Zvednul jsem toho chlíváka a dovlekl ho do obýváku. Posadil jsem ho do křesla, sám jsem se rozvalil na gauči. Pak jsem zapnul telku s tím, že mě zajímá, jak dopad nějakej zápas nebo co.
Měl jsem nějak potíže se s ním normálně bavit, navíc křeslo bylo blíž ke dveřím do kuchyně a stálo trochu stranou, takže když jsem koukal na televizi, neviděl jsem na něj, musel bych otočit hlavu. Doufal jsem jenom, že těm dvěma nedojde, že v prosklených dveřích skříně naproti mě bylo na to křeslo vidět moc dobře…
Marie přišla za chvilku, pořád ještě v zástěře, v rukou tác s něčím dobrým na zub. Protáhla se těsně kolem Skotyho a když to pokládala na stolek přede mě, vypjala nohy a co nejvíc se v pase ohnula. Vystavila tak jeho pohledu nejen svý krásný pružný stehna, ale najisto i zadeček a rozkrok schovaný za bílou bavlnou jejích kalhotek.
V tom předklonu zůstala docela dlouho, šoupala tácem tam a zpátky a přehazovala sklenice, jakoby s tím nebyla furt spokojená. Až mě to trochu naštvalo, takže jsem na ní štěk: „Hergot, přestaň se mi tu plíst, chci se dívat! Stoupni si někam stranou a nezacláněj.“
Dotčeně se narovnala a ustoupila o dva kroky dozadu, ruce zkřížené bojovně na prsou. Dívala se přitom furt na mě. Ale já si všiml, že se zastavila tak blízko křesla, že se o něj levým stehnem lehce opřela.
Skoty měl její zadeček krytý lehkou sukýnkou tak půl metru od hlavy. No, možná víc, protože jsem viděl, jak se nenápadně uvelebuje tak, aby byl co nejníž… a oči mu samozřejmě řádně šilhaly do strany pod sukni!
Dělal jsem, že si jich nevšímám, a sledoval v odrazu skříně, co bude dál. Chvilku byl klid, Marie tam nehybně stála, teď už taky koukala na telku. Skoty to vydržel jen chvilku a pak se docela nenuceně protáh a založil si jednu ruku pod hlavu.
Teda, vypadalo to, že to dělá. Místo toho jsem ale viděl, že místo za hlavu zajela jeho ruka neomylně pod sukni mý ženy. Obývákem se nesl hlas komentátora zápasu a ruch ze hřiště, kde se dvacítka hráčů snažila ze všech sil o výhru. Jenže já sledoval úplně jinou hru, mnohem zajímavější.
Viděl jsem, že Skoty krouživými pohyby hladí Marii po zadečku. Snažil se nehýbat celou rukou jen zápěstím, abych si toho nevšiml. Občas zajel dolů po stehnech, kam až dosáhl, ale nejvíc ho přece jenom lákal ten zadek.
Pak se podle mého pokusil i o průnik mezi stehna těsně pod kalhotkama, ale to mu Marie nedovolila, jak se zdálo. Stála celou dobu úplně bez pohybu, nechala si od něj všechno líbit, ale přitom mu sebemíň nevycházela vstříc.
Dopil jsem pivo a řekl si jí o další. Skoty si dal ruku nonšalantně konečně za hlavu a ona odběhla. Přinesla flašku a nalila nám oběma – opět s divadélkem pro šmíráka, tentokrát se na to ovšem trochu rozkročila, takže Skoty musel vidět i to, jak její kalhotky kopírují vypukliny v jejím rozkroku. Potom ustoupila přesně na to místo jako prve. Ale jak mi vzápětí na to došlo, s jedním malým rozdílem: tentokrát nedala nohy úplně k sobě. Skoty to musel zjistit v okamžiku, kdy jí zase zajel rukou pod sukni.
Viděl jsem koutkem oka, jak se neudržel a na okamžik otočil hlavu, aby se na ní podíval. Hned jí zas otočil zpátky a dělal, jako by nic… Ale já viděl, že tentokrát má ruku o něco níž. A podle sotva znatelných pohybů sukně vpředu jí měl fakt mezi jejíma nohama.
Ten dobytek si hověl na mým křesle, chlastal mý pivo a úplně v klidu masíroval mojí ženě buchtičku palcem přímo přede mnou! Moc místa tam pravda neměl, takže nijak zvlášť řádit nemohl. Ale pomyšlení na to, že Marie cítí jeho ruku mezi svými stehny, jak se hřbetem palce otírá přes kalhotky o její pysky, mě rychle uvádělo do pořádnýho varu.
Na jeden zátah jsem dopil skoro plnou sklenici a mlčky na ní ukázal. Marii to chvilku trvalo, než se pohnula. Vypadalo to, že se jí to vážně líbilo. Až moc, zdálo se mi. Takže když přišla a dolila mi, hrábnul jsem po ní a posadil si jí nekompromisně vedle sebe na gauč, z druhé strany než kde byl Skoty, aby na ní neviděl.
Neřekla na to nic, uvelebila se u mě, rukou mi přejela po stehně. A nic nenamítla, ani když jsem jí zkontroloval bradavky (ano, měla je pořád v tuhém pozoru) a pak rukou sám zajel pod sukní do rozkroku. Naopak trochu odtáhla nohu, abych měl dobrý přístup.
Prsty jsem jí hladil štěrbinu přes kalhotky, i přes látku jsem cítil, jak hicuje. Bez nějakýho rozmýšlení jsem zajel pod gumu a už jsem na špičkách prstů cítil i její mokrost. Byla tak rozdělaná, že bych jí ho tam mohl v tu ránu vrazit a jen by mi poděkovala!
Marie se trochu ošila a rukou mi varovně sevřela stehno. Ale protože zároveň ještě o něco víc roztáhla nohy, v klidu jsem jí začal laskat přímo na tom gauči ve společnosti diváka, kterej by nejspíš zabíjel, jen aby moh bejt na mym místě. Doufal jsem, že Skoty chápe, co se na gauči zhruba děje a že to s ním patřičně cvičí.
Hrál jsem si s ní opatrně, nechtěl jsem, aby se přímo udělala, prostě jsem jí jen dělal dobře. Přesto z ní začala její touha poměrně brzo doslova odkapávat a zdálo se mi, že najednou nějak podezřele vláčná. Nechal jsem tedy toho a vytáhl ruku z kalhotek. Hned jsem jí ale dal zpátky, aby mi nikam neutekla. Za rozkrok jsem si jí pořádně přitiskl k boku.
Ten zápas byl nejdelší, jaký jsem kdy viděl, hrozně se to vleklo. Skoty vypadl hned, jak jsme se zvedli. Něco mlel, že má pro mě cosi prímovýho a že se zase brzo staví, ale já měl plnou hlavu svý roztoužený ženy, takže jsem ho vypoklonkoval z bytu a jen co se za ním zavřely dveře, hned jsem Marii zajel rukama pod sukýnku a pod blůzku.
Prsa měla pořád krásně nabuzený a v rozkroku už bylo vlhko i přes kalhotky. Zasmál jsem se a trochu jí na obou místech zmačknul. Zasmála se taky a svůdně se pode mnou zavrtěla. „Ty si mi nějak žhavej, poslechni.“ A ruku mi přitiskla na bouli v rozkroku. Masírovali jsme se navzájem, zatímco jsme se v těsném objetí potáceli z předsíně do kuchyně. Tam jsem jí natlačil k místu, kde válela předtím těsto a stáhl jí kalhotky.
Odkopla je, rukama se vzepřela o linku a rozkročila se. „Tak poď, ty muj bejku, vem si mě, strč mi ho tam, dělej!“ Překvapila mě, takhle na mě ještě nikdy nemluvila. Když jsem si spustil kalhoty a přiložil k ní hlavičku svýho údu, ucítil jsem taky, že je tak mokrá, jako jsem to ještě nezažil.
Zajel jsem do ní, hladce a až nadoraz. Zasténala, prohnula se v zádech a ještě se na mě snažila co nejvíc narazit. Přirážel jsem do ní, tvrdě a tak rychle, jak sem to jen dokázal. Marie se přitom postupně se víc a víc předkláněla a roztahovala nohy, takže ke konci už jsem do ní bušil s pokrčenými koleny, zespodu přímo do zadní stěny její mušličky. Hekali jsme a sténali u toho oba jako na závodech.
Nakonec jí to přišlo o chvilku dřív než mě. Táhlé steny najednou přestaly, krátce vykřikla a pak úplně ztichla. Já už mezitím taky dosáhl toho bodu, z něhož není návratu, takže jsem jí ještě pevněji sevřel a naposledy se do ní zabořil.
Zatímco jsem do ní stříkal jednu salvu za druhou, hlava jí klesla na linku a nohy se jí začaly trošičku třást. Posunul jsem jí, aby ležela na lince celou horní půlkou těla, a pak jsem se na ní spokojeně sesul. Dech a splašený tlukot srdcí se pomalu uklidňoval, stejně jako záškuby její svatyňky kolem mýho uvadajícího údu.
Chvilku jsem jí pak ještě hladil po stehně a zadečku. Slezl jsem z ní jen nerad, ten zážitek odezníval jen pomalu. Cítila to podobně, malátně se na mě usmívala, nedokázala si ani shodit vyhrnutou sukýnku dolů.
Svezl jsem se na židli, kde seděl předtím Skoty a kochal se pohledem na její obnaženou zadnici a štěrbinkou rudou od mýho dorážení. Nic jsme si neřekli, ale myslím, že jsme se oba už teď začali těšit na stejnou věc – až se šmaták Skoty u nás zase zastaví…
