Zastavila jsem se a otočila. Za mnou stála moje nejlepší kamarádka s ustaraným výrazem. Zeptala se, kde jsem byla a já řekla, že si něco koupit. Řekla, že mě viděla vycházet z obchodu. A taky mě viděla jak tam vcházím…
Polilo mě horko. Zeptala se, co jsem si tam koupila a já řekla, že nic. Prý se tomu ani nediví, protože ten obchod má polední přestávku. Mlčela jsem a nevěděla co říct.
Viděla prý i toho co mě pustil ven a zamkl za mnou. Nápadně jí prý připomíná člověka, který nás vezl včera z Budějic. Mlčela jsem a klopila zrak k chodníku. Prasklo to.
Katka řekla, že jestli mám milence, tak jí to rozhodně nevadí, ale jestli jí budu lhát, tak naše kamarádství skončí. Vyhrkla jsem: „Kdyby jen milence.“ Chvíli jsme obě mlčely a já pak řekla, že jí to teda všechno povím, ale až na koleji.
Došly jsme na pokoj a sedly si na jednu postel proti sobě. Zhluboka jsem se nadechla, vytáhla z kapsy dnešní 3 tisíce a položila je na peřinu mezi nás. Koukala na ně a ptala se co je to za peníze. Než to ale dořekla, došlo jí to a zeptala se, jestli jsou od něj. Přikývla jsem.
„Takže to znamená, že on není tvůj milenec, ale ty jsi jeho milenka.“ Znovu jsem přikývla. To odpoledne jsem ji řekla všechno, od té neděle, kdy byla nemocná a já šla sama stopovat až po dnešek. Myslela jsem, že mě za to odsoudí, ale nakonec jsem byla málem za hrdinku a tu lež mi odpustila.
Prý si všimnula, jak jsem otrávená z nějakého stěhování kanceláří a že jsem ani z těch vydělaných peněz nebyla nějak zvlášt nadšená. Na mém místě by prý asi udělala to samé v tom autě, jen neví, jestli by v tom pokračovala i dál, ale kdo ví, že? Spadly ze mne všechny obavy a strach z toho utajování. Když jsem šla do sprchy, tak už jsem si málem prozpěvovala.
To odpoledne už jsme do školy nešly, protože jsem dostala ve sprše nápad a vzala Katku do města a tam celé ty 3 tisíce utratily, protože bych z nich neměla žádnou radost. Nakonec jsme se opily v jednom příšerně drahém baru a málem se nechaly sbalit nějakými cizinci.
Ještě ten týden v pátek jsem šla na další „brigádu“, prý si potřebuje ještě před návštěvou manželky užít něco lepšího a Katka mě při odchodu samou radostí pro štěstí poplivala.
Opět na mě čekala deka s polštářem a jeho zásoba semene, kterou mi tentokrát po ochotném „podržení“ vystříkal na záda.
Nedalo mi to a při odchodu jsem mu řekla o kamarádce a o tom že to ví, ale že jí to nevadí. Řekl, že je tedy vše v pořádku a že se ozve po víkendu.
Hned v pondělí ráno mi poslal zprávu, že nás i s kamarádkou zve na večeři. Katka byla hned pro, brala to jako recesi a prý ať se za něj nestydím, že stejně ví všechno. Aspoň si prý s ním užiji i něco jiného, než tamto a ona že nás bude hlídat.
Šly jsem tedy večer řádně oblečené a namalované na pozvanou večeři do drahé restaurace v centru Prahy. Vrchní číšník nás zavedl k zamluvenému stolu a my dvě tam na něj chvíli čekaly. Přiběhl krátce po nás a každá jsme dostaly od něj růži.
Daly jsme si večeři jejíž cena nám připadala astronomická, ale z jeho strany to prý není žádný problém. Katka na nás oba pořád mrkala a poťouchle se usmívala, až jsem ji musela okřiknout.
Nejdříve byl aperitiv, potom víno a tak jsme jedli a pili, až jsme se jen smáli. No prostě nás opil. Po dlouhém posezení v restauraci jsme usoudili, že máme všeho dost a že tedy půjdeme domů.
Prý se trochu projdeme, abychom nedorazily na koleje v takovémto stavu a tak jsme se nechaly vést městem každá do něj zavěšena z jedné strany. Najednou jsme procházeli známou ulicí, kam jsem chodila na „brigádu“. Katka poznala ten obchod a vykřikla: „Jé, tady to znám.“ Smíchy jsem vyprskla: „Já taky!“
Zastavili jsme se a Katka se ho se smíchem ptala, jestli nás má nechat samotné a jít na kolej sama. On odvětil, že kvůli tomu tady nejsme, a tak řekla, jestli jí alespoň ukážeme ten polštář, že ho zná jen z vyprávění a že pak půjdeme dál.
Ochotně odemknul, odkódoval poplašný systém a zatáhl nás dovnitř. Zamknul za sebou dveře a já zatím vedla Katku známou cestu dozadu. Ptala se jak nějaké puberťačka, jestli si budeme hrát na obchod, když jsme tady, ale já jí řekla, že na obchod si může hrát doma.
Počkaly jsme před zamčenou kanceláří, on nás pustil dovnitř a zavřel za sebou. Dovnitř prosvítalo světlo z pouličního osvětlení a on řekl, že nebudeme rozsvěcet, aby si nikdo nevšiml, že tu někdo je.
Katka se sháněla po tom polštáři a tak otevřel skříň a hodil jí polštář do náručí. „Ještě deku,“ řekla. Vytáhl tedy i deku a rovnou ji rozprostřel na stůl. Vzal jí z náručí polštář a položil ho na stůl. Řekl jí, že takhle to tu vypadá, když sem přijdu.
Ona mě dovedla ke stolu a řekla, abych jí to předvedla. Plácla jsem sebou na polštář a hned se smíchem řekla, že bych tu teď usnula. Katka se postavila za mě, dala mi ruce na záda a několikrát mi přirazila pánví na vystrčený zadek a ptala se jestli bych při tom vážně usnula.
On se hned postavil za Katku, vzal ji v pase a taky naznačil přirážení, takže přepadla na mě a smály jsme se obě. Naklonil se nad nás a přes Katku se snažil dostat ruce pode mne a k mým kozičkám. Opět několikrát přirazil a řekl, že teď nás tu má obě a která prý chceme pomilovat.
Téměř současně jsme zakřičely: „Jáááá“, takže jsme se pak chvíli se smíchem dohadovaly, jestli jáá, nebo onáá. Já pak ještě dodala, jestli mu ovšem po té večeři zůstalo ještě tolik peněz. Řekl, že mu zůstalo ještě dost na to, abychom si dneska vydělaly na brigádě obě dvě.
Já na to, že jsem teda pro, že když můžu na brigádu já, tak mu může vyhonit i Katka. Po tom vínu jsem trochu ztratila slovní zábrany a použila i sem tam vulgárnější výraz. Zeptala jsem se ho: „Chceš aby ti ho vyhonila? Nebo ti mám vyhonit já?“
Řekl, že zatím nemusíme dělat vůbec nic a ať zůstaneme tak jak jsme. Cítila jsem jak hladil střídavě mě a Katku. Na bocích, na zádech a při tom do nás přirážel.
Na chvíli přestal a já slyšela Katku, jak se ho za zády ptá: „A líbání nebude?“ Odpověděl, že líbání bude, ale až za chvíli, nejdřív že potřebuje vypustit přetlak.
Katka se na mě přitiskla a třikrát nebo čtyřikrát po chvíli hekla. Stiskla mi rukou paži a lehce se mi zakousnula do zad. On na nás znovu dorážel, ale už nějak víc.
Tlačil na mě Katku a znovu šmátral pode mnou, aby se mi dostal ke kozičkám. Nemohla jsem se ani pohnout, ne tak se nadzvednout a takže toho šmátrání po chvíli nechal a vsunul ruce pod její prsa, která doteď ležela na mých zádech.
Chtěla jsem zjistit, co se děje a tak jsem šáhla rukou za sebe a dotkla se jeho stehna, bylo holé, bez kalhot. Sáhla jsem hned na Katčin bok a ten byl taky holý. Večerní šaty měla vyhrnuté v pase a když jsem sjela rukou dolů, v půli stehen jsem narazila na gumu jejích kalhotek. Hned mi to bylo jasné…