Oběd uběhl Zuzce v příjemném hovoru s Milanem až moc rychle, hodina byla skoro pryč. Povídali si o kdečem, hlavně o bydlení tady, o práci, Zuzka si postěžovala, jak je to zlé, když je Karel pořád pryč…
Milan chápavě přikyvoval, ale neměl žádné významné poznámky ani narážky. Zuzce se ulevilo a nakonec se uvolnila. Trochu se bála, když tu s ním tak nečekaně zůstala tak dlouho sama! A pohled na jeho nenucená gesta, rozehrávající svaly pod kůží, jí postupně přiváděl do stavu, kdy musela myslet na Karla a na to, že už chce, aby byl zpátky.
Hovor se zase stočil na její těhotenství, Milan obdivoval, jak velké už má bříško. „Bude to určitě holčička,“ ujistila ho Zuzka a vstala, aby na ní pořádně viděl. „Ale asi bude pěkně divoká, už začíná občas kopat,“ usmála se a pohladila si ho. Pak si rozhrnula cípy halenky ještě víc, aby dobře viděl.
Natočila se před ním do strany a nepatrně se prohnula v zádech, aby bříško o to víc vystoupilo. Gumu kalhot měla na podbřišku, jen doufala, že jí nejsou vidět kalhotky. A i kdyby, tak co, blesklo jí hlavou. Vždyť to není nikdo cizí.
Milan jí ho pochválil slovy a hlavně obdivným pohledem. „No, však si sáhni,“ vyzvala ho Zuzka a pokročila k němu. Když na sobě ucítila jeho velkou, tvrdou ruku, celá se v duchu zachvěla. To bylo tak příjemné!
Milan jí nejprve podržel na místě, pak s ní začal pomalu kroužit a hladit jí po celém bříšku. Nebyl vůbec dotěrný, zdálo se, že si prostě chce osahat celou jeho velikost. Zuzka u něj stála, ani se nehnula a najednou si přála, aby to hlazení trvalo ještě dlouho.
Když ruku, i když zjevně nerad, odtáhl, mrzelo jí to. Snad aby to zakryla, vyhrkla na něj, že se ještě vlastně nestihla převléct a že když chvilku vydrží, napraví to. Ani nečekala, až trochu překvapeně kývne na souhlas, a už pospíchala do šatny v ložnici. Cestou si hladila bříško a představovala si, že je to jeho ruka…
Bez rozmýšlení se zbavila kalhot a halenky, navlékla se do oblíbených světlých kraťasů a krátkého top a šla za ním zpátky. Byl v obýváku, obdivoval jejich velký krb a stylový koberec před ním, hustý, připomínající kožešinu.
Když se na ní podíval, roztáhla ruce a zatočila se před ním pomalu dokola: „Co myslíš, může být?“ Široce, moc hezky se na ní usmál a živě souhlasil. Pod jeho pohledem cítila, jak velká a těžká má prsa, jak se jí bříško nadouvá a jak se jí kalhotky zarývají do rozkroku.
Líbilo se jí to tak, že se rozhodla si to ještě užít. „Víš, já nikdy nevím, co na sebe. Tohle nosím doma. Anebo sukně, ty mám moc ráda. Ukážu ti jakou, jo? Klidně si sedni, udělej si pohodlí.“ Kývla rukou k sedačce a pohupujíc se v bocích zamířila znovu do ložnice.
Hlavou jí vířila změť myšlenek. Ani si nepamatovala, kdy se naposledy cítila tak živá, plná radosti ze života a ze sebe samé. A taky byla trochu vzrušená. Když se znovu převlékala, neodolala a párkrát si přejela přes kalhotky po kundičce. Samozřejmě čistě jen aby zkontrolovala, jestli už zase není moc mokrá. Bylo to dobré, sucho. I ten dotyk byl ostatně dobrý.
Sukně byla krémová, s knoflíky na boku a pasem napůl gumovým. Pečlivě ji naaranžovala tak nízko, aby stěží zakrývala pás krátkých kalhotek, které nosila (neměla ráda, když se jí cokoli vytahovalo přes břicho). Sahala jí do půli stehen. Navrchu si nechala top, ten byl taky její oblíbený. Jen jeho spodek si shrnula blíž k ňadrům, aby se odhalila co nejvíc.
Když se vracela, viděla, že si sedl tak, aby dobře viděl na dveře do ložnice. Nespustil z ní oči celou cestu k jeho křeslu. Zastavila se dva kroky od něj a pomalu se opět zatočila dokola. Když viděla, jak se tváří, zasmála se a zatočila se znovu, rychleji, až se jí sukně rozvířila kolem boků.
„Tak co, líbí?“ Zeptala se ho nevinným hlasem, plná uspokojení z toho, jak ho zaujala. „Moc,“ zachraptěl. „Mám ještě další,“ pokračovala významně. „Pojď se mnou do ložnice, ať nemusím běhat takovou dálku, ukážu ti je.“
Beze slova se zvedl a šel za ní. Cítila, jak jí jeho pohled propaluje sukni, cítila ho na zadku, na vlasech, které nechala rozlévat po ramenou.
Dveře do šatny nechala otevřené a začala probírat, v čem se mu ještě předvede. Dál za ní nešel, zůstal v ložnici, tak daleko od dveří, že ho neviděla. Byla ráda, na chvilku se vrátil její starý stud. Ale to už se ho nahlas ptala, co se mu na ženách nejvíc líbí, na co kouká, když jde po ulici.
Zatímco poslouchala chraptivou odpověď, že všechno, od velkých kulatých prsou po hladké bříško a stehna, stejně jako oči a úsměv, shodila sukni a navlékla se do bílé, ještě kratší. V té nikdy ven nešla, ta byla pro doma. Koupila si jí nedávno, doufala, že díky ní Karla svede. Pak shodila vršek i s podprsenkou a vzala si horní díl svých starších plavek, dostatečně velkých a s košíčky, aby udržely její velká prsa.
Ve dveřích se zastavila a opřela se o futro, prohnutá v bocích. Stál u jejich postele a hltal ji očima. Vypadal přitom trochu nejistě a ona si uvědomovala, že před ním stojí skoro nahá. Sukýnka jí zakrývala pouze vlastní kalhotky, plavky odhalovaly každý detail jejích prsou. Ale co, na plovárně je to vlastně ještě horší! Říkala si v duchu a dál se blaženě vystavovala jeho pohledům.
Potom popošla do ložnice, pomalu se před ním promenádovala a otáčela se. Neříkal nic, jen si najednou vrazil ruce do kapes. Všimla si boule v jeho rozkroku a oblila jí z toho vlna takového horka, že si málem musela sednout.
„Ještě by mě zajímala jedna věc, kterou taky sama těžko zjistím. Hned se tě zeptám,“ hlesla a pospíchala do šatny. Už cestou si rozepínala plavky, shodila je na zem a natáhla se po své halence. Zapnula si ony dva knoflíčky, cítila, jako jí hebká látka klouže po vzrušených bradavkách nahých prsou. Cítila takové horko po celém těle a nejvíc mezi nohama, že měla potřebu se co nejvíce svléknout.
Než si pořádně uvědomila, co dělá, nadzvedla sukni a stáhla si kalhotky. Houpala si s nimi v ruce, když se vydala zase do ložnice. Nechala je schované za stěnou, pustila je ale až ve dveřích, takže i když neviděl co, muselo mu být jasné, že něco zahodila.
Bylo to poprvé, kdy neměla pod šaty spodní prádlo. Ten pocit byl naprosto elektrizující. Připadalo jí, že stojí před Milanem úplně nahá. Že je její halenka průsvitná, sukýnka moc krátká. I podle toho, jak na ní upřeně zíral, to tak vypadalo.
Předvedla se mu, ruce v bok. „Tak co myslíš, je to moc vidět nebo můžu takhle ven?“ Nezeptal se, co má být vidět. Pohledem konečně sklouzl z prsou na její nohy, na sukni. Otočila se kolem dokola.
Kdykoli dala nohy od sebe, cítila dole chladivý průvan. Ještě nikdy nebyla tak vzrušená. Přistoupila k němu blíž, oči upřené do jeho tváře. „No tak to řekni, je?“ Zastavila se tak blízko, že by na sebe dosáhli, kdyby chtěli. Pak se natočila v bocích, aby pěkně viděl její prsa ze všech stran i zblízka.
Ruce vražené do kapes sevřel v pěst a pak se konečně odhodlal promluvit. Ještě chraptivěji než prve: „Takle zblízka už je rozhodně vidět, že nemáte podprsenku.“
Dál jí upřeně zíral na prsa a jí to dělalo moc dobře. Cítila, že se jí bradavky ještě víc nalévají a tvrdnou. Musel to vidět, napínaly tenkou látku tak, že jí to skoro až bolelo. „Hodně ženských chodí bez podprsenky přece. Mě by zajímalo, jestli to nevypadá hloupě… jestli se vám takhle líbím.“
Ke konci už jenom šeptala. Poprvé po dlouhé době se jí podíval do očí. „Je to nádhera, žádnej chlap z vás nespustí oči!“
Přikročila k němu ještě o něco blíž. „Pohlaďte si ještě bříško, jestli chcete…“ Vyzvala ho a natočila se mu bokem. Nezaváhal, ruka mu vylétla z kapsy a přitiskla se jí na rozpálenou kůži. Celá se zachvěla, pak ucítila, jak se s ní místnost točí. Vyjekla a rychle se ho chytila za rameno. Lekl se, najednou jí svíral v náručí a ustaraně se ptal: „Co je vám, děje se něco?“
„Nene, to je v pořádku,“ šeptala trochu zahanbeně. Měla bych se odtáhnout! Uvědomovala si. Ale když v jeho objetí bylo tak příjemně… Tiskla se k němu bokem, cítila jeho erekci.
Znovu jí začal pomalu hladit bříško, druhou rukou záda. Pod halenkou. Pak sjel ze zad na zadeček, chvilku ho mačkal přes látku sukně. Když neprotestovala, zajel pod ní. Netrvalo mu dlouho a zjistil, že pod sukní nemá nic.
„Hmmm, tak tohle vidět nebylo,“ zašeptal jí. Zatímco jí jemně svíral vzadu, druhou rukou vyjel pod halenkou nahoru. Když se poprvé dotkl jejích ňader, neudržela se a tlumeně zasténala. Bylo to tak nádherné! Jeho tvrdé, chlapské ruce na jejím rozpáleném těle, jak si s ní pohrávaly a braly si, co chtěly. Cítila se slabá a bezbranná, přitom žádoucí.
Ještě se nenabažil jednoho a už se přesunul ke druhému ňadru. Natočil si jí tak, aby se o něj opírala zádama. „Máš krásný prsa,“ řekl jí vzrušeně a rozepnul jí ty dva knoflíčky. Na to jí rozhrnul halenku a podebral je oběma rukama.
Dlouho si je přes její rameno prohlížel, pak je začal znovu laskat. Přitiskla se k němu ještě víc, vychutnávala si dotyk jeho svalnatého těla, jeho čím dál mohutnější erekci, kterou cítila v kříži.
„Chci je ochutnat,“ zamumlal najednou. Odlepil se od ní, klekl si a otočil si jí zase k sobě. Zbavena své opory se zapotácela a snad by upadla, kdyby jí nepodržel. Když to viděl, něžně jí nasměroval na postel.
Dosedla jako loutka, byla napůl bez sebe. Vlny horka se jí rozlévaly po celém těle, toužila po jeho dotyku, potřebovala ho cítit na bradavkách a taky v rozkroku, ano, tam hlavně!
Roztáhla nohy, aby se k ní mohl dostat, ale nejprve se dočkaly její prsa. Přisál se k nim, lízal je a laskal, postupně se osměloval a byl čím dál divočejší. Sténala už nahlas, nakonec mu sama začala vycházet boky vstříc, aby pochopil, kde ho potřebuje nejvíc. Bříško jí trochu překáželo, nemohla se na něj přitisknout tak, jak by chtěla.
Překvapil jí, když jí najednou sáhl mezi nohy. Bylo to jako blesk, rozklepala se od hlavy k patě, přitiskla se k němu a vypustila mu do dlaně hezkou loužičku svých milostných šťáv.
Přes mlhu právě prožitého orgasmu z dálky slyšela, jak se s úsměvem diví: „No pane, ty si teda nažhavená! A potřebná.“ Dodal vzápětí a ona cítila, že jí nešetrně otáčí a staví jí na posteli na všechny čtyři, tak, aby koleny byla na samém kraji postele, zadeček vyzývavě vystrčený do vzduchu, přímo na něj. Nechala si to líbit, už se nemohla dočkat, až do ní vstoupí.
Když na svém pohlaví ucítila hlavičku jeho údu, znovu se celá zachvěla a ihned roztáhla nohy, aby k ní měl co nejlepší přístup. Celá se prohnula a bez sebe vzrušením si vychutnávala, jak do ní pomalu, nekompromisně proniká.
Byl velký a široký, s Karlovým údem se to nedalo srovnat. Myšlenka na Karla jí kupodivu přinesla další vlnu zrušení. Podváděla ho! Milovala ho, ale podváděla. Protože tohle bylo tak nááádherné…
Milan v ní začal jezdit pomalými, táhlými pohyby, vždycky se dostal až na samý kraj, až se bála, že jí opustí, a pak zajel zpátky dovnitř; pokaždé měla pocit, že se dostane o něco dál než prve. Přitom jí zbavoval sukně. Nebyl to problém, zapínala se na jediný knoflík.
Jen co byla dole, už jí rukama hladově přejížděl po bocích a zadečku. Pak zůstal hluboko v ní, předklonil se a začal jí znovu hladit bříško. Halenku měla vyhrnutou až ke krku, cítila, jak jí líbá na zádech. To už jí hladil prsa, visící dolů jako dva těžké vaky. Prsty svíral bradavky, tahal za ně a nutil ji znovu nahlas sténat rozkoší. Celou dobu se v ní pohyboval, malými pohyby jí dráždil až hluboko v břiše.
Připadala si jako v ráji, měla hned několik menších orgasmů. Nebo spíš jeden dlouhý, nekončící, s několika vrcholy. Nakonec se narovnal a začal jí šukat s takovou vervou a neúprosností, že se mohla jenom zapřít a držet jako nějaká fenka, nedočkavá, kdy se do ní konečně uspokojí.
Stálo jí to ještě jeden orgasmus, než se dočkala, přestože mu to netrvalo moc dlouho. Neustále zrychloval a přitvrzoval, rukama jí svíral boky tak pevně, že kdyby byla při smyslech, asi by jí to pěkně bolelo.
Mlaskalo to, když narážel na její zadek. Celou svou nemalou délkou byl v ní. Mokřila sice naprosto fenomenálně, ale díky těhotenství byla pořád krásně úzká, to prostě nemohl vydržet dlouho.
Cítila, jak najednou strnul, poslední křečovité vypětí a už do ní v pravidelných rytmech tryskalo jeho horké semeno. Nehýbali se, on prohnutý v zádech vestoje za ní, kraťasy a slipy stažené ke kotníkům, ona na všech čtyřech na posteli před ním, také prohnutá, halenku zmuchlanou na zpoceném těle.
Nestihli se ani zcela vydýchat, když zazněl zvonek. Zuzka zrovna začínala mít opravdu hodně hloupý pocit, přemýšlela, co udělat, co říct, tomu chlapovi odvedle, kterého sotva zná a který se do ní právě vystříkal.
Cítila, jak Milan na moment strnul, pak z ní nešetrně vytrhl svůj vadnoucí úd a začal se rychle oblékat. „Kruci, to je Pepa! Musim mazat.“ To už byl u dveří. S rukou na klice se ale zarazil a ohlédl se. Pak k ní ještě rychle přiskočil a dal jí něžnou pusu na tvář: „Bylo to úžasný. Čau čau.“
Bylo vidět, že by ještě něco rád dodal, ale nakonec jen sklouzl pohledem po jejím nahém těle a vyběhl ven. „Ahoj,“ pípla za ním Zuzka a hlavu plnou vířících myšlenek položila unaveně na postel.
