„Dnes večer budeš zase vyprávět další díl?“ V telefonu se ozval známý hlas. „Mám výčitky, že účty za tvé telefonování, když mi vyprávíš pohádky lezou do závratných výšek. Víš co mne napadlo? Mohla bych se s tebou sejít?“
To bylo něco v co jsem doufal a čeho jsem se zároveň velice obával. Kdo četl první díl měho vyprávění ví proč.
„Já vím, bydlím hodně daleko od tebe, ale moc toužím poznat tě osobně.“ Řekla to tak toužebně! „Miláčku co máš na sobě?“ Byla to instinktivní otázka jež mne napadla abych oddálil rozhodnutí…
„Já?“ Bylo vidět, že je trošku zaskočena mou otázkou. Nooo růžovou noční košilku s hlubokým výstřihem na hrudi.“ „Jak je dlouhá?“ „Asi deset centimetrů pod pas,“ odpověděla. „Hmmm a máš jaké kalhotky?“ „No táák copak je to za všetečné otázečky?..nemám nic..Jsem celá vzrušená a mokrá!“
Cítil jsem jak se mi v rozkroku probouzí pan velký. Hlas se mi chvěl očekáváním i studem, když jsem říkal: „Myslíš, že bychom se mohli virtualně pomazlit? Nevadilo by ti to?“
Otázku jsem vyslovil do telefonu, ale byl jsem přesto rudý studem a nervozní co na to ona. „Áááách to by šlo…“ Odpověděla vzrušeným tichým hlasem. „Představ si, že spolu na parkovišti v mém autě…“
„Anooo,“ odpověděla… „Líbám Tě na krček, ouško…pusinku…“ „Áááách…pokračuj, cítím jak jsem vzrušená…“
„Líbám Tě na pusinku…“ „Já tebe taky!“ „Otvevírám ústa a jazykem hledám tvůj…“ „Áááá,“ vzdechla… „Spouštím pomalu sedačku a ty si sundaváš blůzku…“ „Ááánoo..“ „Potom podprsenku…“ „Ááááá…“ „Já mezi tím svlékám kalhoty…“ „Hmmmm…“ „…a tričko.“ „Hmmm.“ „A pod ním máš svalnaté tělo vyholené jak mimino s kráásně mužnou hrudí…“
„Ano mám…“ v duchu jsem se jí omluvil a na chvilinku mě to vyvedlo z konceptu… „Sundavám si slipy…“ „A já svá tanga…“ „Nyní jsem si tě položil a vášnivě tě líbám… začínám na opět čílku a pomalu polibky pokračuji dolů k pupíčku…ještě jazýčkem polaskám tvé bradavky a dám si do pusiny jednu tvou kozičku…“
„Áách já cítím jak teču…áách…“ Její hlas v telefonu byl tak přesvědčivý, že jsem neodolal abych neřekl: „Krásně to hraješ…moc mne to vzrušuje!“ „ALE JÁ TO NEHRAJI!!“ Její hlas byl mírně podrážděný asi jak jsem ji vyrušil…
„Já opravdu teču a je mi krásně…pokračuj, honem ano?“ „Momentík a to jen tak tečeš?“ Její hlas zněl rozpačitě… „Noo já mám ruku dole…však víš…a dělám si to…jsi moooc krásně přesvědčivý…áách…“
Moje pravá ruka také nezahálela a třela můj úd tak,že jsem se stěží ovládal, když jsem mluvil… „Já si ho honím…“ šeptl jsem…
„Jéééé to je krása!!“ „Opravdu?“ „Ano,“ hlesl jsem. „…ááách já si ji honím ale musím své vzdechy bohužel tlumit aby mne nikdo v bytě nezaslechl… áách! Pokračuj prosííím… zašeptala vášnivě a já slyšel v telefonu její vzdechy…“
Sebral jsem všechnu sílu a pokračoval… „Dumlám tvou tvrdou kozičku jako miminko a potom pomalu lízaje tě po tělíčku dojdu k pupíčku…“ „Áááá to je krása já už asi budu!“ Ozvalo se v telefonu a já se podruhé zarazil.
Její vzdechy byly opravdové a zřejmě do rytmu masturbace jež prováděla. Překvapilo mne jak je mé vyprávění autentické! „Počkej na mne ano? Uděláme se spolu!“ „Ááánooo,“ téměř to vykřikla do telefonu a řekla POPRVÉ onu krásnou větu: „MILUJI Tě!! Opravdu mooc!! Pokračuj!“
„Moje pusina se nyní dostává do pásem božích..tvé pipinky! Jazykem líbám tvou pipinku a vnikám jím do tvého lůna…“ „Miluj mne prosíím mooc!! Tvým..čertíkem ano??!!“ Její hlas byl tak vzrušený a naléhavý!
„Ano nyní se opět přibližují obličejem k tvé krásné tvářičce a mezi tím opatrně najíždím svým čertíkem k tvé malé pipince…“ „Ááá cítím ho!“ Slyším silné vzdechy jež se zrychlují… „Vystříkej mi tvoje sperma do mne ano?“
„Miláčku, už jsem do tebe zajel a cítím krásné teplo tvé pipi, zároveň cítím jak mne chtivě svíráš… asi jsi opravdu hodně vzrušená!“ „Jsem a moooc! Už budu!“ Téměř to zvolala a začala tlumeně do telefonu vzdychat a říkat: „Ááách já tě tak miluji!“ Můj penis byl v tu chvíli jak fontána… stříkal jsem tak, že část semene dopadla na obrazovku!
„Ááách jsem hotov zašeptal jsem do chvilky ticha…“ „OPRAVDU??!!“ Zeptala se a bylo slyšet její nadšený hlas. Řekl jsem ji o té obrazovce. Zasmála se tlumeně a řekla: „No já mám pod sebou celý mokrý polštářek a budu jej muset ještě teď večer vyprat! Bylo to krásné, děkuji ti lásko! Musíme se co nejdříve setkat!!CO NEJDŘÍVE! Můžeš v sobotu přijet?“
Ta slova byla tolik krásná a zároveň bolestná! Až mne uvidí…bude ještě někdy chtít slyšet mé pohádky?… neuteče?…
