Rubrika: Exhibicionisté

Exhibicionisté

S jídlem roste chuť III.

Aneb další pokračování perverzní série o jednom vydařeném kamarádíčkovi, který moc rád šmíring a nejen to… Mňamka 🙂

Sotva jsem druhej den přišel domů, hned jsem na Marii napůl v žertu vyzvídal: „Tak co, už tu byl Skoty?“ Než mohla odpovědět, dostala pořádnýho hubana a já jsem si při mačkání jejího zadečku připomněl včerejší zážitky. Tak zkoumavě se na mě podívala a s jasným podezřením v hlase pomalu odpověděla: „Nebyl, pročpak? Čekáš ho snad?“

„No vždyť to včera sliboval, že se brzo zastaví, ne?“ Rozkrokem jsem se jemně třel o její klín, obě ruce pořád ještě na jejím zadečku. Měla na sobě zase zástěru, pod ní stejnou sukýnku jako včera. Měla ale jinej vršek, bílý tílko bez rukávů s docela velkým výstřihem. Nahý ramena a paže sváděly k pohlazení. Ruce jsem měl ale plný, tak jsem jí jen začal zlehka ohryzávat nejbližší rameno. Netušil jsem čím to, ale moje vzrušení nabíralo na obrátkách přímo neuvěřitelnou rychlostí.

V přestávkách mezi líbáním, sáním a kousáním jsem pokračoval: „Volali jsme si, víš… říkal, že mi sehnal ten prut… ten závodní, na štiky… jak po něm chci už rok… tak prej ho donese… ptal se, jestli jsi doma…“

Když jsem se dostal až sem, Marie mi začala oždibovat ucho a rukou mi mazlivě zajela do vlasů. Pokračoval jsem, v líbání i povídání: „Řek sem mu, že jo… tenhle tejden že máš noční… takže přes den jsi doma… sama.“

Zvedla mi hlavu, začali jsme se vášnivě líbat. Rukama jsme se hladili všude, kam se dalo dosáhnout, silou jsme se přitom tiskli k sobě. Po chvíli jsem jí přitiskl k lince a začal jsem jí vyhrnovat sukni i se zástěrou. Potěšeně, vzrušeně se zasmála a se zavrtěním zadečku mi to dovolila.

Nejdřív jsem se k ní hned zase namáčkl, ale pak už mi nestačilo hladit jí jen na zadečku, přes kalhotky. Tak jsem se zas nepatrně odsunul a vsunul jednu ruku mezi nás. Vzdychla. Zajížděl jsem jí, pomalu, čím dál hlouběji do klína. Celou tu dobu jsme se dál líbali. Nakonec dala nohy od sebe a pustila mě k sobě úplně.

Přejížděl jsem prsty přes látku, jemně, jen tak, abych cítil záchvěvy její lasturky. Marie začala vzrušeně oddechovat. Odklonila se, ale dál se mě držela za ramena, nohy dala ještě víc od sebe. Dráždil jsem jí, dokud jsem neucítil první vlhkost. Pak jsem si rychle klekl a políbil jí přes kalhotky přímo do rozkroku.

Zasténala, chytla mi hlavu a přitiskla jí tvrdě k sobě. S údivem jsem zjistil, že začala pohybovat pánví a sama se na mě svou kundičkou narážet. Nádherně to vonělo, kalhotky začínaly být opravdu vlhké.

Zaklesl jsem prsty za jejich okraj a stáhl je dolů. Marie dala rychle nohy k sobě, abych je mohl sundat úplně. Líbal jsem jí na krásně jemňoučkou kůžičku podbřišku, pak jsem jazykem sjel do kudrlinek níž v klíně.

Zvedla postupně nohy, ale měl jsem už docela problémy ty kalhotky sundat. Tím pohybem se mi totiž její klín otevřel docela a já zabořil nos a celý obličej přímo do ní. Zmuchlal jsem kalhotky v pěsti a jazykem jsem se poprvé dotkl jejího poštěváčku. Marie ztuhla a znovu krásně zasténala. A pak jsem, z nějaké veliké dálky, zaslechl zvonek.

Nejdřív jsem tomu nevěřil, že to zvoní vážně u nás. Pak mi přes mlhu vzrušení pronikla do mozku vzpomínka na Skotyho. To bude on! Normálně bych v žádném případě neotevíral, dokud bysme s Marií nedokončili rozdělanou práci. Jenže Skoty… a když je Marie takhle rozparáděná!

Dostala poslední mlaskavou pusu přímo na poštěváčka a pak už jsem vstával a chvátal do předsíně. Zvonek pořád drnčel, ten blb se o něj snad opřel nebo co. Za sebou jsem slyšel Marii, jak se trhaně pokouší zeptat: „Proboha, kdo to… může být?“

Než jsem otevřel, utřel jsem si nos a pusu, olepené její šťávičkou. Až pak jsem si uvědomil, že jsem si to otřel jejími kalhotkami. Pořád jsem je držel v hrsti. Představil jsem si Skotyho ruku pod její sukní a jeho výraz, až zjistí, že pod ní nemá vůbec nic. Polilo mě horko a skoro jsem myslel, že roztrhnu v rozkroku kalhoty, jakou jsem měl najednou erekci. Kukátkem jsem si ověřil, že je to opravdu náš nenechavý přítel (kdo jiný) a otevřel jsem.

„Skoty, ty syčáku!“ Houknul jsem na něj rovnou. Vyděsil se, až o krok couvnul, skoro to vypadalo, že přede mnou uteče. Ne, neměl čistý svědomí. „Trochu si nás vyrušil, chlape mizerná,“ řek jsem na vysvětlenou. Než jsme to mohli nějak rozvést, sklouznul jsem očima k tomu, co nesl v ruce.

„No ne! Ty ho fakt máš? No téda, to je bezvadný. Tak poď dál, no pojď,“ pozval jsem ho. Mariiny kalhotky jsem přitom nenápadně nacpal do kapsy. A zavolal na ní: „To je Skoty, Marie!“

Chtěl jsem jí dát trochu čas, aby se malinko vzpamatovala, takže jsem ho v předsíni zastavil. „Je to fakt von?“ Rychle jsem hrábl po malém pouzdru, které nesl. Skoty vypadal trochu nervózně, ošíval se tam, byl jak na jehlách. Nejspíš jsem ho překvapil tím, že už jsem byl doma, kance jednoho. Pak se ale vzpamatoval a začal mi ukazovat toho krasavce, kterého donesl.

Líbil se mi tak, že jsem málem zapomněl, co se předtim dělo. Ale jen do té chvíle, než se nad námi ozvalo: „To nepůjdete ani dál? Jak malý,“ vrtěla Marie s úsměvem hlavou, „hrajou si v chodbě.“

Stála těsně za Skotym. Jak jsme k ní z podřepu vzhlíželi, oba jsme klouzali pohledem po štíhlých, vypracovaných nohách (denně dojíždí na kole do práce), po zástěře omotané kolem boků širokých tak akorát, k velkým ňadrům hezky se rýsujícím pod tílkem až k jejímu úsměvu a blýskavým černým očím, které to s pobavením sledovaly.

Zvedl jsem se, Skoty mě pomalu následoval. Měl jsem pocit, že úplně vidím, jak bojuje s nutkáním natáhnout ruku a dotknout se jí. Marie tam dál bez pohnutí stála, dokud se Skoty těsně vedle ní nenarovnal. Znovu jsem si uvědomil, jak je malej; mně jeho zrzavá čupřina sahala pod bradu, Marii k nosu.

Marie se otočila na patě a vlníc boky nás vedla za sebou do obýváku. Věděl jsem, že pod tou sukýnkou se vlní úplně nahý tělo a to vědomí mě šturmovalo, že jsem se musel držet, abych něco nepoznamenal nebo po ní sám nehráb. Tenkrát ještě nikdo nechodil naostro – a pokud jo, rozhodně se tím nechlubil.

Kecnul jsem si na gauč, na stejný místo jako minule. Skoty nezklamal a zabral si křeslo, to nejblíž dveřím do kuchyně. Začal jsem se mazlit s novým prutem, byl vážně moc pěknej. Jenže teď už jsem byl duchem zase zpátky u Marie a u Skotyho. Postavila se zase těsně vedle jeho křesla. „Co si dáš, kafe?“

Sklonil jsem hlavu, že si jako zblízka prohlížim svítivě novej naviják. Ve skle naproti jsem ihned zahlíd jeho ruku, jak spokojeně vystřelila a dlaň se přisála Marii zezadu na stehno. Musel bejt nadrženej jako bejk, když takhle riskoval! Marie se samozřejmě ani nepohnula, jen se klidně zeptala: „A co ty, Honzo?“

Viděl jsem, jak ruka, sunoucí se už nahoru, zaváhala. Aniž bych zvedl hlavu, zamumlal jsem: „Je mi to jedno, třeba čaj…“

Můj zvrhlý šéf

Aneb, kterak jsem se zvrhla přičiněním mého šéfa… Pervezní…;-)

Nebudu popisovat, jak se přihodilo, že jsem se dostala do naprostého područí svého šéfa. Má neutěšená finanční situace, ustrašená povaha a jisté sklony ke zvrácenosti napomohly tomu, že jsem nebyla ničím jiným než vilnou hračkou.

Jeho hrátky prozrazovaly jak jeho ducha, tak i nechuť, jakou měl k ženám obecně. Nemohu potvrdit, že by jej cokoliv, co kdy se mnou provedl, příliš vzrušovalo. Spíš myslím, že nenáviděl ženské pokolení jako takové.

Stalo se například, že mne v jistý slunný den donutil vyšplhat na jeho stůl, kde jsem zaujala kočičí polohu s vystrčenou zadnicí. Sundal mi kalhotky, odhodil je kamsi na podlahu a zálibně pohladil kůži mé prdelky.

Musím říct, že se mnou nikdy nesouložil ať už jakýmkoliv způsobem. Přitahoval ho ale můj těsný konečník, zejména proto, že jsem tudy nikdy muže nepřijala, a proto moje zadní dírka zůstala naprosto panenská.

Na to se ale on rozhodl nebrat ohledy. Na stole ležela obyčejná propiska, kterou sebral a bez cavyků zasunul přímo do napjaté zadničky. Přirozeně jsem zaúpěla; jednak proto, že mi ten pocit byl nepříjemný, jednak proto, že nezamkl kancelář a kdokoliv mohl vejít. Sotva bych jakkoliv vysvětlila, co dělám na stole s vetknutou propiskou v zadku.

V téhle poloze jsem mu zřejmě vyhovovala, protože na mne mlčky hleděl; a pokaždé, když se ta hrozná věc pokusila opustit stažený svěrač, zasunul ji netrpělivě dovnitř, pokud možno ještě hlouběji než předtím.

Byla jsem jako šílená; bála jsem se, že mi zarazí propisku hluboko do střev (toho by byl jistě schopný) a nebo že ji nahradí čímsi jiným, horším. Na stole se válely nejrozmanitější kancelářské potřeby; každá z nich by mohla posloužit jeho zvrhlým fantaziím. Ale on se spokojil se situací, tak jak byla. Stále hruběji s propiskou lomcoval, kvedlal s ní a do široka roztahoval kakaovou dírku.

Náhle propisku vyňal, což doprovázel pocit tak silné úlevy, že jsem se rozvzlykala. Ale to bylo předčasné; ten hrozný člověk chtěl, abych propisku olízala! S hnusem jsem odmítla. Odtahovala jsem, co jen to šlo, ale nakonec mi ji vnutil do úst takřka násilím.

Toto opakoval několikrát; celou dobu mi tekly slzy a stydím se to napsat, i mé pohlaví. Když skončil a propustil mne, utekla jsem na záchod, kde jsem se omyla a nakonec i ukájela prsty. Mé rozrušení bylo tak silné, že jsem se opřela o stěnu kabinky a do zadku si vnutila zezadu celý palec, zatímco ostatními prsty jsem si příhodně honila mušli.

Snadno jsem dosáhla dvou vyvrcholení brzy za sebou; k třetímu jsem se blížila, ale stále mi něco chybělo. Náhle mi došlo, co by mi určitě pomohlo; napřed jsem se zděsila, ale mé perverzní sklony v té chvíli získaly na vrch. Vyňala jsem palec se zadnice a strčila ho, celá rudá, do úst. Mé poslední vyvrcholení mělo tehdy ohavnou příchuť…

Automechanik

Aneb, jak jsem přefikl šéfovu mladou paničku… Pěkné 🙂

Ako automechanik som musel pracovať v dielni aj po pracovnej dobe. Majiteľ servisu mal zákaziek stále viacej a viacej. Keď som chcel dobre zarobiť, mohol som vlastne robiť od nevidím do nevidím. Deti som mal už veľké a žena bola rada, že má odo mňa pokoj. Po krčmách som sa netáral, vedela, kde som.

Vo štvrtok poobede, mohlo byť niečo pred sedemnástou hodinou, práve som bol v jame pod autom, buchli dvere a niekto kričal. – Kde ste, Kramár? Kramár, počujete ma? V dielni som už bol sám, preto som vyšiel spod auta, aby som zistil, komu tak strašne chýbam.

Asi v strede servisu stála majiteľova manželka, otáčala sa, hľadala ma očami. – Tu som, čo sa deje, horí? Žena v bielych krátkych šatách sa ku mne rozbehla. – Z Talianska volal manžel, že musíme prísť čo najskôr pre ďalšie autá.

Šéfova žena bola rozrušená, rozbehla sa ku mne a v tej náhlivosti sa pošmykla na zaolejovanej podlahe. Zodvihol som ju, jej bledé šaty boli zašpinené od oleja a všetkého nemožného, čo v autodielni býva. A ako by toho nebolo dosť, moje zababrané ruky ešte nechali ďalšie odtlačky.

Jediná možnosť ako jej pomôcť, bolo, odviesť ju domov alebo jej dať nové montérky. Nechcela si zašpiniť svoje luxusné auto a preto išla za mnou do šatne. Zo skrine som vzal nové montérky.

Šéfová stále opakovala, že neodkladne musíme ešte dnes odísť do Talianska a priviezť domov na prívese niekoľko áut, ktoré tam jej manžel zohnal. Medzi tým som jej podal montérky a ona neustále hovorila ako to chce zariadiť.

Neviem, či si to neuvedomovala alebo ma brala ako člena ich rodiny, ale automaticky si vyzliekla špinavé šaty a stále rozprávajúc bola predo mnou len v nohavičkách a podprsenke. Využil som tento jej neplánovaný stripríz a poriadne som si obzrel.

Panička, asi tak niečo cez tridsať rokov mala všetko ako sa jej veku patrilo. Jemné priesvitné nohavičky skôr zvýrazňovali ako schovávali jej upravenú pičurku. Prsia v podprsenke mala tak akurát, ale zrak som viacej zameriaval na jej buchtičku, až som pocítil, že sa môj málo používaný takmer päťdesiatročný vták preberá k životu. Našťastie sa včas obliekla a opakovala mi, že aby som si to doma zariadil, ale že musíme odísť ešte dnes a budeme preč najmenej štyri až päť dní.

– Ale ja musím mať vo svojom veku zabezpečené všetky služby. Zatáral som. Nechápavo na mňa pozrela a tak som sa odvážil. – No aspoň raz alebo dva razy musím ísť v tak dlhom čase, keď to doma nemám do erotického salónu. – Nebojte sa, zaplatím vám to, aj bordel vám preplatím. Povedala automaticky.

Asi za dve hodiny sme už sedeli v jej džípe a uháňali sme do ďalekého sveta. Prvú noc sme sa striedali v šoférovaní, takže cesta rýchlo ubehla. Nad ránom zastala na akomsi prázdnom odpočívadle, s návrhom, že si trochu zdriemneme.

Sklopila sedačky a už sa otočila ku mne zadkom. Natiahol som a snažil sa zaspať. Aj som začal podriemkávať, keď som zacítil, že tú svoju mladú riťku tlačí stále viacej a viacej ku mne. Sprvu som si myslel, že sa mi to len zdá. Ale keď sa intenzívne pritláčala na môj už stoporený vták, tušil som, že to nie je náhoda.

Ona začala tak čo, pomyslel som si a rukou som ju začal hladkať po vyzývavom zadočku, až som sa dostal aj medzi stehná. Jej mladá kámoška zrejme čakala na moje prsty a tak sa podvolila mojim pohybom. Rozmaznával som ju, šéfová začala postenávať, pravdepodobne to už potrebovala.

Aby som si bol vedomí, že bude naozaj spolupracovať, rukou som prešiel k prsiam, ktoré som začal stláčať a omakávať. Samozrejme vzdychala ďalej a chcela viacej. Vtedy som už nelenil a začal som ju vyzliekať.

Keď ostala v Evinom rúchu, hlavu som zaboril do voňavého rozkroku a spustil som moju jazykovú sonátu. Jednou rukou som jej stískal zadoček a prstami druhej ruky spolu s jazykom som jej behal po premočených piskách a pošteváku.

Šéfova ma ovinula nohami a bila nimi do môjho chrbta, prirážala ako pri súloži. Nechcel som prerušiť krásne maznanie, ďalej som jej ju vylizoval a brnkal po citlivom mieste, až sa náhle prehla ako luk, roztriasla a zrevala: – Ešte ju líž… Líž… Cmúľaj mi ju…

Moje ústa a brada boli totálne mokré, mala štiav hodne veľa, ale mne jej mladý chtíč chutil. Keď sa po rozkoši prebrala k svetu a zbadala môjho stojaceho vtáka, otočila sa chrbtom a dala na štyri. – Tak už sa nedaj ponúkať a pojeb ma ako kurvu v bordeli…

Až teraz som si uvedomil, že tie moje slová o bordeli sa jej akiste zapáčili, hoci som naozaj v bordeli nikdy nebol. Predo mnou bola roztvorená horúca pičurka, z ktorej sa stále valili jej šťavy. Zohol som sa a jazykom som ju vyskúšal aj v takejto polohe.

Určite som jej trafil citlivé miesta, tak sa nadhadzovala a napichovala na môj vycvičený jazyk, stenala a nezrozumiteľne hovorila, že je to nádherné. Vtedy som vymenil jazyk za vtáka, ktorý si chcel prísť tiež na svoje.

Panička sa môjmu zapichnutiu evidentne potešila a kričala, že ju mám trkať a vystriekať. Striedavo som ju držal za krásny zadoček, ale aj hompáľajúce sa prsia, a vyžíval som sa v tom, že súložím mladú zažiadanú paničku.

Moje dlhoročné skúsenosti mi poradili a tak som jej spredu začal hladkať nabehnutý klitoris a pritom som ju napichoval, aby cítila čo najviac môjho vtáka. Šéfová pravdepodobne mala dostatočne citlivé miesta a tak moje pohyby do nej aj s rukou ju začali vynášať do jej sveta rozkoše.

Kvílila a tešila sa ako jej to robím, až sa napokon rozkričala, že aby som už konečne striekal. Spolu s mojimi výstrekmi prišlo na ňu ozajstné vyvrcholenie, ktoré sme si v našom spojení vychutnávali aj potom, keď sa môj utešiteľ začal zmenšovať. Šéfová sa potom otočila ku mne vybozkávala mi zalepeného a zasemeneného vtáka. – Ak sa to niekto dozvie, tak ti už nikdy nedám.

Cestou mi potom rozprávala ako prišla o poctivosť, ako ju nikdy a nikto poriadne nepomiloval, a že rozkoš poznala len vďaka svojim prstom. Teraz vraj už vie, ako chutí rozkoš s vtákom či jazykom. A hoci už v ich dielni nerobím, veď som na penzii, stále raz za čas chodím s ňou na zahraničné cesty, aby som jej dokázal, že zrelý muž dokáže ženu dokonale pomilovať.

Dvě studentky III.

Mrdačka s otcem mé kámošky… Bezva rajc! 😉

Blondýnka, která tolik zaujala pana Gara, že se stal jejím prvním a také jediným zákazníkem, se jmenovala Olga S. Po odchodu pana Gara se cítila velice nesvá a přemýšlela, jaké hrůzy to prováděla, dokonce sama o své vůli. Sama před sebou se velice styděla.

Právě se chystala okoupat se, když se ozval zvonek. S nepříjemným tušením, že se snad vrací pan Gar, aby si ještě užil, nakoukla špehýrkou. Za dveřmi stála její přítelkyně, černovlasá studentka, která měla s panem Garem také své zkušenosti. Jmenovala se Markéta.

Od té doby, co spolu prožily noc na hotelu, jejich vzájemné vztahy ochladly, a proto byla Olga překvapená, že ji kamarádka přišla navštívit. Ale otevřela dveře a pozvala ji dál.

Markéta, obvykle usměvavá, se tvářila vážně a když dostala sklenici minerálky, zeptala: „Šla jsem kolem a viděla jsem, že odtud vychází ten člověk. Co tu dělal? Zase jsi mu podržela? Copak jsme si neslíbily, že nic takového nikdy znovu neprovedeme?“

Olga v rozpacích vylíčila, co se přihodilo a že pan Gar ji našel bez jejího zavinění. Markéta jí příliš nevěřila a trvala, aby jí to vyprávěla znovu a podrobně. Olga poslechla a s hroznými potížemi zmínila i to, co se dělo v kuchyni, před obrázkem rodičů. Když si všimla, že Markéta poslouchá čím dál zaujatěji, její ostych skoro zmizel a nevynechala nic, včetně sumy, kterou dostala.

Markéta vzala obrázek do ruky a nevěřícně se zeptala: „Opravdu jsi tohle všechno řekla? Nemusel tě nutit? Přímo do očí vlastní matky a otce?“

„Oni tu vlastně nebyli,“ řekla Olga. „To já chápu, ale i tak… Ty tvrdíš, že tě bavilo, jak se ponižuješ?“ „Chceš něco slyšet? Celou dobu, co mi to dělal, jsem si představovala… Představovala, že tu ti dva jsou, sedí na židli a dívají se, jak mne píchá…“

Olga se začervenala, ale pokračovala: „Vlastně jsem si vymýšlela, že to byli oni, kdo mne tomu chlapovi prodal… A že musím udělat všechno, co si od nich, mých rodičů, zaplatil. Skoro se mi zdálo, že slyším, jak máti protestuje, ale táta jí vysvětluje, že jsem děvka a že mne to ve skutečnosti baví… Že takové jako jsem já musí šoustat pravidelně.“

Markéta se užasle zahleděla na přítelkyni. Zřetelně viděla, jak pod bílou košilí tvrdnou Olze bradavky a jak se jí po kalhotkách rozlévá tmavá skvrna.

„Víš ty co?“ zeptala se náhle. „Já zavolám svého otce. Co se týče zvrhlosti, nic si nezadá s tímhle panem Garem. Když mu povím, že jsi na prodej, hned přijede…“

Olga chtěla odporovat, ale místo toho přikývla. „Tvůj otec se mi vůbec nelíbí, ale pokud… Pokud zaplatí, tak proč ne.“

Markéta vytáhla telefon a vytočila číslo. Nic moc otci nevysvětlovala, ale ten slíbil, že se staví. Když se dozvěděl oč jde, vůbec se ničemu nedivil. Jen chtěl, aby tam Markéta zůstala a dívala se, jak šoustá její kamarádku. To Markéta napřed odmítla, ale on nabídl peníze i jí, takže nakonec souhlasila pod podmínkou, že na ni ani nesáhne…

To se zase nelíbilo jemu; vzrušeně vyžadoval, aby ho jeho dcerka alespoň vzala do úst. Nakonec se dohodli na kompromisu, že Markéta bude celou dobu pouze v kalhotkách a že mu bude rukou honit přirození a že ve chvíli, kdy on bude šoustat Olgu, bude ho ona hladit po koulích.

V ložnici se Olga položila na postel a dívala se, jak se její nový zákazník svléká. Markéta se postavila stranou a uchopila otce podle domluvy za ocas. Druhou rukou se hladila po prsou a říkala: „Tohle je děvka pro tebe. Na mne se nedívej… I když vím, že bys mne nejraději sám omrdal, já tady nejsem pro tebe… Pro tebe je tahle hezká holčička v posteli… Můžeš ji šoustat, jak chceš… Vystříkat jí můžeš na kozy, do kundy a nebo do pusy… Slyšela jsem, že ráda polyká, sama mi to přiznala…“

Markétin otec na to řekl: „Vystříkám jí rád do krku, ale chtěl bych, aby to potom vyplivla tobě do pusinky a spolkla jsi to ty.“

Markéta napřed nesouhlasila, ale když slyšela, kolik jí za to nabízí, podvolila se – a v okamžiku, kdy viděla, že jeho dlouhý úd přiráží do dusící se Olgy, nabádala ho: „Tatínku, nedělej jí to tak hluboko. Jestli teď vystříkneš, ona to spolkne a já přijdu o peníze.“

Nakonec se uklidnil a stříkal do otevřených úst z bezpečné vzdálenosti. Rázem měla Olga zality jazyk i zuby. Naklonila se k Markétě, která čekala s otevřenými rty a překapávala kamarádce každou kapku. Markéta se pokusila semeno spolknout, ale udělalo se jí nevolno a tak odběhla na záchod. Zde vyplivla všechno do umyvadla.

Když se vrátila, viděla, že otec Olgu vyplácí, zatímco jí dává jen dvě bankovky. Protože pochopila, proč dostává tak málo, nic nenamítala a umínila si, že se příště nenechá zahanbit…

Dvě studentky II.

Aneb, kterak jsem znovu ošukal povolnou blondýnku… Mňamka… 🙂

Pan Gar se nudil a proto se procházel po Praze, aby alespoň nějak zahnal dlouhou chvíli. V jednom parku se mu zdálo, že zahlédl známou postavu. Protože neměl nic lepšího na práci, sledoval ji a zjistil, že opravdu jde o světlovlasou studentku ekonomie, kterou spolu s její přítelkyní donutil spát s ním za peníze.

Díky té příjemné vzpomínce se za ní nenápadně vydal a cesta ho dovedla až na sídliště, k jednomu z vysokých devítipatrových domů. Počínal si tak šikovně, že nic netušící dívku provázel až k bytu, kde bydlela. On sám se schoval v patře nad ním a zde si chystal odpočinout, než se vydá zpět domů.

Asi po deseti minutách se otevřely dveře bytu a z nich vyšla manželská dvojice, která se chystala na dovolenou a ještě na poslední chvíli předávala dceři instrukce, jak zalévat kytky. Pana Gara okamžitě napadlo, že situace by mohl snadno využít; nakonec ta dívka bude sama doma. Proto počkal ještě dalších deset minut a pak zazvonil.

Zděšení blondýnky, když zjistila, kdo to je, se nedá popsat. Celá zbledla a ztuhla jako socha. Pan Gar před ní zamával svazkem bankovek a úmyslně hlasitě ji oznámil, že by si s ní rád, stejně jako posledně…

Blondýnka ho ani nenechala domluvit a rychle ho pozvala dál. Pan Gar vešel dovnitř a hned se jí začal vyptávat, kolikrát se za tu dobu, co se neviděli, stačila prodat. Blondýnka ho v naději, že ji nechá na pokoji, přesvědčovala, že ani jednou, protože má přítele.

Pan Gar to vyslechl a pověděl, že je dobře, že s někým chodí, protože doufá, že se naučila lépe šoustat. Blondýnka zrudla, ale přikývla, že se asi zlepšila, ale že s ním nechce nic mít.

Pan Gar před ni položil svazek bankovek a sledoval, jak se blondýnka rozmýšlí. Pověděl jí, že se mu líbí jak ona, tak její přítelkyně; a jak je pro ni dobré, že má v záloze staršího solventního pána. Mladí milenci nemívají peníze a díky panu Garovi může být samostatná. A pokud jde o to, že od té doby, co se neviděli, nešoustala za peníze, to on prý nepovažuje za nic jiného než za projev její příšerné stydlivosti. Stačí se ozvat, on sám má dost přátel, které na ni může upozornit – a oni už se postarají o to, aby ji pořádně zaučili…

„Mladé kurvičky jako vy,“ pověděl jí: „nejlépe zasvětí ve veřejných domech. Tam vás přejde ostýchavost, když denně obsloužíte deset a více chlapů… Když už jsme u toho, proč se ještě nesvlékáte?“

Blondýnka zašeptala, že ona nic takového dělat nebude, ale během svých protestů si mimoděk rozepínala knoflíky bílé košile. Pak následovaly kalhoty.

Pan Gar si všiml obrázku na zdi. „To jsou vaši rodiče?“ zeptal se. Když kývla hlavou, pan Gar jí poručil, aby ho vzala do úst přímo před tím obrázkem. Přitom chtěl, aby zatím, co ho kouří, hleděla rodičům do očí. Když se ho vystrašeně ptala proč, odpověděl, že chce, aby její rodiče věděli, že vychovali správnou děvku. „Jste děvka, že ano?“

Blondýnka napřed vrtěla hlavou, ale když jí za kalhotky přidal další bankovku, tak si nesměle klekla přímo před obrázek a tak, jak jí poručil, si nadzvedla odhalené prsy a zašeptala: „Maminko a tatínku, podívejte se, jaká jsem ochotná kurvička… Nechávám se píchat za peníze. Tyhle kozičky si může osahat jakýkoliv chlap, když mi dost zaplatí.“

Pana Gara tento vrcholný okamžik tak vzrušil, že chtěl, aby pokračovala podle vlastní fantazie. Blondýnka si tedy položila fotku přímo mezi roztažené nohy, odhrnula stranou kalhotky a honila si přední dírku. A říkala: „Maminko a tatínku, promiňte mi, že si tady takhle ve vaší kuchyni honím píčku, ale brzy mne bude šukat můj zákazník. Už si mne zaplatil a já se musím nechat opíchat jako každá děvka. Je mi to moc líto, ale brzy mi vystříká kundičku… Přímo ve vašem bytě.“

Pan Gar si všiml, že není sám, koho tato scéna vzrušuje, a proto nechával vše v její režii. Ale ji už nic nenapadlo, tak ji tedy donutil si lehnout na záda a přímo na koberci jí to udělal.

Chtěl do ní stříkat jako posledně, ale ona ho zarazila: „Ne, prosím, tam ne. Vsadím se, že chcete, abych před rodiči spolykala to, co mi nastříkáte, do pusy.“

Pan Gar nic nenamítal a díval se, jak ho dívka vysává do poslední kapky. Pak otevřela ústa, plná semene, a nechávala ho sklouznout do hrdla, zatímco se usilovně masturbovala.

Nakonec vše spolykala, přičemž obrázku na zemi oznámila: „Nezlobte se, že jsem to musela udělat. Chtěl to po mně. Zaplatil mi. Spolykala jsem to všechno, přesvědčte se. Mám čistou pusinku. Zasloužila jsem si svoje peníze. Nezlobte se.“

Pan Gar se pak oblékl a když odcházel, zeptal se jí, jestli ji může znovu navštívit. Odpověděla mu laškovně: „Nevím, co by tomu řekli rodiče…“

Dvě studentky I.

Aneb, kterak dvě studentky okusily jaké je to vydělávat si vlastním tělem… Pěkné 🙂

Pan Gar seděl u baru a cítil splín, který na něho těžce doléhal. Jeho zasmušilost přicházela, jak se jí zlíbilo a on ji léčil pokaždé stejně – vydatným zapíjením. Pil tedy skleničku za skleničkou a přitom sledoval dvě dívky u protějšího stolu.

Když hudba nehrála příliš hlasitě, mohl slyšet jejich rozhovor, a proto věděl, že to jsou obyčejné studentky s obyčejnými starostmi. Byly ovšem velmi atraktivní, jedna černovlasá a druhá světlovlasá, obě s pěkným nalíčením a s příjemným výrazem. Protože sedávaly tam, kde občas sedávaly hotelové šlapky, občas k nim někdo přistoupil a nabízel jim, že zaplatí jejich pití. Obě dvě vždy zdvořile odmítly, zřejmě aniž by si uvědomovaly, co muži po nich ve skutečnosti chtějí.

Pan Gar, posilněný alkoholem, se rozhodl, že také zkusí štěstí. Přistoupil k nim (ale poučený z předchozích setkání) nemluvil zaobaleně, ale přímo. Hodil před ně zálohu, která se rovnala trojnásobku běžné sazby spolu se svou vizitkou. Jak předpokládal, obě dívky ho rozhořčeně odmrštily.

Pan Gar důstojně sebral své peníze a poznamenal, že kdyby se rozmyslely, může ho kterákoliv navštívit na pokoji číslo 156, přivitá klidně i obě.

Pan Gar si nedělal příliš velké naděje na úspěch, proto také dál pokračoval ve svém popíjení. O hodinu později kdosi zaklepal na dveře. Šel otevřít. Za dveřmi stála tmavovlasá dívka, ta veselejší z obou studentek.

Pan Gar ji zavedl dovnitř, kde ji bez okolků svlékl a přinutil si kleknout na postel. Když se chystal do ní zasunout, ozvalo se nové zaklepání. Pan Gar se omluvil a šel v županu otevřít. Za dveřmi tentokrát stála blondýnka, zasmušilejší z obou studentek.

Pan Gar ji bez rozpaků pozval dál, přímo do ložnice, kde s nachystaným zadkem čekala její přítelkyně. Bylo zřejmé, že obě dívky se velice lekly a styděly se samy před sebou, protože si navzájem zatajily, že za panem Garem zajdou. Blondýnka chtěla dokonce utéct, ale pan Gar ji chytil, dal jí nějaké peníze a více méně ji donutil, aby se také svlékla a zaujala stejnou polohu jako černovláska.

Protože ta byla vlhčí než její nesmělá kamarádka, pan Gar začal u ní. Děvče mu pomáhalo přirážet a sténalo do zdi. Pak se pan Gar přesunul k blondýnce a aniž by se otřel, zasunul ocas do její skulinky. Blondýnka zkoušela chvíli sténat jako její kolegyně, ale pak se rozplakala: „Už dost! Už dost!“

Pan Gar skutečně přestal, ale jen proto, aby se přesunul zpět k černovlásce. Ta už přirážela docela ochotně; pan Gar pak zasunul blondýnce do kundičky dva prsty a honil ji alespoň takhle. Když je vytáhl, přiložil je k ústům černovlásky, která je ochotně olízala.

V druhém kole totéž provedl blondýnce, ale když ta odmítla otevřít ústa, alespoň jí otřel prsty o rty. Místo toho zakroutila zadečkem, jako by chtěla naznačit, že tentokrát nebude plakat, když ji bude šoustat… Pan Gar se k ní přesunul a vystříkal se do ní… Černovláska se pak dodělala rukou.

Jejich první zákazník si v té chvíli pomyslel, že konečně zahnal splín…

S jídlem roste chuť II.

Aneb, kterak se hrátky s prasákem staly nevšední předehrou pro naší báječnou mrdačku… Pěkné!

Zvednul jsem toho chlíváka a dovlekl ho do obýváku. Posadil jsem ho do křesla, sám jsem se rozvalil na gauči. Pak jsem zapnul telku s tím, že mě zajímá, jak dopad nějakej zápas nebo co.

Měl jsem nějak potíže se s ním normálně bavit, navíc křeslo bylo blíž ke dveřím do kuchyně a stálo trochu stranou, takže když jsem koukal na televizi, neviděl jsem na něj, musel bych otočit hlavu. Doufal jsem jenom, že těm dvěma nedojde, že v prosklených dveřích skříně naproti mě bylo na to křeslo vidět moc dobře…

Marie přišla za chvilku, pořád ještě v zástěře, v rukou tác s něčím dobrým na zub. Protáhla se těsně kolem Skotyho a když to pokládala na stolek přede mě, vypjala nohy a co nejvíc se v pase ohnula. Vystavila tak jeho pohledu nejen svý krásný pružný stehna, ale najisto i zadeček a rozkrok schovaný za bílou bavlnou jejích kalhotek.

V tom předklonu zůstala docela dlouho, šoupala tácem tam a zpátky a přehazovala sklenice, jakoby s tím nebyla furt spokojená. Až mě to trochu naštvalo, takže jsem na ní štěk: „Hergot, přestaň se mi tu plíst, chci se dívat! Stoupni si někam stranou a nezacláněj.“

Dotčeně se narovnala a ustoupila o dva kroky dozadu, ruce zkřížené bojovně na prsou. Dívala se přitom furt na mě. Ale já si všiml, že se zastavila tak blízko křesla, že se o něj levým stehnem lehce opřela.

Skoty měl její zadeček krytý lehkou sukýnkou tak půl metru od hlavy. No, možná víc, protože jsem viděl, jak se nenápadně uvelebuje tak, aby byl co nejníž… a oči mu samozřejmě řádně šilhaly do strany pod sukni!

Dělal jsem, že si jich nevšímám, a sledoval v odrazu skříně, co bude dál. Chvilku byl klid, Marie tam nehybně stála, teď už taky koukala na telku. Skoty to vydržel jen chvilku a pak se docela nenuceně protáh a založil si jednu ruku pod hlavu.

Teda, vypadalo to, že to dělá. Místo toho jsem ale viděl, že místo za hlavu zajela jeho ruka neomylně pod sukni mý ženy. Obývákem se nesl hlas komentátora zápasu a ruch ze hřiště, kde se dvacítka hráčů snažila ze všech sil o výhru. Jenže já sledoval úplně jinou hru, mnohem zajímavější.

Viděl jsem, že Skoty krouživými pohyby hladí Marii po zadečku. Snažil se nehýbat celou rukou jen zápěstím, abych si toho nevšiml. Občas zajel dolů po stehnech, kam až dosáhl, ale nejvíc ho přece jenom lákal ten zadek.

Pak se podle mého pokusil i o průnik mezi stehna těsně pod kalhotkama, ale to mu Marie nedovolila, jak se zdálo. Stála celou dobu úplně bez pohybu, nechala si od něj všechno líbit, ale přitom mu sebemíň nevycházela vstříc.

Dopil jsem pivo a řekl si jí o další. Skoty si dal ruku nonšalantně konečně za hlavu a ona odběhla. Přinesla flašku a nalila nám oběma – opět s divadélkem pro šmíráka, tentokrát se na to ovšem trochu rozkročila, takže Skoty musel vidět i to, jak její kalhotky kopírují vypukliny v jejím rozkroku. Potom ustoupila přesně na to místo jako prve. Ale jak mi vzápětí na to došlo, s jedním malým rozdílem: tentokrát nedala nohy úplně k sobě. Skoty to musel zjistit v okamžiku, kdy jí zase zajel rukou pod sukni.

Viděl jsem koutkem oka, jak se neudržel a na okamžik otočil hlavu, aby se na ní podíval. Hned jí zas otočil zpátky a dělal, jako by nic… Ale já viděl, že tentokrát má ruku o něco níž. A podle sotva znatelných pohybů sukně vpředu jí měl fakt mezi jejíma nohama.

Ten dobytek si hověl na mým křesle, chlastal mý pivo a úplně v klidu masíroval mojí ženě buchtičku palcem přímo přede mnou! Moc místa tam pravda neměl, takže nijak zvlášť řádit nemohl. Ale pomyšlení na to, že Marie cítí jeho ruku mezi svými stehny, jak se hřbetem palce otírá přes kalhotky o její pysky, mě rychle uvádělo do pořádnýho varu.

Na jeden zátah jsem dopil skoro plnou sklenici a mlčky na ní ukázal. Marii to chvilku trvalo, než se pohnula. Vypadalo to, že se jí to vážně líbilo. Až moc, zdálo se mi. Takže když přišla a dolila mi, hrábnul jsem po ní a posadil si jí nekompromisně vedle sebe na gauč, z druhé strany než kde byl Skoty, aby na ní neviděl.

Neřekla na to nic, uvelebila se u mě, rukou mi přejela po stehně. A nic nenamítla, ani když jsem jí zkontroloval bradavky (ano, měla je pořád v tuhém pozoru) a pak rukou sám zajel pod sukní do rozkroku. Naopak trochu odtáhla nohu, abych měl dobrý přístup.

Prsty jsem jí hladil štěrbinu přes kalhotky, i přes látku jsem cítil, jak hicuje. Bez nějakýho rozmýšlení jsem zajel pod gumu a už jsem na špičkách prstů cítil i její mokrost. Byla tak rozdělaná, že bych jí ho tam mohl v tu ránu vrazit a jen by mi poděkovala!

Marie se trochu ošila a rukou mi varovně sevřela stehno. Ale protože zároveň ještě o něco víc roztáhla nohy, v klidu jsem jí začal laskat přímo na tom gauči ve společnosti diváka, kterej by nejspíš zabíjel, jen aby moh bejt na mym místě. Doufal jsem, že Skoty chápe, co se na gauči zhruba děje a že to s ním patřičně cvičí.

Hrál jsem si s ní opatrně, nechtěl jsem, aby se přímo udělala, prostě jsem jí jen dělal dobře. Přesto z ní začala její touha poměrně brzo doslova odkapávat a zdálo se mi, že najednou nějak podezřele vláčná. Nechal jsem tedy toho a vytáhl ruku z kalhotek. Hned jsem jí ale dal zpátky, aby mi nikam neutekla. Za rozkrok jsem si jí pořádně přitiskl k boku.

Ten zápas byl nejdelší, jaký jsem kdy viděl, hrozně se to vleklo. Skoty vypadl hned, jak jsme se zvedli. Něco mlel, že má pro mě cosi prímovýho a že se zase brzo staví, ale já měl plnou hlavu svý roztoužený ženy, takže jsem ho vypoklonkoval z bytu a jen co se za ním zavřely dveře, hned jsem Marii zajel rukama pod sukýnku a pod blůzku.

Prsa měla pořád krásně nabuzený a v rozkroku už bylo vlhko i přes kalhotky. Zasmál jsem se a trochu jí na obou místech zmačknul. Zasmála se taky a svůdně se pode mnou zavrtěla. „Ty si mi nějak žhavej, poslechni.“ A ruku mi přitiskla na bouli v rozkroku. Masírovali jsme se navzájem, zatímco jsme se v těsném objetí potáceli z předsíně do kuchyně. Tam jsem jí natlačil k místu, kde válela předtím těsto a stáhl jí kalhotky.

Odkopla je, rukama se vzepřela o linku a rozkročila se. „Tak poď, ty muj bejku, vem si mě, strč mi ho tam, dělej!“ Překvapila mě, takhle na mě ještě nikdy nemluvila. Když jsem si spustil kalhoty a přiložil k ní hlavičku svýho údu, ucítil jsem taky, že je tak mokrá, jako jsem to ještě nezažil.

Zajel jsem do ní, hladce a až nadoraz. Zasténala, prohnula se v zádech a ještě se na mě snažila co nejvíc narazit. Přirážel jsem do ní, tvrdě a tak rychle, jak sem to jen dokázal. Marie se přitom postupně se víc a víc předkláněla a roztahovala nohy, takže ke konci už jsem do ní bušil s pokrčenými koleny, zespodu přímo do zadní stěny její mušličky. Hekali jsme a sténali u toho oba jako na závodech.

Nakonec jí to přišlo o chvilku dřív než mě. Táhlé steny najednou přestaly, krátce vykřikla a pak úplně ztichla. Já už mezitím taky dosáhl toho bodu, z něhož není návratu, takže jsem jí ještě pevněji sevřel a naposledy se do ní zabořil.

Zatímco jsem do ní stříkal jednu salvu za druhou, hlava jí klesla na linku a nohy se jí začaly trošičku třást. Posunul jsem jí, aby ležela na lince celou horní půlkou těla, a pak jsem se na ní spokojeně sesul. Dech a splašený tlukot srdcí se pomalu uklidňoval, stejně jako záškuby její svatyňky kolem mýho uvadajícího údu.

Chvilku jsem jí pak ještě hladil po stehně a zadečku. Slezl jsem z ní jen nerad, ten zážitek odezníval jen pomalu. Cítila to podobně, malátně se na mě usmívala, nedokázala si ani shodit vyhrnutou sukýnku dolů.

Svezl jsem se na židli, kde seděl předtím Skoty a kochal se pohledem na její obnaženou zadnici a štěrbinkou rudou od mýho dorážení. Nic jsme si neřekli, ale myslím, že jsme se oba už teď začali těšit na stejnou věc – až se šmaták Skoty u nás zase zastaví…

Vysoká ako žirafa II.

Další díl série o tom, kterak se počestná manželka zvrhla s vojáčkem… Pěkné 🙂

Peter sa vrátil do sály nenápadne, nechcel mať malér. Súložil zatiaľ len asi dvakrát, viacej príležitostí nemal. Dievčatá sa zľakli jeho penisu, nikdy nemohol zažiť to, k čomu sa dnes odhodlal. Ešteže videl množstvo rôznych filmov a vedel, čo má robiť. Lenže v tej žene vonku, nechal všetko, čo sa v ňom nazbieralo za niekoľko dní. To bude prúser, ak tá panička otehotnie. Nakoniec, ešte ho môže udať aj za znásilnenie. Dofrasa, radšej si išiel barovému pultu vypiť.

Prednosť ako vždy dal obyčajnej minerálke. Hoci sa obzeral po okolí s obavami, nikto si ho nevšímal. Malý vojačik v zelenej uniforme nebol zaujímavý, ako napríklad mužní tanečníci, či rozšafní otcovia slečien, ktoré sem prišli z celej republiky. Jeho úlohou bolo odtografofovať tanečníkov aj pri zábave, preto občas urobil záber, ktorý podľa neho za to stál. Pri pomyslení, čo zažil v parku mu po čase zasa stál.

Radšej nechal myšlienky myšlienkami a spolu s priateľmi odišiel z tanečného parketu k baru. Atmosféra na parkete bola ako aj celý sobotný večer. Na každom mieste bolo veselo a príjemne, neboli tu pripití chlapi, všetci sa zabávali a tešili z krásneho podujatia.

Oľga si chcela posedieť pri svojej partii, no keď vošla do sály, cítila, že sa z nej vyvalila láva horúceho semena, nohavičky sotva udržali takú šupu. Cítila, že kvapky má aj na stehnách. Rýchlo sa otočila a odišla smerom k toalete, aby sa dala do poriadku.

Pri stole ju privítal manžel. – Nehnevaj sa, že som neprišiel, ale Malíkovci ma zahovorili pri bare a potom som vedel, že sa rýchlo vrátiš, ospravedlňoval sa jej Juraj. – Hlavne, že sa dobre zabávate, odpovedala a usrkla si z vínka a dodala: – Tamto je ten fotograf, idem sa dohodnúť, aby sme sa dostali k záberom z dnešného večera.

Juraj si vypočul jej slová a keď Oľga odišla, opäť sa venoval priateľom pri stole. Peter stál opretý v kúte pri bare, pil minerálku, keď zbadal, že k nemu prichádza dlhonohá a vysoká pani, ktorá ho dnes napomínala, aby nefotografoval tanečníčky pri prezliekaní.

– Tak, ako pán fotograf, ustali ste, keď už tak málo beháte s fotoaparátom? Petra zaskočila jej dobrá nálada. – Fotografovanie beriem ako druh umenia. Preto si najskôr premyslím zámer, až potom ho začnem realizovať. – Myslím si, že naozaj viete zrealizovať svoje nápady stopercentne. Len ti poradím kamarát. Mal by si očistiť svoje topánky. Ja som takého mala tiež až-až.

Peter sa díval na vysokú ženu a neveril vlastným očiam. Žeby tá žena na lavičke bola práve táto pani? – V pondelok si prídem pozrieť fotografie, dúfam, že ich dovtedy urobíš…

Vysoká pani sa na neho ešte usmiala a odišla ku stolom. Peter stál ako omráčený. Ivka bola krásna slečna, ku ktorej si nikdy nedovolil, ale že totálnou náhodou prefikne jej mamku, tak to sa mu ani vo sne nezdalo. Pri pohľadena svoje topánky rýchlo konal. Raz jednu, potom druhú topánku poutieralo nohavice na lýtkach.

Peter takmer celú nedeľu prespal, z Košíc prišli autobusom nad ránom. Až v podvečer išiel do svojej fotokomory, aby vyvolal čiernobiele filmy. Keď ich vysušil, urobil zopár menších fotografií.

Všetko robil automaticky a rýchlo, chcel mať po ruke aspoň prvé zábery. Ivkina mamka zrejme bola pod vplyvom alkoholu, tak mu v parku omylom podržala. Hádam z toho nebude žiaden poprask.

V Dome kultúry, kde mal svoje pracovisko, bolo ticho. No zhruba po dvoch hodinách jeho tvorivej činnosti, počul po chodbe kroky. Tie sa neustále približovali, klopkanie topánok bolo stále hlasnejšie.

Napokon kroky stíchli a na dvere fotokomory ktosi zaklopal. Nikdy tu nemal, a ani nečakal návštevu, nie to ešte o ôsmej večer. Zatiahol záves, aby sa mu neosvietil citlivý materiál a pomaly roztvoril.

– Ja viem, že dnes nie je pondelok… Ale išla som okolo… Ivka mi prezradila, kde tvoríš… Vrátnik ma pustil… Dala som mu fľašu… Vo dverách stála ako anténa dlhočízna pani, oblečená v tenkých krátkych šatách.

Nečakala na pozvanie, prekĺzla popri Petrovi, ktorej bol sotva po prsia. – Tak tu je tá tvorivá dielňa… Peter bol zaskočený, nevedel čo má povedať ani urobiť. – No… Mám už prvé zábery… Chcel som robiť ešte ďalšie… – Mám dosť času… Nemôžem sa pozrieť… Nikdy som nevidela ako sa to robí…

Stála pred ním a dívala sa na neho ako na malé dieťa. Vlastne ich postavy tomu aj nasvedčovali. Peter jej podal kôpku fotografií a nasmeroval ju k červenému svetlu, aby si ich prezrela. Očividne sa jej páčili.

– Myslela som si, že keď si bol stále zohnutý, že im fotografuješ niečo iné… Peter sa len usmial, línie pekných ženských nôh a zaujímavá kompozícia ho ako fotografa viacej zaujímala. – A ešte niečo… Nemohla by som sa pozerať ako to robíš…

Peter vedel, čo dokážu chemikálie na odeve, preto vzal z vešiaka biely plášť a ponúkol jej ho. – Vývojka aj ustalovač môžu narobiť na šatách šarapatu… Ivkina mama sa nezdráhala, rýchlo si vyzliekla krátke šaty a prehodila cez seba biely plášť. Keďže bola skutočne vysoká, vyzerala, že má na sebe skôr sako ako plášť. Jej to nevadilo, vlastne, nevadilo jej ani to, že ju Peter videl v bielom spodnom prádle. Ako na povel, všetko sa v ňom vzbúrilo, cítil, že má nohavice na prasknutie.

Tak ako teraz bude vyvolávať a vymýšľať výrezy, to netušil. Pomohla mu ale náhoda. V stole, v dolnom šuplíku mal iný druh papierov, zohol sa a začal sa v ňom prehrabávať.

V podrepe bol len niekoľko sekúnd, keď k nemu prišli holé a dlhé nohy. – Čo nemôžeš nájsť včerajší deň? opýtala sa a milo zasmiala. Peter už videl nielen krásne nohy, ale aj biele nohavičky, ktoré krátky plášť nemohol schovať. Z podrepu si sadol, potom ľahol vedľa jej nôh. – Nie, nehľadám včerajší deň, ale asi mám problém….

– Problémov sa treba zbaviť… Nemyslíš? Len čo dopovedala, rozkročila sa nad neho a čakala čo bude ďalej. Našťastie Peter videl dosť erotických filmov. Keď nebolo včera peklo, nemalo by byť ani dnes.

Posadil sa a začal jej hladkať a bozkávať nohy. Ona sa ani nepohla, oddávala sa jeho fantázii. Peter sa nenáhlil, mal čas. Nohavice mu išlo roztrhnúť, no nedovolil, aby sa mu divoch dostal vonku.

Po chvíli si pokľakol, aby mohol bozkávať aj jej stehná, rukami už mohol držať aj jej zadoček. Rozkročila sa ešte viacej, aby mohol robiť všetko, čo bude chcieť. Perami aj jazykom neobišiel žiadne miesto na nohách, ani v blízkosti jej buchtičky. Napokon, keď cez nohavičky hladil jej pahorok cítil, že krásne rozvoniava a aj vlhne.

Nádherne cítil jej mušličku, perami behal striedavo po jej okolí a potom aj po rozvoniavajúcej buchtičke, ktorá si už začala pýtať svoje. Prstami jej odkryl len pravú stranu nohavičiek, vychutnával jej mokré chĺpky. Rukami ju pevne schmatol za zadoček, stískal ho a maznal sa aj s jej priehlbinkou. Vtedy ho chytila za hlavu a pritlačila k svojej lastúrke.

To bol pre Petra signál, stiahol jej nohavičky, bozkával na poodhalený pahorok a jazykom sa prebíjal do vnútra, kde sa spustila mokrá lavína. Napokon jej nohavičky vyzliekol a dal sa pod ňu, aby jej ju mohol stále lízať a maznať sa s ňou.

Ivkina mama slastne stenala, Peter jej dráždil klitoris, prst a jazyk striedal a druhou rukou nezabúdal ani na krásne formovaný zadoček, dokonca bol už smelší ako včera a skúsil prstom aj jej druhú dierku.

Peter pridával na intenzite, dlhé a rýchle pohyby jazykom po mušličke a vzápätí po klitorise urobili svoje. Svoje urobil aj prst v jej zadočku, z ochkania a stonania prešla do extázy, rozkričala sa, až prešla do dlhého vzlykania.

Hádzala svojim lonom. Peter bol od jej štiav premočený, stále cítil ako sa to z nej valí, preto neprestával, jazykom rýchlo behal po zdurenom klitorise a popritom zachraňoval prúd, ktorý mu aj tak striekal po celej tvári.

Keď jej doznel blažený a krásny pocit, zohla sa k nemu. Najskôr mu dala vrúcny bozk, vybozkávala vlastne svoje šťavy. Potom Petra zvalila na zem a snažila sa mu rozopnúť nohavice. Ten jeho nedočkavec však nabral toľko sily, že dlho musela zápasiť s rázporkom a gombičkami, kým ho vylovila.

Penis mu silno držala, nevedela sa ho nabažiť. Naozaj, také niečo nieže nemala vo svojich rukách, ale ani nevidela. Až na jednu maličkosť, včera ju práve tento hrubý veľký vták napíchaval a vyprázdnil sa do nej.

– Teraz som na rade ja… Vyžívala sa v jeho sile, stáčala ho, občas rukami pretiahla predkožku cez žaľuď, na ktorom už boli prvé kvapky. V živote ju nenapadlo, aby svojmu Jurkovi olizovala penis.

Teraz sa to priam žiadalo, zohla sa a vycuckala mu prvé biele kvapky, potom začala mohutnú kladu dráždiť, bozkávať a začala s ním striedavo pumpovať a cumľať. Keď sa Peter začal metať, cítila, že mu vystrekne jeho láva.

Jeho kolík naberal na mohutnosti, žily na ňom priam napuchli. Olizovala mu ho a pumpovala, až vedľa nej lietali mohutné chuchvalce bielej tekutiny. To ju tak rozparádilo, že s radosťou prijala Petrove prsty, ktoré v nej behali ako mohutný piest, až sa jej zmocnila křč a opäť z nej striekala voňavá šťava, ktorú Peter začal olizovať.

V krátkom čase zažila Oľga dva orgazmy, bola neopisateľne šťastná, preto sa vrhla na jeho ústa a neprestávala ho bozkávať. Jej jazyk bol nenásytný a hladný po podobných bozkoch…

Keď po čase zistila, že Peter má svoj odev takmer premočený, povyzliekala ho do naha a sama si zložila aj podprsenku. Peter sa konečne dostal k mohutným prsiam,
ktoré tentoraz už boli na dosah.

Najskôr jej ich bozkával, potom stískal bradavky. Venoval sa im dlho, veď sa jej to naozaj páčilo. Páčil sa jej aj jeho penis, ktorý stál zasa v pozore. – To som ešte nezažila… To je ozajstný bojovník…

Oľga sa už po niekoľkýkrát nepoznávala. Petra zvalila na zem, bozkávala ho po celom tele, napokon sa nad neho rozkročila, chytila jeho úd a priložila si ho k roztúženej mušličke.

Peter sa trochu nadvihol, a keď pocítil vlhké pisky jemne jej ho zasúval. Nedala sa ponúkať a hoci to skutočne tak nikdy nerobila, pomaly sa na neho napichovala. Keď sa do nej dostal včera, dostane ho aj teraz.

Peter sa venoval jej prsiam a ani nezbadala už ho cítila v celej paráde. Chvíľu ostala napichnutá a vychutnávala si jeho silu, spolu s mušličkou, ktorá bola na prasknutie.

Peter ju tiež cítil krásne, páčilo sa mu, že bola uzučká, že ju celú zapľňa. Rukami prešiel k jej zadočku a začal si ju na sebe vyzdvihovať. Jeho penis bol teraz ako piest. Bol naozaj tam, kde patril…

Oľga si vychutnávala tvrdý kolík, zažila krásne orgazmy, nechcela sa ponáhľať, pomaly hopsala na ňom, aby ten pocit si zachovala natrvalo. Keď však ucítila, že jej lastúrka tečie stále viacej, zrýchlovala pohyby, sama si určovala tempo, ktoré jej vyhovovalo, ktoré ju privádzalo mimo reálny svet.

Mušlička sa jej začala sťahovať, šťavy tiekli po penise až sa jej buchtička tak rozparádila, že nechcela spomaliť. Naopak, rýchla jazda ju unášala do extázy. Oľga ochkala a kvílila stále hlasnejšie.

Peter mal po svojom výrone semena dosť síl, jeho penis mal na svoje šťastie času habadej. A tak, keď sa jeho partnerka začala krútiť metať a stále hlasnejšie kričať, Peter z nej prudko vyšiel, otočil si ju na štyri a odzadu začal prudko dorážať.

Oľga síce bola krátko pred vyvrcholením, ale práve tento okamih a jeho búchanie v tejto polohe ju priviedli do stavu, že takmer od rozkoše omdlela.

Peter stále neprestával do chvíle, keď to prišlo aj na neho. Oľga cítila jeho výron a cítila aj prsty, ktoré jej doznievali rozkoš na roztúženom klitorise…

S jídlem roste chuť I.

Úvodní povídka nové série o nenechavých rukou jednoho prasáka… Bude se vám líbit!

Bydleli jsme tenkrát ještě v paneláku, v sedmým patře. Znáte to, mraky sousedů, přitom samí cizí lidi, špinavá kočárkárna v přízemí, malý sklípek v suterénu.

Mezi známými, co k nám občas zašli na návštěvu, byl i malej prevít a šmelinář, kterému nikdo neřekl jinak než Skoty. Byl to ukecanej zrzoun s ulíznutou prořídlou kšticí, moc velkym nosem a šmejdivýma očima. Byl to prasák a já ho nijak zvlášť nemusel, žena ještě míň. Jenže když jste potřebovali něco sehnat, nebylo nad něj.

Jednou přišel zas, v ruce, světe div se, flašku moc dobrýho vína. Přivítal jsem ho za to s otevřenou náručí, usadil do naší malý kuchyňky, aby moh pokecat s Marií, která zrovna pekla na víkend a šel tu vzácnost uložit dolu do sklepa.

Jenže hned, jak jsem zabouch dveře, jsem samozřejmě zjistil, že klíče od něj dál visej v předsíni. Otevřel jsem a šahám pro ně, když jsem najednou uslyšel Skotyho: „Pořád musim myslet na minule, na to, co si řikala.“ Měl divnej hlas, takovej zaraženej a přitom takovej… no nevim, každopádně mě to rázem začalo zajímat.

Měli jsme v předsíni velký zrcadlo. Když byly otevřený dveře, bylo do kuchyně krásně vidět. Takže jsem viděl Marii, jak se na něj ohlídla přes rameno, aniž by přestala hníst těsto. Nakloněná nad linku hezky špulila zadek v krátký letní sukni, přímo na Skotyho.

„Co jsem řekla?“ zeptala se ho klidně. „No, že když si sáhnu, je to jenom moje věc, protože to budu já, koho Johny zmlátí.“ Skoty si hrál na světáka a všem dával anglický verze jmen, takže já byl místo Honzy Johny, Marie Mery… a proto on byl Skoty.

Smál bych se tomu, kdyby ten hajzlík zároveň nenatáhl ruku a nepohladil Marii po zadečku! Nevěřil jsem vlastním očím; on pořád seděl na židli u stolu, jen rukou nataženou přes uličku hladil Marii po zadku… a ta si dál hrála s těstem, jakoby se nechumelilo. Teprve po chvilce mu odpověděla: „A co ti na to mam říct? Když tě to baví, tak si klidně šáhni. Ale za chvíli sem vrazí Honza a uvidíš ten cirkus, jestli tam tu ruku necháš.“ Nevěřil jsem vlastním očím…

„No za tohle ať mě klidně zabije,“ zasípal ten skrček a natáhl i druhou ruku, aby jí položil na zbylou půlku Mariina zadečku. Zhluboka jsem se nadechl. Chystal jsem se mu vyhovět, rozmáznout ho po celý kuchyni. Marie ale dál klidně stála, jako by se nic nedělo. Nevycházela mu vstříc, nesmála se na něj, neflirtovala s ním. To mě nakonec zastavilo, fakt mi nebylo jasný, co se vlastně děje.

Skoty mezitím nabral kuráž, vstal a zezadu se k ní přimáčkl. Rukama sjel přes boky dopředu, na břicho a už si to mířil nahoru na prsa. Byl o něco menší než Marie, vypadalo to fakt divně, jak se po ní sápal, tvář rudou a nadrženou.

Myslím, že se jí vůbec nedotkl na prsou – Marie se těsně předtím rychle otočila, čímž ho napůl odhodila. Přitom pořád tak klidně, věcně konstatovala: „Překážíš.“ A udělala krok stranou, aby něco vyndala ze skříňky.

Skotyho ten tón zastavil, stál tam zaraženej jak bambus a já se mu začal šklebit. Dobře mu to nandala, holka moje! Neřekl nic, prostě je kecnul zpátky na židli, na samý krajíček. Marie vyndala mouku a vrátila se před něj. Upřeně jí zíral na vlnící se zadeček a já viděl, jak se mu začínají klepat ruce. Byl úplně hotovej. Já teda taky. Ani jeden jsme nevěděli, co si máme myslet. Kdyby dostal facku, bylo to vyřešený…

Místo toho Skoty tak nesměle natáh tu svojí pracku a šáhnul si opět na zadek. „Nechci překážet,“ pípnul. „Tak se na mě nelep,“ zazněla klidná odpověď.

„Nebudu!“ ujistil jí, najednou zase nadšeně. Bodejť by ne, celou dobu jí hladil a Marie zase nic, vůbec si ho nevšímala. Skoty už si neodvažoval za ní stoupnout, takže seděl na kraji židle a trochu předkloněnej držel ruce natažený přes uličku k Marii. Žena hnětla těsto, on jí zadek. Nedokázal jsem z tý scény spustit oči.

Pak se najednou sesunul ze židle dolů, dřepnul si těsně za ní. Rukama po straně sjel na nahá stehna. „Máš krásný nohy,“ zašeptal jí, hlas mu přitom krapet přeskočil. Pak se zespoda podíval nahoru: „Vůbec celá si krásná, Mery.“

Nevím, co viděl, možná že látku kalhotek? Byl dost blízko, ale pořád se jí dotýkal jen rukama. Hladil jí stehna, pak nohy po celé délce. Marie dál nic, nechala si líbit, když jí zálibně přejížděl po pružných stehnech, klenutých lýtkách, jemných kotnících. Měla pantoflíčky na podpatku, naboso.

Skoty obdivoval pohledem i dotykem celé nohy, ale samozřejmě že ho nakonec nejvíc lákala stehna mizící pod sukýnkou. Klekl si na jedno koleno, aby byl o něco výš a rukama zajel pod sukni. Nosem se dotýkal sukně, jak jí trochu nadzvedl. Bylo vidět, že čenichá, dobytek.

„Hmm, teda, to je vůně…,“ komentoval to a rukama jí přitom hladil po zadečku pod sukní. Pak se nahnul a jako nějakej puberťák se podíval přímo pod sukni. On to nemohl vidět, ale já si všiml, že Marie se na něj nenápadně ohlédla. Rukama pevně sevřela těsto; rozhodně už myslela na něco úplně jinýho, než na zadělávání buchet.

Skoty jí mezitím tu sukni prostě zvedl a pásl se pohledem na jejích nádherných křivkách. Taky jsem ten pohled na její zadeček miloval. Tehdy se ještě nosily velké, prudérní kalhotky, žádný tři nitě mezi půlkama. Ale i tak bylo vždy co obdivovat. A rozhodně víc než tanga provokovaly tyhle kalhotky ke svlékání.

Skotyho zatím ten pohled donutil naklonit hlavu a dát jí na zadek pusu. Na to Marie reagovala ihned. Pohnula zadkem, až ho od sebe odstrčila: „Chceš zase překážet?“ Znělo to rozmrzele a nekompromisně. Hranice byla stanovená, Skoty podle výrazu tváře pochopil. Dokud jsou ve hře jenom ruce, nepřekáží. Nic jiného nesmí zapojit.

Najednou jsem zjistil, že sotva dýchám a péro mě tlačí do pásku kalhot tak, že to až bolí. Samotnýho mě překvapilo, že nemám vztek. Naopak, hrozně mě vzrušovalo, jak si jeden s druhým pohrávají. Kdyby se na sebe prostě vrhli, zmlátil bych je na jednu hromadu. Ale tohle, to mě vzrušovalo. A moc.

Sice se mi líbilo sledovat, jak se hnusák Skoty pokouší osahávat mou ženu, ale uvědomil jsem si, že je nejvyšší čas se vrátit ze sklepa. Aby jim to nepřišlo divný, kde tak dlouho vězim.

Potichu jsem přešel ke dveřím, otevřel je klíčem a normálně zaklap. A hned jsem halekal: „Tak, dalo mi to trochu práce, ale je tam jako v pokojíčku, lahvinka!“

Mezitim jsem došel ke dveřím do kuchyně. Skoty seděl na židli a upřeně se na mě díval. Kdybych nevěděl, tak bych si toho nevšim. Ale byl fakt vyděšenej. Marie stála úplně stejně jako předtím, jen se na mě přes rameno usmála.

Zatraceně moc jí to slušelo, potvoře. Za trest jsem je potrápil: „Nezlobil tě moc, ten kanec, Maru?“ Zeptal jsem se jí a přistoupil až k ní. A než mohla odpovědět, tak jsem jí sjel rukou na zadek, řádně ho zmáčkl a pořádně jí políbil.

Jen ať se podívá, syčák! Jak se mám já, myslel jsem si přitom pomstychtivě. Trochu se mi to vymklo a než jsem si to uvědomil, tak jsem druhou rukou polaskal její ňadro.

Oba jsme s sebou trochu trhli – bradavku měla v pozoru a prso tuhé vzrušením, kterého obvykle nedosáhne moc snadno. Pustil jsem ji a dělal, jakoby nic. Skotyho jsem tam nechal sedět s tím, že prostřu v obýváku. Ale místo toho jsem je samozřejmě z chodby opatrně zkontroloval.

Přestože se mě bál, Skoty to opravdu nevydržel a hned si zase šáhnul. Sevřel jí zadek podobně jako já před chvilkou. Marie se po něm ani neohlédla, nepohnula se – ale v zrcadle jsem jí viděl z boku, takže mi neušlo, jak si rychle špičkou jazyka mlsně oblízla rty. S hlavou plnou toho obrazu jsem je nechal na chvíli samotné a šel udělat, co jsem řekl.

Když jsem se vrátil, Skoty seděl způsobně na židli a Marie už konečně dodělávala těsto. Nebýt toho, že Skoty vzrušeně rejdil očkama ze strany na stranu a Marie měla krásně zrůžovělé tváře, skoro bych si myslel, že se fakt nic nedělo…

Bolo to na výbornú I.

Aneb, kterak jsem si užil s učitelkou a její kamarádkou… Moc dobré 🙂

Ten deň bol ako vyšitý. Ráno som sa zobudil pod veľkým stanom, môj vták bol priam na prasknutie. Cestou do kúpeľne som uvidel Moniku, moju staršiu sestru, ktorá si pobehovola po dome len v nohavičkách a úzkom tielku.

Len slepý by nevidel jej brázdičku v rozkroku, kde jej pošva sa priam pýtala pohladkať. Z kuchyne vybehla zasa mamka. Bola ako každé ráno len v pančuchách a podprsenke. Ani ju nezaujímalo to, že som vo veku plných gúľ a väčných chúťok.

Jej rozkrok vyzeral ako prales. Mamka nešla s dobou a svoje lono si nechávala zachlpatieť, asi jej to tak vyhovovalo. Pri pohľade na sestru a mamku sa môj tvrdý kamarát ešte viacej zmáhal potešenia aspoň s mojou rukou. Lenže už bolo dosť veľa hodín, tak som sa len dal do poriadku a bežal do školy. Dnes bol posledný deň, nechcel som meškať, veď s mnohými spolužiakmi som sa mal vidieť možno aj naposledy.

Neviem ako som si to vypočítal, ale do školy som prišiel medzi prvými. Na chodbe postávala jedna z mladších učiteliek. Aj ona sa dnes vyparádila a dokonca si obliekla voľné šaty, čo u nej nebývalo zvykom.

Keď som si ju dôkladnejšie obzeral, domyslel som si jej krásne partie a zasa som cítil, že mi v nohaviciach začína môj vták opäť tvrdnúť. Práve vtedy sa pani učiteľka zohla a ja som akoby zázrakom videl jej vypasovaný zadoček v ružových nohavičkách.

Mne už viacej nebolo treba. Vbehol som do záchodu, aby som konečne pomohol mojim chúťkam. Len čo som za sebou zatvoril dvere, už som v ruke držal tvrdého vtáka. Sotva som dva-tri razy prebehol predkožkou, počul som, že sa na záchode otvorili dvere.

Ostal som bez pohybu, takmer som nedýchal. No keď som nikoho nepočul, zasa som ho začal leštiť. Moje ranné vízie a aj zadoček mladej učiteľky ma dohnali k rýchlemu vyvrcholeniu, už som aj cítil, že zo mňa vytryskne žiadúca láva.

Čo čert nechcel, pomaly sa roztvorili na záchode dvere a zohnutá sa ku mne prikradla práve učiteľka, ktorá mala na chodbe dozor. – Ja som to tušila…

Viacej nestačila povedať, nakoľko z môjho vtáka jej priamo do tváre lietali husté biele spermie, ktorých som mal v guliach neúrekom. Od preľaknutia bola stále zohnutá, nestačila sa ani uhnúť a moje semeno ju totálne zmenilo.

Husté kvapky jej už stekali z líc po brade, bola vyvalená a zaskočená množstvom striekancov, ktorých v prítomnosti mojej učiteľky bolo ešte dosť.

Samozrejme aj ja som sa preľakol a moje rýchle pohyby s predkožkou som spomalil, no keď som videl, že ju to celkom zaujalo, pridal som na intenzite. Hádam mi posledný deň v škole nenarobí problémy. Na strednú školu som bol prijatý, tak čo už môže. Nakoniec to bola jej chyba, nemala ma šmírovať.

Keď dopozerala moje honenie brka, odtrhla si toaletný papier a poutierala si tvár. Celá červená pomedzi zuby preriekla: – Bolo to na výbornú… A už jej nebolo.

Dal som sa do poriadku, trochu vyčkal, až potom som odišiel do triedy. Naša triedna sa s nami rozlúčila, rozdala vysvedčenie a popriala nám veľa šťastia do života. Kamoši mali naponáhlo, každý mal svoj program. Oslavu sme si dohovorili až na druhý deň, preto som odišiel za mamkou.

Spolu s otcom mali malý hotel, kde vždy bolo plno práce. Potešili sa môjmu záujmu o prácu. V kancelárii mi dali na starosť internet, aby som meilami potvrdil objednávky tovaru a aj rezerváciu izieb. Čas mi pri počítači rýchlo ubehol, ani som nezbadal, že sú takmer dve hodiny, a ja som ani neobedoval.

Sotva som v našej reštaurácii zjedol dve sústa, keď som v rohu miestnosti zbadal mladú učiteľku, práve tú, ktorej som ráno obsemenil celú tvár. Sedela s akýmsi mužom a ženou. Obaja boli asi v jej veku. Zohol som sa, nechcel som, aby ma učiteľka zbadala. Rýchlo som do seba nahádzal obed, keď som uvidel, že muž z ich partie odchádza.

Nebadane som odchádzal z reštaurácie, no zrkadlá na stenách ma prezradili. – My dnes máme na seba šťastie… Čo tu robiš…

Vysvetlil som jej, že hotel patrí mojim rodičom, a že sem často chodím. V zápätí mi predstavila svoju spolužiačku z vysokej školy, ktorá prišla na návštevu. – Ozaj, ak máš čas, prisadni si, aspoň nám urobíš spoločnosť…

Popíjali šampanské a ja džús. Asi po hodine učiteľke zazvonil mobil. Potešila sa, ale nakoniec sa naštvala. – Tak to si celý ty… Najskôr nasľubuješ a potom nič nedodržíš… Od zlosti hodila telefón na stôl.

– Miško, nože nám objednaj ešte šampanské… Tak nakoniec nepríde ani on. Vidíš Lenka, nakoniec budeme oslavovať samé a bez mužov…

Kamarátky si rozprávali zážitky zo školy, nasmial som sa až-až. No keď moja učiteľka povedala, že má pekné zážitky aj so mnou, nebolo mi do smiechu. Zbadala, že mi nie z jej rečí príjemne, tak to rýchlo zahovorila.

Keď sa zotmelo, začala jej kamarátka hovoriť, že by sa rada vykúpala, či neviem o rybníku alebo vode, kde by mohla ochladiť svoje neukojené telo. Tváril som sa, že som prepočul jej poznámku, ale aj tak som hodil do pľacu najlepšie miesto, o ktorom som vedel.

Za mestom medzi vŕbami bolo ukryté mŕtve rameno Váhu, kde som občas chodil. Zapáčil sa im môj návrh. Moji rodičia nenamietali, celkom mi uverili, keď som povedal, že idem odprevadiť dámy na odľahlé sídlisko. Určite by však boli prekvapení, podobne ako i ja, videli, ako sme za rohom hotela nasadli do auta.

Moja pani učiteľka sa vôbec neštvala a sadla si za volant, hoci vypila dosť šampanského. Keď videla môj údiv, len zamrmlala. – No, čo sa pozeráš, veď vieš, že zakázané ovocie najviac chutí…

Mala pravdu, preto keď šoférovala a išla po ceste podľa mojich pokynov, obzeral som si jej pekné nohy a myslel na tajuplné miesta medzi nimi.

Autom sme zastali na konci vŕbovej aleje a potom som ich odprevádzal k vode. Len čo som zastal s nimi vedľa rieky, obzreli sa a keď zbadali, že tam nikto nie je, zhodili zo seba oblečenie, vrátene spodného prádla.

– Miško, tak rýchlo, šup-šup a poď za nami. Nakoniec som to musel aj urobiť. Moje brko stálo v pozore a len vo vode som ho mohol ukryť. Plával som za nimi a počúval ich radostné reči, ktoré mali z vody.

Ukázalo sa, že sme všetci traja veľmi dobrí plavci, no po čase, si chceli aj tak oddýchnuť. Nahé bez hanby vyšli na breh, sadli si do trávy a čakali na mňa.

– Nehanbi sa, poď si oddýchnuť… Neboj sa… Mi sme už videli dosť bimbasov… Poď ku nám… vyvolávala ma Lenka.

– Lenže tento strieka ako hasičská striekačka… dopovedala moja učiteľka. Ja som práve vtedy ku nim prichádzal a keď som si spomenul na ranné divadielko v záchode, vyskočil mi do pohotovosti.

Lenka zapískala a skonštatovala: – Ukáž, naozaj strieka tak pekne? Lenka sa neštvala a tvrdo ma schmatla za vtáka. Nemohol som urobiť ani krok. Pevne ho stískala v obidvoch rukách, akoby sa bála, že o čosi príde.

Vtedy k nej prišla na pomoc aj moja učiteľka, ktorá si vzala do dlane gule a moje ochplenie. Obidve mali zábavku, len ja nič. Samozrejme bolo mi neuveriteľne krásne. Prežíval som blaho, veď ma spracovávali dve ženy a jedna z nich moja učiteľka.

Práve ona mi neraz olizla žaluď aby ho postupne začala cucať. Cítil som, že rýchlo sa vystriekam a potom ma tam nechajú len tak, bez ďalšej mojej radosti, ktorá sa mi teraz naskytla.

Vytrhol som sa z ich rúk a zohol sa medzi. Nakoľko som bol rovnomerne medzi nimi, začal som im skúmať rozkroky. Prstami som sa dostal medzi ich vystrihané pošvy, ani jedna nenamietala, ani jedna sa nebránila.

Vyhrával som sa s ich mokrými vagínami, až sa mi nakoniec samé napichovali na moje veľmi dlhé prsty. Ukájali svoj chtíč, slastne prežívali moju hru. Kedysi na kazete som videl podobné scény.

Jazykom som prešiel k Lenke a začal som jej horúce lono lízať. Na pokoji som nenechal ani učiteľku, ktoré som pridal ako odškodné ďalší prst. Obrábal som ju hlboko a rýchlo tromi prstami, od rozkoše kvílila a potom už kričala ako najatá.

Moje lízanie na vrchol priviedlo aj Lenku, z ktorej mi do tváre vyleteli horúce šťavy. Prežívali svoje vyvrcholenie a až potom si uvedomili, že som stále s plnými guľami.

Moja učiteľka sa predo mnou rozkročila a čakala. Zohol som sa nad ňu, začal som jej bozkávať najskôr prsia, potom ústa, kde sa schoval aj môj jazyk. Vtedy ma chytila za vtáka a priložila si ho k horúcemu otvoru.

Vedel som, že už teraz musím vziať iniciatívu do svojich rúk. Objala ma nohami okolo bedier a ja som konečne cítil pičku, po ktorej som sníval dlhé noci. Sotva som ju niekoľko krát napichol, už sa zo mňa valilo semeno.

Hádzala sa podo mnou a kričala, aby som neprestával a striekal jej to čo najhlbšie, do jej roztúženej pičky. Hrýzla ma škriabala mi chrbát, že konečne má v sebe mladíka s tvrdým pérom…