu!“
Po hygienické očistě to bylo mnohem lepší. Už jsem zase cítil, že ho mám v buchtě a ne někde v luftu! Požádal jsem Andulku aby si úplně lehla na bříško. Sedl jsem si nad ní na bobek. Když měla nožky u sebe, tak jsem konečně cítil, že je to ono a že budu. Zeptal jsem se Andulky jak je na tom. ,,Špatně! Ani ťuk!“ řekla smutně. ,,Já jsem si ji dneska snad zavařila! Udělej se a netrap mě!“
Moc jsem nepotřeboval, po tom co jsem dnes vytrpěl. Když to na mne šlo, slezl jsem z bobku a Andulku jsem zalehl obkročmo. Píchal jsem do už stažené buchtičky svým kolíkem jak divý. Na co jsem se tak dlouho těšil, tu bylo. Měl jsem toho snad půllitr. Bylo to nádherné a pěkně jsem si zakvílel. Můj penis měl zase velký svátek, na den matek.
Andulka i já jsme mazali do koupelny. Natáhli jsme se, odpočívali a konečně jsme si popovídali, jak bylo na dovolené. Posilnili jsme se chlebíčky a vínem. Andulka se začala ještě mazlit z mým lenochem. ,,Když si ho sama postavím, tak si ho ještě jednou zasloužím!“ ,,Ano!“ řekl jsem.
Už ho měla v pusince a snažila se. Moc práce ji to překvapivě nedalo. Když si hupla na koně, tak jsem ji nechal, ať si holka užije. Její překvapivý orgasmus mě nechal ještě chladným. Po něm se to začalo líbit i mě. Chtěl jsem zase zezadu.
Vyšpulila na mě prdelinku a špásovně s ní šmejdila, aby mi ztížila se trefit. Chytil jsem ji v pase, přitáhl a byl tam. Rozjel jsem se jako rychlík a za pár minut bylo vymalováno. Ani ji to nevadilo. Jen řekla, že ten dnešní začátek ji vzal 80 % veškeré chutě. Taková to byla síla.
,,Andulko! Jednou za čas by to šlo. Víš jak sis ji dneska vytahala a jaké obstrukce jsme museli dělat, aby to šlo! To za to nestojí! Vyzkoušela sis to, a dáš půl roku pokoj s experimenty!“
,,Máš pravdu, bylo to s tím robertkem super hezké, ale po tom to další, to byla pro mne už jen povinnost a radost pro tebe. Jen jsem držela a neměla z toho ten požitek jako dříve!“ ,,Andulko, nic se neděje! Je to poprvé co jsme poznali i něco ošklivého. Mysli na to hezké! To převládá a převládat bude dál. Miluji tě i tvou buchtičku!“